Geoffrey Piper pořádá koncerty české hudby v Lucembursku

V Lucembursku uspořádal kolem šedesáti koncertů českých sólistů i hudebních ansámblů. Do Česka naopak vozil muzikanty z celé Evropy na hudební kurzy. Sponzoroval řadu cédéček s českou hudbou a zájem o ni ho nakonec dovedl i k tomu, že se naučil česky. Britský amatérský cellista Geoffrey Piper už řadu let žije v Lucemburku, kde pracoval jako tlumočník v Evropské komisi. Za šíření dobrého jména České republiky ve světě získal jednu z letošních cen Gratias Agit. Milena Štráfeldová ho při té příležitosti požádala o rozhovor:

Geoffrey Piper se omlouval, že češtině sice rozumí, ani po deseti letech studia ale česky dobře nemluví. Zpočátku jsme proto vedli rozhovor dvojjazyčně:

Jak jste se vlastně dostal k české hudbě? Čím vás zaujala?

Geoffrey Piper,  foto: autorka
"To je jednoduché. Žiji v Lucembursku a Lucemburk byl v roce 1995 Evropským městem kultury. Připravil jsem tehdy mezinárodní program, do kterého se zapojilo mnoho západoevropských zemí, a já jsem tam chtěl i země z východní Evropy, mimo Evropskou unii. A protože Česká republika je tak muzikální, jel jsem do Prahy, abych tu našel své muzikanty."

Věděl jste v té době něco o české hudbě?

"Ne, nevěděl jsem skoro nic. Musel jsem začít úplně od nuly."

Kdo byl nebo dosud je váš favorit mezi českými skladateli?

"Znám samozřejmě hlavní české skladatele, Dvořáka, Smetanu, Janáčka a Martinů. Zajímám se i o ostatní skladatele, bojím se ale, že nemám dost času, abych je všechny sledoval."

Vy jste ovšem celá ta léta také velmi podporoval českou hudbu v Evropě. Jakým způsobem?

"Nejjednodušší cesta je pozvat české hudebníky do Lucemburska. A to právě dělám. Mám kolem třicítky přátel, kteří hrají v různých souborech nebo sólově, a kdykoliv najdu příležitost, aby zahráli na koncertě, zvu je do Lucemburska. To je podstata mé práce. Když mám ale štěstí, podaří se mi výměna muzikantů, takže Češi přijedou do Lucemburska a lucemburští hudebníci zase jedou do České republiky."

Jaká je podle vás úroveň českých muzikantů?

"Myslím, že úroveň české hudby je velmi, velmi vysoká. Myslím, že Česko je skutečně jedna z nejmuzikálnějších zemí na Západě. Je to tu dobře organizované, máte vynikající vzdělávací systém a spoustu výborných těles."

Zahrál jste si někdy sám Dvořákův cellový koncert?

"Ne, na to nemám, jsem pouze amatérský hudebník. Hraju na cello a také na klavír, ale Dvořákům cellový koncert - to bohužel ne."

Na předávání cen Gratias Agit 2009,  foto: autorka
Geoffrey Piper přitom s britskou zdrženlivostí nepřiznal, že sám hraje na šest nástrojů, zpívá a v Lucemburku vedl amatérský orchestr. Léta také pracuje v Mezinárodní nadaci Bohuslava Martinů. A stejně zdrženlivý byl, pokud šlo o češtinu:

"Začal jsem asi před deseti lety. Je to velmi těžké. Já jsem lingvista, mluvím francouzsky, německy a jedním nebo dvěma dalšími jazyky, češtinu ale považuji za velmi obtížný jazyk. Stále to ale zkouším!"

Nakonec se však dal přemluvit a o svém vztahu k české hudbě, a nejen k ní, promluvil i česky:

"Jak jsem už řekl, začal jsem se v roce 1995 zajímat o českou hudbu. Bylo to dílem náhody, protože jsem se setkal s nějakými českými hudebníky a spřátelili jsme se. To byl pro mne začátek. Česká hudba je výborná, mám ale taky zájem o českou historii, českou geografii a tak dále. Nikdy jsem nenavštívil vaši zemi za komunistické éry, k tomu jsem neměl nikdy příležitost. Takže pro mne bylo zajímavé konečně navštívit Českou republiku, Polsko a tak dále."