Co přineslo referendum o vstupu Česka do Evropské unie?

Pavel Tigrid, foto: CTK

Referendum o vstupu České republiky do Evropské unie - jaké bylo, co přineslo zajímavého. To jsou otázky, na které se známým představitelem českých emigrantských kruhů, publicistou Pavlem Tigridem hledal odpověď Josef Kubeczka.

Pavel Tigrid,  foto: CTK
Pane Tigride, všelidové hlasování o vstupu České republiky do Evropské unie máme zdárně za sebou. Jak hodnotíte průběh a konečné výsledky referenda?

"Především chci říci, že jsem jako český občan, který žije ve Francii už léta letoucí, přijel do Prahy hlasovat, prostě odevzdat svůj hlas i se svou manželkou. Pokládal jsem to za svou občanskou povinnost. Byl jsem v celku optimista. Viděl jsem to dobře v tom smyslu, že bude účast taková, jaká byla potřebná. A byla. Také výsledek mě osobně velice uspokojil. Jsem si jist, že my všichni, kteří žijeme z různých důvodů mimo tuto zem, jsem rádi, že to takto dopadlo."

Co Vás, jako účastníka referenda a zároveň pozorovatele se zkušenostmi života mimo Česko, nejvíce zaujalo?

"No tak především jsme měl radost, že pro jednou občanstvo, hlasující česká společnost se vyslovila jasně, jednoznačně a ne jako v případě Iráku například česká vláda, kdy jsme venku dlouhou dobu nevěděli, kde vlastně jako Česká republika jsme. Tady to bylo jasné, to znamená, že všechny vrstvy obyvatelstva, na venkově, ve městech, staří, mladí, studenti a tak dále, všechno je to vlastně v jedné hodnotové kategorii. Tomu jsem velmi rád a my všichni venku také, myslím."

Co v souvislosti s referendem soudíte o slovních projevech některých českých představitelů. Mám na mysli postoje prezidenta Václava Klause, zástupců vládní koalice, ale komunistů či tzv. euroskeptiků?

"O komunistech nebudu hovořit. Tam se čekalo, že budou proti a tak to má být, abychom věděli, kdo je kdo. Pokud jde o pana prezidenta, k tomu se nebudu zvlášť vyjadřovat, protože se to, myslím, nehodí. Já jsem v Klausově vládě dva a půl roku zasedal jako ministr kultury, a tak znám tehdejšího pana předsedu. Ať si o něm myslím cokoli, vím jedno, že on prostě za svými názory stojí stůj co stůj a někdy to stojí hodně."

Referendem vstup Česka do Evropské unie nekončí, ale vlastně začíná. Co nás, podle Vás, v nejbližší budoucnosti čeká především?

"Především nás čeká, abychom ukázali, že jsme hodní toho členství. Já jsem rád, že to tak dopadlo, poněvadž určité předpoklady, abychom mohli být v Evropské unii jako skutečně aktivní, spolurozhodující, s právě veta a tak dále, musíme sami napřed tady těmto požadavkům vyhovět. To je velké štěstí, protože bychom jim museli vyhovět tak jako tak, to znamená v oblasti práva, v oblasti obchodní, v oblasti mezinárodních vztahů a tak dále. Čili to je dobré a je to pro nás výborná škola."

V souvislosti s přípravou evropské Ústavy bych se Vás na závěr rád zeptal, jak vidíte budoucnost sjednocené Evropy? Jaká Evropy by byla nejbližší Vašemu srdci?

"Na tom moc nezáleží, co je blízké mému srdci, ale já myslím, že na takou plně federovanou Evropu je příliš brzo, to potřebuje čas a zatím tak, jak to vypadá a jak to vypracoval Konvent, to bude chvilku trvat. A bude-li nutné další referendum a já bych řekl, že jsou důvody pro to, aby bylo u nás pro takovouto Evropu sjednocenější, jakou má Konvent na mysli, tak to nebude žádné neštěstí, ale na to ještě, podle mého soudu, není čas."

A jaká by byla největší přednost takové sjednocené Evropy?

"Byla by v tom, že by byl celý systém, byla by evropská vláda, evropský parlament a tak dále. Znova opakuji, že nemá smysl tady o tom mluvit, poněvadž já to nevidím jako reálné. Nikdo z těch, s nimiž jsem mluvil, ať už ve Francii nebo tady, to nevidí brzo. Není to reálné, a proto bych s tím zatím nestrašil, poněvadž to zase vyvolá určité obavy a určité zbytečné diskuse. Zatím jsme tam, kde jsme a buďme rádi, že jsme tam."

Hostem rubriky Česko v komentáři byl pan Pavel Tigrid.