Hry o radar a Kosovo

Dvě důležitá témata v současnosti štěpí českou politickou scénu - zvažovaný americký radar v Brdech a uznání nezávislosti Kosova. Různost pohledů se přitom neprojevuje jen mezi kabinetem a opozicí, ale také uvnitř vládní koalice. Zelení podmiňují souhlas s radarem začleněním amerického protiraketového systému do obranné koncepce NATO, sociální demokraté radar odmítají a volají po referendu v této otázce. Poukazují také na varovná slova Ruska, že v případě umístění amerického radaru v Brdech budou nuceni přijmou účinná protiopatření, včetně zacílení svých raket na území Česka. Je třeba brát tato varování vážně, a může je nějak otupit splnění podmínky českých zelených? Adresátem mých otázek je politolog Jiří Pehe:

"Ta varování mají dvojí smysl. Za prvé zřejmě skutečně existuje na ruské straně strach z toho, co se skutečně za vybudováním protiraketové obrany Spojených států skrývá. Myslím si, že velmi dobře to vyjádřil například Michail Gorbačov, který řekl, že ta íránská hrozba není skutečnou hrozbou, a že většina Rusů je přesvědčena o tom, že se jedná o systém namířený proti Rusku a Číně. Na druhou stranu Rusové vždy hráli takovou řekněme geopolitickou hru, v níž se snažili právě v takovýchto situacích - naposledy se to stalo při rozšiřování NATO - vytěžit z toho nátlaku určité ústupky Američanů. A to se jim třeba v případě NATO zdařilo. Takže je docela dobře možné, že i nyní se ruská politická elita částečně snaží o to, aby vytěžila co nejvíce, a jsou v podstatě smíření s tím, že ta protiraketová obrana bude stát. Nicméně si myslím, že požadavek českých zelených, aby ta protiraketová obrana, pokud u nás bude, byla součástí širší obrany v rámci Severoatlantické aliance je naprosto oprávněný, protože koneckonců jak Česká republika, tak Spojené státy, a jak Polsko, tak Spojené státy jsou členy Severoatlantické aliance. A skutečně je poněkud podivné přinejmenším ve vztahu k ostatním členským zemím NATO, když se o této iniciativě vyjednává bilaterálně a má být postavena na základě bilaterálních dohod."

Václav Havel, foto: ČTKVáclav Havel, foto: ČTK Do debaty o tom, zda souhlasit s umístěním americké radarové základny u nás, se ve Velikonoční pondělí zapojil i exprezident Václav Havel. V České televizi se jednoznačně vyjádřil pro radar s tím, že to vlastně Američanům dlužíme. Podle jeho slov jen to poprvé, co po nás něco chtějí, a přitom bez jejich pomoci by samostatné Československo nikdy nevzniklo. Souhlasíte s tímto exprezidentovým názorem?

"Já si myslím, že na jedné straně Američanům určitě dlužíme, na druhé straně bychom si měli velmi pečlivě zvážit, čím a jak jim chceme splatit jejich pomoc zpět. A nejsem si úplně jistý, že ta protiraketová obrana je tím nejsprávnějším gestem, protože tedy nejde jenom o vztah se Spojenými státy. V tomto případě jde zejména o velmi úzký vztah s administrativou George Bushe, která je velmi nepopulární, velmi oslabená iráckou válkou, a pokud Česká republika chce skutečně radar použít jako určitou formu splátky Spojeným státům za jejich pomoc a podporu, tak by se měla ujistit, že se skutečně jedná o to, co chtějí Američané, a nikoliv jenom Bushova administrativa. Mám tím na mysli, že by se s vyjednáváním nebo s konečným uzavřením smlouvy mělo počkat, tak, jak se o to snaží Poláci, až na novou administrativu Spojených států. A pokud ta to potvrdí, tak si myslím, že by celý ten projekt měl i vetší legitimitu v České republice."

V otázce uznání nezávislosti Kosova se proti kladném postoji občanských demokratů a zelených postavili nejen sociální demokraté, ale také lidovci, kteří chtějí na toto téma svolat koaliční schůzku. Stejně jako sociální demokraté považují takový krok Česka za předčasný. Myslíte si, že tento problém může ohrozit soudržnost vládní koalice?

"Já si nemyslím, že ten krok ohrozí vládní koalici. Myslím si, že lidovci se především dosti zoufale v tomto okamžiku snaží najít témata, na kterých by se mohli zviditelnit a získat zpět některé ztracené politické body, protože ta strana je ve velmi špatné situaci a začíná se v rámci vládní koalice chovat tak, jak se chovala v rámci té předchozí vládní koalice, tedy se sociálními demokraty. To znamená tak trochu jako opozice. Toto téma evidentně lidovcům nějakým způsobem, alespoň si to myslím, může přinést politické body, protože většina Čechů není úplně na straně Kosova. Češi vždy sympatizovali se Srbskem, a to myslím lidovci dobře vědí. Takže si nemyslím, že ta jejich iniciativa má nějaký geopolitický nebo strategický rozměr. Je to prostě jenom taková domácí politická vypočítavost, a lidovci se snaží na této iniciativě získat nějaké politické body. A proto si také myslím, že to nepovede k rozbití vládní koalice, že tady skutečně jde lidové straně pouze o zviditelnění a o to, aby udělala určité gesto, kterého si všimne veřejnost."

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Mnozí odborníci tvrdí, že vyhlášení nezávislosti Kosova neproběhlo v souladu se zásadami mezinárodního práva. Neselhaly v tomto případě příslušné mezinárodní organizace i Evropská unie, jíž jsme součástí?

"Samozřejmě jsou odborníci, kteří tvrdí, že to neproběhlo v souladu s mezinárodním právem. Na druhé straně největší evropské země i Spojené státy Kosovo již uznaly a evidentně si nemyslí, že to proběhlo v rozporu s mezinárodním právem. To je otázka interpretace. Ono mezinárodní právo je velmi vágní pojem, který se dá vykládat nejrůznějším způsobem, a bohužel mezinárodní vztahy fungují tak, že pokud se shodne na určité interpretaci nebo výkladu kritická masa velkých, mocných států, tak to obvykle také platí. Já osobně si myslím, že Česká republika může udělat určité gesto například tím, že Kosovo neuzná okamžitě, že ho uzná později nebo s nějakými podmínkami, ale v podstatě na tu faktickou situaci na Balkáně a v Kosovu to nebude mít vůbec žádný vliv. Česká republika je příliš malý hráč na to, aby mohla tyto věci ovlivnit v okamžiku, kdy o nich rozhodují velké státy jako jsou Spojené státy americké, Německo, Francie nebo Velká Británie."