Historické obzory Fischer z Erlachu, stavitel Clam-Gallasova paláce

Johann Bernhard Fischer z Erlachu Nedávno proběhla v pražském Clam-Gallasově paláci výstava věnovaná významnému staviteli Fischerovi z Erlachu, rodu Clam-Gallasů a také sídlu, které pro Gallasy (Clam-Gallasové se budou nazývat později) architekt vystavěl. Martin Krummholz, kurátor výstavy říká, že Fischer z Erlachu původně vůbec architektem být neměl.

"Johann Bernhard Fischer z Erlachu byl nejvýznamnějším architektem dunajské metropole Habsburků. Narodil se ve Štýrském Hradci jako syn sochaře, u svého otce se původně vyučil také sochařem. Poté se vydal na studijní cestu do Říma, kde pobyl řadu let. Během tohoto pobytu se mimo jiné školil ve významném dekoratérském ateliéru. Takže původní východisko Fischera z Erlachu bylo sochařina a dekoratérská praxe, během které si zdokonalil svou naprosto výjimečnou techniku kresby. Teprve po návratu do Střední Evropy se postupně vyprofiloval v architekta. I mezi těmi jeho prvními zakázkami ve Střední Evropě převažují zakázky sochařského nebo dekoratérského charakteru."

Na výstavě byly mimo jiné k vidění také nově objevené plány. Našly ve skříni v odlehlé části paláce a posléze byly vyhodnoceny jako originály Fischerových nákresů. Nejprve ale bylo třeba jejich pravost dokázat. Materiál se srovnával s dalšími Fischerovými kresbami, studovalo se stáří papíru i písmo. O tom, že nějaké takové návrhy existovaly, se vědělo už dříve.

"Z písemných pramenů vyplývalo, že jakési návrhy nebo kresby Fischera z Erlachu měly existovat přinejmenším do doby před 2. světovou válkou. Tyto kresby ale nikdo předtím nepublikoval, pak se po nich slehla zem."

Kašna Parnas V čem jsou tyto plány významné?

"Jejich význam, zejména co se týče čtyř velkoformátových návrhů pro vnitřní výzdobu interiéru paláce, mimo jiné v tom, že nám přinášejí obrovskou sumu dosud neznámých informací o stylu Fischera z Erlachu. O tom, jak vypadaly jeho návrhy na výzdobu interiérů, o jeho invenčnosti, o škále a rejstříku forem, se kterými byl schopen v této své pozdní etapě pracovat. Zároveň ty kresby, které mimochodem jsou největšími dochovanými Fischerovými autografy vůbec, tak nám přinášejí řadu informací o vlastním průběhu stavby. Důležitou roli hrála komunikace mezi hrabětem, tedy stavebníkem a umělcem, tedy architektem. Hrabě Gallas tehdy dlel v Itálii, stavělo se v Praze, architekt Fischer z Erlachu byl ve Vídni a důležitá role prostředníka připadla hofmistrovi hraběte Gallase. Tento velmi svědomitý úředník právě řadu údajů, které souvisely s tou komunikací mezi stavebníkem, architektem a Prahou, poznamenal bezprostředně na kresby, na zadní strany kreseb nebo na zvláštní listy papíru."

Vranov nad Dyjí, foto: www.czechtourism.cz V českých zemích získal rakouský architekt několik zakázek. Na Moravě to byla na příklad kašna Parnas na Zelném trhu v Brně nebo práce na známém zámku ve Vranově nad Dyjí. Velmi významná byla zvláště stavba Clam-Gallasova paláce v Praze.

Clam - Gallasův palác začal Fischer z Erlachu přestavovat v první polovině 18. století pro člena významného šlechtického rodu Gallasů hraběte Jana Václava Gallase. Jan Václav Gallas působil u vídeňského dvora, právě tam se obrátil na tehdejšího nejrenomovanějšího architekta se zakázkou na přestavbu paláce. Martin Krummholz vysvětluje, čím je Clam-Gallasův palác v českém prostředí výjimečný.

Clam-Gallasův palác "V první řadě je ve hře skutečnost, která českým prostředím, a to ani tím prostředím odborným, nebyla dostatečně doceněna. V případě Gallasova paláce vznikla na území Prahy architektura prvotřídního autora z dnešního pohledu světového významu. Fischer z Erlachu opravdu patří mezi ty nejpřednější tvůrce barokní architektury vůbec. Ovšem i v rámci kontextu Fischerovy tvorby to průčelí Gallasova paláce, zejména tedy ve své původní podobě, která se dodnes v úplnosti nedochovala, je naprosto originální i ve srovnání s dalšími stavbami. Dá se možná říci, že Fischer si v prostředí Prahy mohl dovolit experiment, který by mu v té době ve Vídni, již do jisté míry ovlivněné klasicismem, asi těžko prošel."

Clam-Gallasův palác Výstavba velkých paláců narážela v českých poměrech na některá úskalí. Případ Valdštejnského paláce je výjimečný, jako ostatně i řada jiných věcí týkajících se osoby jeho majitele. Albrechtovi z Valdštejna při jeho budování pomohlo také to, že Malá Strana byla tehdy poškozena požárem a poměrně vylidněna v důsledku válečných událostí a nuceného exilu. Valdštejn tak nemusel řešit jedno z úskalí stavitelů, a to nedostatek prostoru. O druhém, tedy nedostatku peněz, ani nemluvě. To se ale zdaleka nedá říci o ostatních, kteří po takovém obydlí zatoužili.

"Byl ideál postavit si co nejkrásnější a nejvýstavnější palác. Výstavba takto velkolepě koncipovaného paláce byla poměrně drahou záležitostí. Dá se říci, že takto velkolepou stavbu si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Řada i těch velmi bohatých šlechticů v důsledku velké finanční náročnosti stavby bankrotovala. To byl nejen případ Černínů, kteří měli obrovský problém ten rozestavěný palác dokončit, ale také případ paláce Přehořovského, dnešního Lobkovického paláce na Malé Straně. Ten byl v důsledku finančního bankrotu stavitele nakonec prodán ještě ne zcela dokončený." Clam-Gallasův palác

Problémem byl také nedostatek prostoru.

Clam-Gallasův palác "V tom 18.století bylo komplikované vůbec získat dostatečně velkou parcelu v prostředí města, kde by ten šlechtic mohl budovat rezidenci podle dobových kritérií a parametrů. Většinou se v prostředí zejména Starého Města setkáme se sice poměrně velkolepě koncipovanými průčelími, za nimi se ale skrývá de facto nepříliš velká stavba, která je limitována okolní zástavbou. Gallasův palác na Starém Městě pražském tvoří naprostou výjimku. Palác této rozlohy bychom na tomto břehu Vltavy hledali poměrně těžko. Jiná situace byla na Malé Straně a na Hradčanech, kde prostoru k výstavbě bylo poměrně více. I tam ale platilo, že měšťané se bránili, zejména od počátku 18. století, další výstavbě těch palácových komplexů, které pohlcovaly původní měšťanské domy. Byla tím jednak porušována jejich práva a také městský rozpočet byl ochuzen o příjmy z daní."

Clam-Gallasův palác není jediné dílo, které Fischer z Erlachu v Praze vytvořil. Podle jeho návrhů byl zhotoven třeba také náhrobek Jana Václava Vratislava z Mitrovic, nejvyššího kancléře království českého.

Příspěvek jsme poprvé vysílali 2. března 2008, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.