Historické obzory Co moře rozpojilo, rozhlas spojuje - už 75 let

31-08-2011 18:29 | Vilém Faltýnek

Je tomu přesně 75 let, kdy se z Prahy poprvé ozvalo pravidelné vysílání na krátké vlně pro zahraniční posluchače. Pojďme si s pomocí dobových zvukových snímků připomenout, co přesně se před 75 lety stalo.

Stáhnout: MP3

Bajo TrioBajo Trio Píše se rok 1936. Ve Španělsku vypukla občanská válka, v Sovětském svazu začíná první Stalinův politický proces s Kameněvem a Zinovjevem. Kolem Prahy se buduje linie obranných opevnění Pražská čára a na československou železnici vyjíždí zcela moderní elektrická lokomotiva Slovenská strela. Je léto roku 1936. V rozhlase zní jeden z hudebních hitů té doby - píseň Houpy hou v podání Bajo Tria.

Rozhlas vysílá už celých 13 let. Rozdělení posluchačů na domácí a zahraniční nebylo tehdy nijak striktní, protože programy na středních vlnách se daly ladit i daleko za hranicemi země. Přesto s ohledem na mezinárodní vývoj existovaly od počátku 30. let na ministerstvu zahraničních věcí plány na vytvoření jasně profilované zahraniční stanice. Vláda si totiž uvědomovala, že nemá účinný nástroj, kterým by mohla čelit nepřátelské propagandě. Podle memoranda ministerstva vnitra se zahraniční vysílání mělo orientovat zejména na země jako Německo, Maďarsko, Itálie a SSSR.

Studio v PoděbradechStudio v Poděbradech Přípravy začaly v roce 1934, o rok později byl postaven vysílač v Poděbradech a v létě 1936 - konkrétně 24. července se začala společnost Radiojournal s pokusným vysíláním. Tvořila ho hudba a tu střídaly anonce z desek.

"Haló, haló, československá krátkovlnná stanice vysílá pokusně. Prosíme posluchače, aby nám laskavě napsali, na které vlně a v kterou hodinu zachytili toto vysílání..."

Tyto desky se vysílaly přímo z vysílače v Poděbradech.

Eduard SvobodaEduard Svoboda "This is an experimental broadcast of the czechoslowak short wave station..."

Pravidelné vysílání bylo zahájeno 31. srpna v 10 hodin dopoledne. Technický ředitel rozhlasu Eduard Svoboda pronesl zahajovací řeč v angličtině. V prvním období se vysílala hlavně reprodukovaná hudba prokládaná živými hlasatelskými vstupy v různých jazycích.

Zapátrali jsme v rozhlasovém archivu, jestli se nenajdou nějaké nahrávky, které by nám přiblížily tuto dřevní dobu Radia Praha. A kupodivu se podařilo. Poslání stanice od počátku zahrnovalo také komunikaci s početnou českou menšinou v zámoří. Příprav vysílání se účastnil významný reprezentant krajanské komunity Jaromír Pšenka. Jeho hlas se zachoval na nahrávce z 1. dubna 1937:

"Haló Ameriko, zde redaktor Pšenka ve vlastní osobě. Používám výhody tohoto vynálezu a laskavosti pražského Radiožurnálu, abych podal československé Americe vysvětlení, proč jí v posledních týdnech tolik znělo v uších. To proto, že se zde v Československu o ní tolik mluvilo a rokovalo."

Jaromír Pšenka byl redaktorem krajanské Svornosti a v roce 1936 odjel na několik měsíců do Československa. Mj. se tu účastnil řady politických jednání a také Masarykova dne československého zahraničí.

Chicago - důležité město českoamerické krajanské komunity (snímek z roku 1937)Chicago - důležité město českoamerické krajanské komunity (snímek z roku 1937) V letech, kdy Radio Praha dělalo své první praktické krůčky v éteru, pobýval v Československu i jiný představitel českoamerické krajanské komunity Josef Joe Martínek. Mohl tak 24. května 1937 oslovit své přátele z Ameriky, aby jim vysvětlil, jak se v Československu, jejich dávné vlasti dnes žije.

"Drazí krajané, mám vám říci několika slovy, co je u nás jiného než u vás v Americe, a začnu s tím nejobyčejnějším. Co vám připadne nejdivnější, když se vrátíte z Ameriky do staré vlasti, je vlastně věc nejprostší a nejpřirozenější. Že tu i na ulici mluví malé děti česky. To vám snad nejvíc ze všeho v první dobu připomíná, že jste doma. Dále tu chodíme víc pěšky, protože na rozdíl od Ameriky je tu méně automobilů. V celém Československu, které má 15 milionů obyvatel, máme méně automobilů, než má 1 382 000 Američanů československého původu. Vy, krajané američtí, máte celkem asi čtvrt milionu cars, kdežto u nás v republice máme asi polovici tohoto počtu, neb vydržování aut je tu velmi drahé a roční důchod lidových vrstev dosud není takový, aby se auto mohlo stát lidovým dopravním prostředkem. Zato je velmi rozšířeno radio, je tu asi milion přijímačů. Na rozdíl od Ameriky není v československém rozhlasu reklamy. No advertisement."

Miloslav TurekMiloslav Turek Nahrávek z prvních let Radia Praha před vypuknutím druhé světové války není v rozhlasovém archivu mnoho. Vysvětluje pracovník archivu Miloslav Turek:

"Snímky z tohoto období jsou velice vzácné, je jich velice málo. Kromě zhruba dvou gramofonových desek, které vznikly ještě před zahájením vysílání a byly to v podstatě upoutávky a znělky, je těch snímků pouze několik desítek."

Podle Miloslava Turka se nedá u mnoha nahrávek s jistotou určit, že pocházejí právě ze zahraničního vysílání.

"Ty původní nosiče byly velice úsporně popsány, žádný katalog neexistoval a pokud technik někdy v 70. a 80. letech tyhle snímky převáděl na magnetofonový záznam a tu poznámku 'krátkovlnné vysílání' - zkratka KV tam neuvedl, protože ji nepovažoval za významnou, tak my už dnes nedokážeme spolehlivě říct, jestli ten snímek byl pro tuzemské nebo zahraniční vysílání. Dnes už známe některá jména, například pana dr. Pšenky a podobně. Dá se to tedy poznat podle jmen, někdy podle obsahu, ale základem by měla být zkratka KV - krátkovlnné vysílání."

Těch s jistotou identifikovaných nahrávek je podle Miloslava Turka kolem dvaceti. Patří mezi ně i těch několik fragmentů promluv Jaromíra Pšenky.

"My všichni, kdož jsme zde, vítáme radostně každý krok ke zdokonalení pravidelného krátkovlnného rozhlasu Radiojournalu, který se stává novou spojkou mezi starou vlastí a jejími zahraničními syny a dcerami a dá nám příležitost poopraviti okřídlené Náprstkovo pořekadlo, které všichni znáte. nyní budeme moci říkati: Co moře rozpojilo, rozhlas spojí."

Karel ČapekKarel Čapek K perlám z rozhlasové historie se počítá vánoční rozhlasové poselství spisovatele Karla Čapka k Rabíndranáthu Thákurovi do Indie a poselství Františka Křižíka Albertu Einsteinovi. Přestože obě směřovala na druhý konec planety, je omyl pokládat je iniciativu zahraniční krátkovlnné stanice - Radia Praha. Vysvětluje Miloslav Turek.

"Karel Čapek a František Křižík nejsou pro zahraniční vysílání. To byla normální tuzemská akce Radiojournalu a alespoň v počátku neměla se zahraničním vysíláním nic společného."

Tomáš Garrigue MasarykTomáš Garrigue Masaryk Čapek ani Křižík tedy do historie Radia Praha přímo nepatří. Zato se můžeme těšit na některé jiné objevy, které si unikátností nezadají. Například po smrti prezidenta T.G.Masaryka se nevysílaly lehké a zábavné pořady, tedy ani sportovní přenosy. První sport po čtrnáctidenní odmlce byla reportáž legendárního Josefa Laufra a byla to reportáž pro krajany.

"Když T. G. Masaryk zemřel, tak se ani v zahraničním vysílání nehovořilo o ničem jiném než o Masarykovi a existuje fólie s prvním sportovním pořadem po smrti Tomáše Garrigua Masaryka. Už jsem ji poslouchal, ale nemám ji ještě přepsanou. Takže na to se můžeme časem těšit."

Ten pořad byl určený pro zahraničí?

"Ano, byl určený pro zahraničí, protože jednak to má zkratku KV a jednak Josef Laufer tam vyloženě hovoří k menšině ve Spojených státech."

Linkovací služby

Doporučujeme

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace