Kultura Kontrasty Květy Pacovské

13-11-2015 15:18 | Miroslav Krupička

V Městské knihovně v Praze byla zahájena výstava Maximum Contrast mnohostranné české výtvarnice Květy Pacovské. Autorka, kterou má většina z nás spojenu s knižními ilustracemi, na ní představuje klíčová díla své volné tvorby.

Květa Pacovská, foto: ČTKKvěta Pacovská, foto: ČTK Květa Pacovská patří mezi výtvarníky, kteří jsou ve světě známi víc než doma. Do povědomí vešla jako ilustrátorka dětských knih a časopisů, za něž obdržela řadu cen. Podle kurátorky Hany Larvové je dílo Pacovské natolik rozmanité a široké, že si zasluhuje samostatnou prezentaci. A vskutku: najdeme tam velkoformátové obrazy, kresby na papíře, objekty z kovu a papíru, instalace i knižní grafiku. Všem je společné propojování prostoru s barvou a liniemi. Expozice v největším prostoru pražské městské galerie obsahuje desítky děl především z posledních 25 let a pak také z let šedesátých. Pacovská ve volné tvorbě uplatňuje podobné principy, jako v ilustracích pro děti: jednoduchost, pestrost a hravost. Nejpočetnější jsou série Půdorysy a Hra s prostorem, které vytvářela v 90. letech. Jde o velká čtvercová plátna, na nichž jsou geometrické obrazce (čtverce, kříže, šibenice, mnohoúhelníky, kruhy), které jsou vždy něčím narušeny. Linie jsou jednobarevné i pestré, vždy expresivní. Někdy evokují díla českých konkretistů 60. let, jichž je Pacovská generačním souputníkem.

Z výstavy Maximum Contrast, dílo Květa Pacovská, foto: Miroslav KrupičkaZ výstavy Maximum Contrast, dílo Květa Pacovská, foto: Miroslav Krupička „Prostor je výchozím bodem kreativity“ – čteme autorčino krédo na zdi výstavní síně. Prostor se Pacovská snaží vtělit i do dvourozměrných děl. Kromě Půdorysů si s třetí dimenzí pohrává třeba na černobílých malbách, nazvaných Určení prostoru nebo na sérii Dělení. Černé gestické tahy na bílém podkladu nemilosrdně řežou a vytyčují prostor, omezený plátnem. „Prostor je úžasná věc, i do dvourozměrného obrazu lze vstoupit,“ říká Květa Pacovská. „Chápu ho ve více významech. Jednak je to prostor, který se snažím znázornit na dvourozměrných obrazech. Pak je tu prostor skutečný, který je kolem nás a který vytvářím v třírozměrných dílech. A prostor je taky ve sféře myšlenkové, kdy člověk může jít dál a dál, posouvat hranice.“ Nejlepším příkladem prostorových děl jsou Sochy – červené nebo černé konstrukce, složené z kovových čtverců, obdélníků a přímek. Pozorný divák už při pohledu zdálky zjistí, že jde o prostorovou transpozici některých autorčiných pláten. K prostoru odkazují také Papírové sochy, které mají formu psaníček nebo pomalovaných sáčků, zavěšených na provázcích.

Z výstavy Maximum Contrast, dílo Květa Pacovská, foto: Miroslav KrupičkaZ výstavy Maximum Contrast, dílo Květa Pacovská, foto: Miroslav Krupička Díla Květy Pacovské jsou vesměs hravá, veselá, dadaistická a jistě jsou ovlivněny tvorbou pro děti. „V jádru jsem spíš skeptik, ale člověk potřebuje radost. Proto ji intuitivně vkládám do díla, aby lidé byli spokojeni,“ vysvětluje Pacovská. Prototypem hravosti je Paňáca, postavička Kašpárka namalovaná na kartonu, která jakoby vypadla z dětských omalovánek. Zajímavé jsou autorčiny signatury. Některá díla je nemají, na jiných je velký, výrazný podpis, který se nachází dole, po straně nebo i nahoře. „Podepisovala jsem se na zadní strany děl, ale uvědomila jsem si, že podpis může dobře doplnit obraz,“ uvádí Pacovská. „Proto se v poslední době podepisuji na přední stranu. Některá díla mohou viset i obráceně, takže se podpis ocitá vzhůru nohama.“

Dosud byla řeč o čtvercích a rovnoběžkách, ale důležité místo v díle Pacovské zaujímá i kruh. Najdeme jej na barevných akrylových malbách Kruhy, Tečky, Prstová malba a také v 3D provedení jako drátěné kruhy nebo plechové smyčky. „Kruh je forma bez začátku a bez konce, je znakem nekonečna,“ uvádí autorka v nápise u díla.

Jednoduché geometrické obrazce – čtverce, kruhy, pětiúhelníky – provázejí autorku od 50. let. V roce 1952 ukončila UMPRUM a začala se věnovat knižní ilustraci a grafice. Svou barevností, vtipem a dadaistickou hravostí jsou její kresby nezaměnitelné. Všem, kdo vyrůstali před Sametovou revolucí, prošly její knihy rukama. Za ilustrační tvorbu dostala Květa Pacovská řadu ocenění, především ve světě. Získala Cenu Hanse Christiana Andersena a Grand Prix na prakticky všech knižních výstavách od Barcelony přes Frankfurt až po Ósaku. Po roce 1989 začala vydávat vlastní knihy v osobité typografické úpravě. Několik z nich je představeno na výstavě. V 90. letech působila na Hoschule der Künste v Berlíně a na univerzitě v britském Kingstonu. Jejím životním partnerem je Milan Grygar, jeden z významných představitelů českého abstraktního umění 60. let, který do obrazu zapojil jako čtvrtý rozměr zvuk.

Prostor podle Pacovské souvisí s kontrastem, proto název výstavy Maximum Contrast. „Kontrast je důležitý hlavně pro děti. Prostupuje vlastně celým mým dílem. Před lety jsem měla výstavu ve Frankfurtu, nazvanou Kontrasty. Bylo to přiléhavé a tak jsem u toho zůstala,“ říká autorka. A jaké má Květa Pacovská zdroje inspirace? „Inspiruje mě celé umění už od starověkého Egypta. A taky třeba kamínek u cesty nebo lístek na stromě. Ale důležité je posouvat hranice svých možností dál. Nikdy nic není ztraceno.“

Výstava Květa Pacovská / Maximum Contrast v Galerii hlavního města Prahy je otevřena do 27. března 2016.

Linkovací služby

Doporučujeme

Nejčtenější články

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace