Jak dostat českou hudbu do světa

Středoevropská hudba přichází do módy! Posluchači jsou už poněkud unaveni balkánskou a africkou hudbou a evropské festivaly najednou žádají interprety z našeho regionu. Myslí si to Anna Mašátová, jedna z organizátorek přehlídky Czech music crossroads, která si klade za cíl propagaci české hudbu v cizině.

Anna Mašátová, foto: archiv Anny MašátovéAnna Mašátová, foto: archiv Anny Mašátové Do Ostravy, kde se akce už čtyři roky koná, přijíždějí promotéři a publicisté z celé Evropy, aby si poslechli, co česká hudba nabízí. Naopak pro muzikanty z celé střední Evropy tu jsou připraveny workshopy, kde jim odborníci poradí, jak se co nejlépe prezentovat a jak proniknout na zahraniční hudební trhy.

Anna Mašátová si pro zahraniční účastníky připravila přednášku nazvanou Průvodce českou hudební scénou pro začátečníky. Čím je tedy dobré začít při seznamování s českou hudbou?

„Česká hudební scéna je samozřejmě dosti rozsáhlá, samozřejmě nemluvím jenom o počtu nejrůznějších uskupení, ale hlavně o žánrech. Na Czech music crossroads se snažíme propagovat alternativní scénu, world music a jazz, proto budu mluvit o těchto žánrech. Vyprávěla jsem tady našich zahraničním kolegům o českých hudebních cenách, které mají nějakou vypovídající hodnotu. Samozřejmě nemám na mysli Zlatého slavíka, ale ceny jako je Vinyla, Apollo nebo žánrové ceny Anděl. Když si projdete několik ročníků těchto cen, zjistíte, co se na hudební scéně děje.“

Ondřej Pivec (vlevo), foto: Petra Hajská, archiv ČRoOndřej Pivec (vlevo), foto: Petra Hajská, archiv ČRo Když se někdo seznamuje s novou hudební kulturou, asi si nejdřív poslechne to nejznámější a nejlepší. Co by to mělo být v případě české hudby?

„To je samozřejmě těžké říct, protože takové hodnocení je velmi subjektivní. Pokud bych měla zmínit jednoho konkrétního člověka, asi by mělo více mluvit o Ondřeji Pivcovi. Je to varhaník, v současné době žije v New Yorku, hraje se slavnými muzikanty, jako třeba s Gregory Portrem, který získal Grammy a podobně. Nebo kytarista David Dorůžka, absolvent slavné americké školy Berklee College of Music. Jinak existuje světoznámý hudební veletrh Womex, na kterém se také vystřídaly některé české kapely. Nebylo jich mnoho, ale už jenom, že se skupina na tuto akci dostane, už vypovídá o její kvalitě. Vystupovali tam třeba trio Ponk nebo Tara Fuki.“

Clarinet Factory, foto: Tamara Černá, oficiální stránky skupinyClarinet Factory, foto: Tamara Černá, oficiální stránky skupiny Jedním z cílů Czech music crossroads je dostávat české interprety do světa. Letos probíhá už čtvrtý ročník akce, podle zkušeností z minulých let, jak se daří tento úkol naplňovat?

„Nemusím spekulovat, máme to potvrzené. Je to třeba Clarinet Factory. Skvělá záležitost, žánrově těžko zařaditelná. Skupina teď vydala album ve Francii, a ty kontakty se ve velké míře navázaly tady na Czech music crossroads. V zahraničí mají opravdu velký úspěch. To je jedna z našich vizitek. Pak třeba už zmiňovaní Ponk. Minulý rok vystoupili tady na ostravské Czech music crossroads, o pár měsíců později už v Santiagu De Compostela na World Music Expo, což je nejprestižnější akce tohoto žánru vůbec. Kromě toho kapela dostává každý měsíc recenze ze zahraničí, a to ve velké míře díky tomu, že ji novináři tady u nás objevili.“

Čankišou, foto: Harold, CC BY-SA 3.0Čankišou, foto: Harold, CC BY-SA 3.0 Jak byste celkově zhodnotila postavení české hudby? Dostávají se české kapely do světa v té míře, jakou by si zasloužili?

„Možná, že to mají v něčem komplikovanější než jejich zahraniční kolegové. Pořád je tady dědictví komunismu, které spočívá v tom, že u nás naprosto chybí kvalitní výuka lidí, kteří by těm muzikantům mohli pomoci ven. To znamená manažerů, booking-agentů a dalších. To se v podstatě u nás nemáte kde naučit, kde to studovat. To zázemí tady chybí. Samozřejmě, někdy je omezení jazykové, ale pokud je hudba kvalitní, tak řeč nehraje roli. Nakonec, brněnská kapela Čankišou si vymyslela vlastní jazyk a úspěšně s tím vystupoval od Brna po Pákistán. Takže nakonec je to všechno jenom o píli a schopnosti se také něčeho vzdát pro to, aby to v budoucnu přineslo výsledky.“

Ilustrační foto: Ondřej TomšůIlustrační foto: Ondřej Tomšů Takže problém je v manažerech a agentech, ne v hudbě…

„Ano, do velké míry je to tak. Není to úplně jednoduché, aby si muzikant všechno dělal sám. Když má k ruce někoho kvalitního, tak mu to velmi pomůže, aby se dostal do zahraničí. Na druhou stranu, nechci říct, že je nemožné si všechno produkovat sám. Nakonec vidíme, že čeští hudebníci do zahraničí vyjíždějí. Důležité je, že světové dění v hudbě se teď začíná obracet do střední Evropy. Asi je to také tím, že se vyčerpalo nadšení z Balkánu a z africké hudby. Teď se oči upírají na náš region, proto je teď zrovna ten moment, kdyby se hudebníci z našeho regionu měli co nejvíce snažit.“

Střední Evropa přichází do módy?

„Ano, ano, je to tak.“