Podzemí moravské metropole skrývá druhou největší kostnici v Evropě

Historické obzory nás zavede nás do brněnského podzemí. Jednou z výrazných pamětihodností města Brna je hrobka řádu kapucínů, ve které jsou uloženy stovky mumifikovaných těl. Nabízí svérázný zážitek upomínající na naši smrtelnost a vepsala se už do povědomí generací. V 80. letech ji zachytil v písničce i folkař Slávek Janoušek. My ale tentokrát nebudeme mluvit o kapucínech. V roce 2001 začal průzkum pod brněnským kostelem sv. Jakuba a byla objevena kostnice, která může do budoucna kapucínské hrobce významně konkurovat.

Aleš Svoboda, foto: autorAleš Svoboda, foto: autor Ing. Aleš Svoboda je známý svým zaujetím pro odhalování podzemních prostor Brna. Vydal už dvě knihy mapující skrytou tvář jihomoravské metropole, jeho stavebnická firma R-Atelier provádí rekonstrukci svatojakubské kostnice. Kostnice není přístupná, scházíme se proto před kostelem a Aleš Svoboda vysvětluje, jak došlo k jejímu objevu.

"V roce 2001 magistrát potřeboval udělat průzkum právě na Jakubském náměstí z toho důvodu, že se náměstí mělo architektonicky upravovat. Měla se dávat nová dlažba. My jsme tušili, že to bude velice zajímavá záležitost, ovšem to, co se nám podařilo objevit, překročilo naše očekávání."

A co jste objevili?

"Jakubské náměstí bývalo více než 500 let hřbitovem, jedním z největších hřbitovů v Brně a už první nálezy nás nenechaly na pochybách, že ten hřbitov tady byl. Ti zemřelí byli doslova na každém místě, kde jsme kopli, kde jsme udělali sondu."

Takže hroby, vrstvy hrobů...

"Ano, hroby v několika vrstvách nad sebou. Místa na městský hřbitov bylo málo, takže zemřelý byl pohřben do hrobu v rakvi a jak skončila jeho tlecí doba, tedy rozpad měkkých tkání, což trvalo asi deset dvanáct let, tak se jeho ostatky vyzvedly a na jeho místo byl pohřben další člověk. Tyto ostatky se po těch dvanácti letech jako tzv. druhý pohřeb ukládaly do kostnic. Kostnice se stavěly u každého většího hřbitova a i jakubský hřbitov jako velký hřbitov byl těmito specifickými stavbami vybaven. Nám se některé z nich podařilo identifikovat. Ta největší byla nádherně dochovaná obrovská kostnice pod bývalým hřbitovem, tedy dnes pod veřejným prostranstvím. Při dalším průzkumu jsme zjistili, že jedna z chodeb zabíhá i pod kostel a propojuje velkou kryptu, která slouží také jako kostnice, má tři místnosti a je situována přímo pod kostelní lodí na celou šířku kostela, tedy 25 metrů. Ve třech velkých prostorách se nacházely hromady tisíců a desetitisíců lidských ostatků.

My se teď podíváme přímo do kostelní lodi, do místa, které sloužilo jako schodiště nebo vstup do kostnice. O tomto vstupu se vědělo, ale má kostnice takový rozsah, to nikdo netušil. Teď tady stojíme nad kamennou deskou, která kryje schodiště. Ta kamenná deska se nachází přímo uprostřed kostelní lodi svatého Jakuba. Kdybychom ji otevřeli, tak se před námi objeví schodiště, které nás do kostnice přivede. Když byla kostnice v 18. století zaplněna, byla zaplněna tak, že kosterní ostatky byly dokonce i na tom schodišti. Nebylo možné sestoupit dolů a zjistit rozsah této kostnice. Až když my jsme objevili kostnici z druhé strany, tak jsme viděli ten její obrovský rozsah. Naposledy byl tento kámen otevřený před 2. světovou válkou, kdy byla v kostele pokládána nová dlažba. Tehdy tam sestoupil fotograf a v té době už ten zásyp trošku sedl..."

Myslíte ta vrstva těch koster?

"Ano, ten kosterní materiál se stále rozpadá. Zásyp tedy klesl a fotograf mohl udělat dva snímky na jednu a na druhou stranu, když sestoupil po tom schodišti, ale fotografoval jen to, kam dosáhla čočka toho fotoaparátu, celý rozsah kostnice byl objeven až roku 2001 při našem průzkumu."

Můžete odhadnout, z jaké doby pocházejí ty ostatky a kolik jich tady celkově je?

"Když jsme celý ten prostor zaměřili, tak jsme kubíkovým výpočtem spočítali počet zemřelých, kteří jsou zde pohřbeni, a vyšlo nám nepředstavitelné číslo - více než 50 tisíc našich předků. Je to opravdu číslo, které řadí tuto kostnici na druhé místo v Evropě, první místo zaujímá Paříž se svými katakombami, kde jsou statisíce a miliony pohřbených lidí.

Ten hřbitov tady sloužil téměř 600 let a nejstarší kosterní ostatky, co jsou tady uložené, jsou zhruba z 15. - 16. století, ale průzkum této nejstarší části, která se nachází přímo pod kostelem ještě neproběhl, takže nemůžu říct přesné výsledky. Ty dvě třetiny kostnice, která leží přímo pod kostelem, na své úpravy teprve čeká. A na to chceme získat peníze z evropských fondů. Komisaři z Bruselu už byli u nás na návštěvě kvůli podzemí vůbec a my jsme jim představili náš záměr a byli opravdu nadšeni a přislíbili nám, že finanční dotace poskytnou."

Vyplývají z přítomnosti té kostnice tady pod kostelem a pod náměstím nějaké problémy?

Z těchto důvodů jsme řešili způsob, jakým kostnici zachráníme. Jeden z navrhovaných systémů záchrany, totiž že se ty kosterní ostatky prolijí cementovým mlékem, aby zpevnily a zachránily, se nám zdál naprosto nepřijatelný. Takže jsme zvolili opačné řešení. Všechny ty ostatky jsme vyvezli ven, deponovali jsme je do jiných sklepů, které tady máme všude v okolí, a ten prostor jsme spravili, staticky zajistili, položili jsme novou podlahu a rozvedli sítě. Všechny ty ostatky jsme tam z etických a pietních důvodů potom začali vracet zpět a také jsme je po vzoru našich předků skládali velmi pečlivě, do sestav. Dělali jsme to ale tak, aby byly dobře provětrány a aby se nerozpadaly."

Brno je známé kapucínskou hrobkou. Na to, aby se tahle kostnice stala stejně slavná nebo slavnější, je nutné, aby byla přístupná. Je tedy už přístupná?

"Je přístupná provizorně. My máme vstup pro odborníky a pro speciální exkurze, navštěvují tento prostor pouze pomocí žebříku a poklopu přímo v chodníku. Ale je to jen pracovní vstup. Dotace, o které budeme žádat, mají zabezpečit i vstupní halu a vstup přímo z náměstí. Původně uvažovaný vstup z prostoru kostela, kde se nacházíme, byl zamítnut, protože zájem o kostnici byl tak obrovský, že by rušil obřady, které tady probíhají. S děkanstvím jsme se proto domluvili, že uděláme vstup mimo kostel tak, aby objekty na sebe nebyly vzájemně navázány. Navíc máme společně s architekty záměr udělat z toho velmi pietní místo doplněné uměleckými díly připomínajícími tento způsob pohřbívání."

 

Příspěvek jsme poprvé vysílali 16. srpna 2009, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.