Budou se v Česku pěstovat mandarinky?

V dnešním vydání pravidelné rubriky Česko v komentáři Vám nabízíme poznámku Josefa Kubeczky o tom, že vedra v Česku budou zřejmě běžná.

Po loňských katastrofálních povodních letos sužují Českou republiku, ale i podstatnou část Evropy, mimořádná vedra. Lidé si zvykají na teploty přes 30 stupňů ve stínu. Jak uvádí český tisk, letošek bude podle všeho celoplanetárně třetím nejteplejším rokem za posledních 150 let. Rekord dosud drží léta 1998 a 2002, prohlašují mezinárodní experti. Dlouhotrvající vedra a sucha, katastrofální záplavy a podobné extrémní jevy se podle jejich studií zanedlouho bohužel stanou zcela běžnými záležitostmi. Podle prognostických modelů je současné oteplování jen nesmělý začátek toho, co ale čeká naše potomky. Hranice klimatických zón na starém kontinentu by se podle něj pak posunuly o 400 až 500 kilometrů na sever, a tropická letní vedra by byla obvyklá všude včetně Finska.

Bude-li oteplování takto pokračovat dál, mohou se dít nevídané věci. Třeba místo obilí se budou v Čechách nebo na Moravě pěstovat mandarinky, pomeranče nebo olivy jako na jihu Evropy. "Tak daleko to snad nepůjde, i když v posledních letech a stoletích se naše Země postupně otepluje. V minulém století se globální teplota Země zvýšila o 0,6 stupně. V tomto století bude oteplení ještě vyšší a dokonce některé varianty tvrdí, že v historii posledních deseti tisíc let nebude mít obdoby," soudí klimatolog Hydrometeorologického ústavu v Praze Jan Pretel. Do konce tohoto století by teplota na našem území měla vzrůst o dva až tři stupně. Přes léto budou delší období sucha vcelku a pak je zase vystřídá delší období srážek.

Klimatologové vypracovali scénáře, jak to bude vypadat za padesát nebo sedmdesát pět let. Letos jsme už na našem území naměřili skoro 37 ve stínu a takovéto teploty by prý měly být mnohem častější. "Na třicet pět si budeme muset zvyknout, bude to v létě mnohem běžnější teplota než dosud a budou ještě teplejší dny," soudí doktor Preten. Nevylučuje ani čtyřicítky, tak jako je tomu letos na jihu Evropy. Zatím tato teplota byla u nás naměřena pouze jednou, 27. července 1983 v Uhříněvsi u Prahy. Tropických dní s teplotou nad 30 stupňů, kterých u nás zatím bylo nejvíc v roce 1994, a to 25, bude mnohem víc, zřejmě už letošní rok toto číslo překoná. Jestliže teplota poroste a v srpnu u nás běžně bude 35, 38 nebo 40 stupňů, pak by se klidně v Polabí mohly pěstovat pomeranče, olivy nebo mandarinky, na jižní Moravě banány a citróny. Týmy odborníků, kteří studují dopady možné klimatické změny na různé sektory hospodářství, dokonce už navrhují, co dělat a jak se připravit. Zemědělský tým tvrdí, že za 50 let by se například kukuřice rodilo na stejné ploše jako dosud o čtvrtinu a pšenice o 33 procent víc. Samozřejmě jen když bude dostatek deště, ale klimatologové tvrdí, že ho bude málo. Proto už dnes tým doporučil rozšířit závlahy. Bez nich prý málokterý zemědělec přežije.

Pokud v Čechách stoupne průměrná teplota o dva stupně, pak poklesnou i průtoky řek o deset až dvacet pět procent. Také lesy dostanou zabrat. Vyšší teplota by šla ruku v ruce s okyselením půdy a zřejmě by způsobila rozpad smrkových a borových lesů. "Je docela možné, že s nimi by zmizela i většina hub," tvrdí doktor Pretel. Je docela možné, že některé druhy ptactva by vyhynuly a naopak nelze vyloučit, že by zdomácněl papoušek a jiné ptactvo a zvířata, která dosud žijí jen v teplých krajích.

Jak na tyto změny zareaguje člověk? Odborníci tvrdí, že se přizpůsobí. "Zdravému jedinci horko nevadí, horší je to s nemocnými," soudí docent Jaroslav Kříž, přední český hygienik Státního zdravotního ústavu v Praze. Dodává, že my Evropané jsme zvyklí na určité podnebí. Pokud by se změnilo, je docela možné, že by zde vznikaly nové nemoci, které už dnes téměř neznáme, a mnohem víc bychom museli dávat pozor na infekce.

A tak jedině mládež je spokojená. Na koupalištích o prázdninách jim vedro nejenže nevadí, ale naopak užívají si jak vodní, tak sluneční lázně. A zřejmě budou mít důvod k radosti až do konce prázdnin. Srpen by totiž podle meteorologů mohl být nejteplejší za uplynulých padesát let a zřejmě překoná i počet tropických dní s teplotou nad 30 stupňů vůči čtyřicetiletému průměru.