Historické obzory Vztah Masaryka a Kramáře - Pastýř a Dítě

30-04-2006 | Martina Lustigová

Osobní vztahy mezi politiky - to je téma, o kterém se dnes často diskutuje a píše. A také historická rubrika Martiny Lustigové dnes poodhalí soukromí dvou velkých českých politiků: Tomáše G. Masaryka a Karla Kramáře. Zajímá vás, jak se seznámili? Jak se navzájem oslovovali? A jaký byl vůbec jejich vztah a jak se vyvíjel?

Stáhnout: MP3

Karel KramářKarel Kramář Jak říká historik Jan Bílek, Masaryk a Kramář se seznámili prostřednictvím Josefa Kaizla, Kramářova univerzitního učitele: "Kaizl ve Vídni s Kramářem dohodl na sklonku roku 1887 návštěvu Prahy. S Masarykem si dali schůzku v jedné restauraci. A tam se Masaryk a Kramář osobně pod Kaizlovou patronací poznali. A od následujícího roku už můžeme sledovat jejich vztah v korespondenčním odrazu."

Kramář byl absolventem právnické fakulty a dále bádal ve vídeňských archivech. Masaryk byl univerzitním učitelem. Jak vlastně ze začátku vypadal jejich vztah? Projevilo se v něm třeba to, že Kramář byl o deset let mladší než Masaryk? Pokračuje historik Josef Tomeš: "Byl to vztah, můžeme to tak říci, učitele a žáka nejenom v rovině akademické a generační, ale také v rovině politické. Tedy vztah určitého politického teoretika, ideologa, chcete-li, a jeho politického žáka a potenciálního nástupce, protože Masaryk a Kramář, když se sešli společně s profesorem Kaizlem a dalšími Masarykovými kolegy univerzitními profesory, vytvořili skupinu takzvaných realistů. Tehdy byli všichni na jedné lodi. A postupně se začali diferencovat, postupně potom nastává vývoj." Podobných vztahů, jakým byl ten mezi Masarykem a Kramářem, tedy vztahů učitele a žáka, najdeme v českých dějinách více. Připomenout můžeme například vztah Palackého a Riegra nebo i vztah Masaryka a Beneše.

Tomáš G. MasarykTomáš G. Masaryk Mezi realisty byly velmi oblíbené přezdívky - Masaryk býval označován jako Pastýř, Kramář byl Dítětem. Nevadilo mu to? Nedeptalo ho to později, když se oba politici rozešli? "Kramáře to v určité části života ne snad deptalo, ale bylo mu to možná někdy více, někdy méně protivné. Je ale zajímavé, že později sám, když už se stal politickým vůdcem, vůdcem strany a dokonce potom i ministerským předsedou a vedoucím politikem, tuto přezdívku převzal do svého slovníku a používal ji při apostrofaci svých mladších politických kolegů. On se scházel ve 20. letech a začátkem 30. let v Národním klubu v Praze s Mladou generací Národní demokracie. A tam prý čas od času, ne pravidelně, v takovém živějším rozhovoru, často třeba při sklence vína nebo když se rozhovor uvolnil, najednou oslovil někoho ze svých podstatně mladších politických kolegů ´Dítě drahý´ nebo ´Dítě´. A to byl vlastně relikt toho oslovení, které kdysi tak často používal Masaryk ve styku s ním. Zaznamenáváme to i v jejich korespondenci. Vztah Kramáře k oslovení ´Dítě drahý´ byl takový ambivalentní," říká Josef Tomeš. A Jan Bílek dodává: "Jak to u přezdívek bývá, vyjadřuje to vlastně tu osobnost a charakter nositele té přezdívky. A to přesně odpovídá. Nejen v tom věkovém rozdílu, ale právě v tom charakterovém ustrojení, v té osobnosti, v té povaze, kdy Masaryk je za Pastýře, za toho, kdo vede, a Kramář je za Dítě, které se k němu obrací. Alespoň v počátku jejich vztahu ta přezdívka přesně sedí."

"Ten takový paternalistický vztah z Masarykovy strany přežíval po celou dobu toho vztahu, i potom v dobách, kdy se ty věkové rozdíly tak trochu začínaly vyrovnávat - byl mezi nimi rozdíl 10 let, to není zase tak dramatický věkový rozdíl. Ale samozřejmě, když je někomu dvacet a někomu třicet, je to podstatný rozdíl. A když je potom někomu osmdesát a druhému sedmdesát, tak se to už trošku vyrovnává. Nicméně ten paternalismus ze strany Masarykovy, třeba když čteme dopisy, které posílal Kramářovi v době pařížské mírové konference v roce 1919, je výrazný. Masaryk někdy až tak striktně kárá a poučuje. Kdežto u Kramáře se projevuje taková větší úcta, stále zdůrazňuje, ´jak já jsem vás měl kdysi rád a vy jste na mě tak působil´. A vždycky vítá příležitost, kdy se může k tomuto hezkému počátku jejich vztahu i po té lidské stránce vrátit. A přirozeně byly doby, kdy asi ten paternalistický vztah Kramář vnímal jako určité mistrování ze strany Masarykovy, kdy mu to jistě příjemné nebylo," soudí Josef Tomeš.

Tomáš G. MasarykTomáš G. Masaryk Masaryk s Kramářem spolu bok po boku v politice mnoho času nestrávili. Po připojení realistické skupiny k mladočechům se oba stali poslanci Říšské rady, nicméně Masaryk se později mandátu vzdal a s mladočechy se rozešel. Už předtím si oba politici přestávali rozumět v základních politických otázkách. Zatímco Masaryk vystoupil z mladočeské strany, Kramář se na přelomu 19. a 20. století stává jejím vůdčím politikem. Masaryk se později stane předsedou malé realistické strany. Kramář je zatím v čele mohutné strany a je vnímán jako vůdčí reprezentant českého národa. "V tuto chvíli se vlastně vztah učitele a žáka tak trochu proměnil. Kramář se ocitl politicky mnohem výše. Ale v lecčems podle názoru Masarykova, a jistě názoru oprávněného, tak zcela pro toto poslání nevyzrál. Z této doby máme také určitou korespondenci - naposledy z roku 1910, kolem Masarykových šedesátin. Masaryk se snaží Kramáře určitým způsobem přivést na trochu jiné cesty, ukázat mu některé jeho nedostatky a chyby. Například mu vytýká, že chce všechno dělat sám a za ním se potom skrývají různí lidé, kteří nejsou zrovna nejlepších politických nebo morálních kvalit, že úkolem politického vůdce je práci rozložit, rozdělit, úkolovat a potom koordinovat a řídit. To byla jistě správná rada. Kramář samozřejmě v této své pozici na podobné připomínky dal jenom zčásti. On byl na vrcholu. Masaryk byl v té době opět poslancem, ale jeho politická pozice byla přirozeně jak na Říšské radě, tak i v českém životě ve formálním slova smyslu poněkud slabší. Naopak působil jako charismatická postava, jako významný muž, který byl svědomím národa," vysvětluje Josef Tomeš. Připomeňme například Masarykovu účast v rukopisných bojích nebo v tzv. hilsneriádě. Ve vnitropolitických bojích se dřívější političtí spolupracovníci často střetávali. Jejich konflikty vyvrcholily na jaře 1914 v době tzv. Švihovy aféry. "Kramář a Masaryk se právě na jaře 1914 střetli opravdu velice razantně. Dokonce Kramář pak po letech píše, že poté, co Masaryk - a Masaryk to uměl - na Kramáře snesl všechna možná obvinění a velice tvrdě proti němu politicky i lidsky zaútočil, tak v tom momentu už ho Kramář přestával mít rád." A to je u Kramáře, který se vždycky vyjadřoval velmi diplomaticky, už co říct.

Linkovací služby

Doporučujeme

Nejčtenější články

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace