Ivo Fischer stvořil svými texty řadu hitů

Ivo Fischer, foto: ČT

Sbohem lásko, Slavíci z Madridu, Tajuplnej hráč, Červená řeka, Jó třešně zrály. Tyhle písně mají jednoho společného jmenovatele. Texty k nim napsal Ivo Fischer. Byl nejen textař, ale také rozhlasový redaktor, libretista, básník a překladatel, autor rozhlasových her a pohádek. V sobotu by se dožil devadesáti let.

Ivo Fischer,  foto: ČT
Ivo Fischer se narodil 23. srpna 1924. Střední školu dokončil až v roce po skončení druhé světové války, protože za nacistické okupace byl v roce 1941 vyloučen ze všech středních škol. Čtyři semestry pak studoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Začínal jako básník. První sbírku Balady z konce katastrofy vydal už v roce 1947. Během vojny se stal redaktorem armádního vysílání Československého rozhlasu a nakonec v něm zůstal 20 let. Nejdřív v Českých Budějovicích, kde byla jeho žena v angažmá, pak v Praze. Podílel na vzniku pořadu Kolotoč, který se vysílá dodnes. V roce 1969 se stal dramaturgem divadla Rokoko, kde se seznámil s Waldemarem Matuškou. Ten na setkání zavzpomínal v pořadu České televize v roku 2004:

"Připravoval se pořad Vysílá studio A. To bylo v roce 1962, to už jsme byli s Karlem Štědrým a s Evičkou Pilarovou v Rokoku. Tam mi Josef Vobruba nabídnul písničku, která se jmenovala Jó třešně zrály. Já jsem tu písničku neznal a ono se ukázalo, že to byla jedna z nejlepších písniček vůbec. Když jsem ji zpíval na podzim v Lucerně, vIvo Fischer přišel za scénu a představil se. Já říkám: tak to jste vy, co jste spáchal tuhle píseň? On říká: ano. A od té doby jsem se scházeli. To nebyly jen Jó třešně zrály, ale taky Tuhle rundu platím já, Až koníček pádí, a pak přišel Bob Dylan .... a míle a míle jsou cest, které znám."

Waldemar Matuška,  foto: Česká televize
"Strávili spolu 25 let, přátelských i pracovních," dodává textařův syn Jan Fischer. "Podstatné je, že se našli jako lidi a jako autor a zpěvák. Táta vždycky říkal, že kdyby uměl zpívat, tak že by chtěl zpívat jako Walda, že mu to dělá dobře."

Ivo Fischer napsal několik divadelních her, například Pan Pickwick, Zítra touhle dobou, My se vlka nebojíme. Psal texty do divadelních inscenací i do filmů. Vydal knižně sbírku svých písňových textů pod názvem Písmena. Vrcholem bylo také představení Osm lásek Waldemara Matušky, o kterém se dá říci, že to byl jeho "dvorní zpěvák":

"Když jsme se třeba bavili, tak jsem řekl, že mám hrozně rád řeky a kamkoliv přijedu, tak se jdu podívat na řeku. Města se většinou stavěla podél řek, to byla přírodní cesta. Bavili jsme se o tom, a Ivo okamžitě během třech nebo čtyřech dnů napsal text: já s tou řeknou se dávno už mám rád, je tu když se budím, je tu když jdu spát... On to okamžitě nasál do sebe, proto jsme si tak rozuměli,"

vzpomínal na Iva Fischera Wlademar Matuška.

Ivo Fischer,  foto: ČT
Písničky otextované Ivo Fischerm zpívala řada jiných zpěváků. Nezapomenutelná je třeba Červená řeka Heleny Vondráčkové. V roce 1968 vzniklo černobílé pásmo písniček Náhrdelník melancholie - Sedm písní Marty Kubišové. V sedmi písních zpěvačka střídá různé dobové role, paruky i kostýmy a stejně se proměňuje i žánrové ladění "klipů" s vizuálními odkazy třeba na italské či francouzské filmy šedesátých let. Pro Martu Kubišovou Ivo Fischer napsal například píseň Tajuplnej hráč.

Ivo Fischer je také autorem textů filmových a televizních písniček. Najdete je ve filmu Rebelové, Jen ho nechte, ať se bojí, Zatykač na královnu, seriál Pan Tau, Fantom Morrisvilu, Šíleně smutná princezna nebo Popelka. Jeho texty zpívala špička české populární hudby. Řada z nich je populární dodnes. Jako třeba Neckářova Jak se tak dívám, Gottova Cestu znám jen já či Světla ramp od Heleny Vondráčkové. A tak bychom mohli pokračovat. Ty nejznámější vám nabídneme v našem vysílání.