Jarek Nohavica: Poslechněte si moje písně, pak o mně víte úplně všechno

Jaromír Nohavica je folkovým písničkářem, textařem, libretistou, fanouškem Baníku Ostrava, v roce 1997 se stal mistrem republiky ve hře scrabble. Letos 28. října převzal do prezidenta Medaili Za zásluhy v oblasti umění. Na světě je jeho nové autorské album PORUBA, pojmenované po ostravském obvodu, ke kterému se Jarkovi Nohavicovi váže celá řada vzpomínek.

Foto: PantonFoto: Panton První písničku napsal v osmi letech. Jaromíra Nohavicu dřív než písničky proslavily texty. Je třeba autorem textu písně Marie Rottrové Lásko, voníš deštěm. Vystudoval střední knihovnickou školu, a jako knihovník také skutečně pracoval. Živit zpěvem se začal až kolem třicítky. Jako samouk hraje na kytaru, housle, flétnu a tahací harmoniku. Začínal s regionálními skupinami Atlantis, Noe, spolupracoval s Českým rozhlasem v Ostravě a s předními ostravskými zpěváky - Petrem Němcem, Věrou Špinarovou, Marií Rottrovou.

Poprvé veřejně vystupoval v roce 1982 na Folkovém kolotoči v Ostravě - Porubě. Rok na to na národním finále Porty 83 vyhrál anketu diváků o nejvýraznější osobnost. První album Darmoděj vydal v roce 1988. Po Darmodějovi následovalo víc jak 20 alb. Za studiový projekt Divné století získal v roce 1996 české Grammy. Poprvé zvítězila deska folková. Jarek Nohavica tu přemýšlí nad končícím stoletím. Najdete tu šansony, inspiroval se Ruskem i Balkánem.

Přebásnil Mozartovy opery

Jaromír Nohavica, foto: Chinese Man RecordsJaromír Nohavica, foto: Chinese Man Records Jaromír Nohavica kromě folkových písniček, které zlidověly, skládá i hudbu pro divadelní představení. Přebásnil také Mozartova Dona Giovaniho, Figarovu svatbu i operu Così fan tutte. Je autorem textů i hudby pro různé divadelní inscenace. Překládá a interpretuje písně Vladimíra Vysockého, Bulata Okudžavy a Alexandra Bloka. Stal se jednou ze stěžejních postav dokumentu České televize s názvem Legendy folku a country, mapujícího českou scénu od 60. let do současnosti. V roce 2002 ztvárnil hlavní i roli ve fiktivním dokumentu Petra Zelenky Rok ďábla, který byl oceněn několika Českými lvy. Je šťastný? Na to odpověděl v jednom z rozhovorů pro Český rozhlas.

"Když člověk začne přemýšlet o tom, že je šťastný, že se mu daří, tak to cítím tak, že někde za rohem, stojí ďábel a poklepává hůlčičkou, pokyvuje hlavou, a říká: jen si mluv. Já bych radši o těchto velmi ošemetných otázkách nemluvil veřejně. Štěstí je stav duše, které přichází, když se člověku podaří nějaká práce, nebo když je vše v pořádku. Můžete být chvilkově spokojen. Ve slově "jsem šťastný" je dlouhodobý horizont, a toho se obávám. Chvíle štěstí přicházejí stejně jako chvíle, kdy se nedaří. Jak říkám u svého oblíbeného obrazu s delfíny, tak je to i v životě. Ti delfíni jsou nad hladinou, pak se ponoří pod hladinu, ale pořád jsou v moři, pořád plynou nahoru a dolů. A tak je to i s tím štěstím, neštěstím, trápením a rozervaností."

A co dělá, když šťastný není?

"Zajdu si na fotbal, pustím si v televizi nějaké DVD, které mám rád, napíšu někomu zprávu, sednu si na internet a podívám se na YouTube. Tam jsem velmi často, protože tam nacházím i nahrávky, ke kterým se člověk běžně nedostává. Já jsem svou duší knihovník, a internet není nic jiného, než obrovská knihovna, kde jsou všechny informace světa. Ale je důležité, jak do té velké knihovny vejdete. Nejdůležitější je ta paní, co sedí u vchodu, a vy se jí zeptáte, kde je něco o kaktusech. Člověk tam taky nachází své přátele, se kterými chce být. Pro mě jako pro muzikanta je nesmírně inspirativní možnost poslechnout si v kteroukoliv chvíli jakoukoliv hudbu z celého světa. Dokonce nejen hudbu, která kdy byla napsána, ale která ještě možná ani napsána nebyla. A to vše v jedné vteřině."

Vyprodal největší halu v Česku

V roce 2009 vyhrál Jaromír Nohavice cenu Anděl v kategorii nejprodávanější album a v roce 2010 se stal zpěvákem dvacetiletí. Dva večery za sebou vyprodal O2 arénu, největší sportovní halu v zemi. Má ženu Martinu a dvě děti - syna Jakuba a dceru Lenku. A jak prozradil, manželka je jeho největší parťák.

Jaromír Nohavica, foto: Kristýna MakováJaromír Nohavica, foto: Kristýna Maková "Je nejbližší. Po dlouhých letech si uvědomuji, že ta mi zůstala, kromě jiného. Manželství není o jedné jediné věci, to je soužití dvou lidí, záhon plný různých květin, každá voní jinak a každá je o něčem jiném. Je výborné, když máte parťáka. Když máte někoho, s kým si třeba můžete něco zahrát. Baví vás to spolu sdílet. Anebo jen tak sedět a povídat o blbostech. V tom to je."

Znají lidé Jaromíra Nohavicu?

"Různí lidé z různých důvodů stále zkoumají mé ledví, zkoumají můj osud, můj život, a pořád jim připadá, že toho ví málo. Já bych mohl říct jen jedno: poslechněte si moje písně. K tomu si přidejte desítky rozhovorů, co jsem dal, tak o mně víte úplně všechno. Psát písničky je krásné, a zároveň bolestné povolání, pak se dozvíte i věci, které ani já sám o sobě nevím. A tak to má být."