Historické obzory Akademie věd ocenila knihu o Přemyslovcích a budování českého státu

Josef Žemlička "Obdobím Přemyslovců se samozřejmě před námi zabývala řada autorů. Toto dílo je asi ojedinělé tím, že v podstatě v sobě spojuje hned několik aspektů, nejen aspekt historický, tedy jak se vyvíjel český stát pod vedením Přemyslovců od svých počátků od přelomu 9. a 10. století až do toho nešťastného vymření. Ale jsou tam zastoupeny a propojeny také aspekty archeologické, umělecko-historické, filologické, takže je to vlastněn takový komplexní pohled na tu dobu a na hlavní problémy, kterými žila. Ta knížka je dosti mohutná, ale zdaleka se tam přesto nevešlo všechno, co bychom chtěli čtenářům sdělit, ale aspoň ty hlavní věci jsou tam nějakým způsobem pojaty. Co je asi důležité a co může čtenáře zaujmout je ilustrativní doprovod, který prezentuje tu dobu od počátků až do začátku 14. století."

Ta kniha se jmenuje Přemyslovci a má podtitul Budování českého státu. Dají se vůbec tyto dva pojmy od sebe oddělit?

"Tady si musíme uvědomit, že Přemyslovci byli, dá se říci, gründerská dynastie, po ní nastupují další - Lucemburkové, Jagellonci, Habsburkové, ale to všechno jsou cizí dynastie. Ti Přemyslovci skutečně vzešli tady z toho prostředí, to územíčko kolem Prahy, které bylo jádrem toho jejich dalšího rozšiřování, to se pokoušíme právě i v té práci nějakým způsobem upřesnit a identifikovat. Když se řekne český stát raného a vrcholného středověku, tak se také užívá jako ekvivalent přemyslovský stát, protože to skutečně spolu splývalo. Ta dynastie byla v tehdejším pojetí majitelem toho státu, kníže byl teoreticky pán nad všemi. Až v dalším běhu času počínaje 13. stoletím se začíná šlechta vydělovat jako další korporativní orgán, který se staví vedle krále."

Říkali si vlastně vůbec Přemyslovci Přemyslovci?

Vyobrazení Přemysla Oráče, J. Mathauser "Ten pojem Přemyslovci je pojem novodobý, ten vznikl až v 19. století. Když o nich kronikáři jejich doby hovoří, tak mluví o ´starém rodu českých knížat a králů´, o ´našich pánech´ apod. To pojmenování Přemyslovci je v podstatě umělý výtvor, aby se historici v 19. století vůbec nějak domluvili, tak od toho bájného Přemysla Oráče byli odvozeni Přemyslovci. Kdyby tehdejší učenci a třeba i František Palacký uvažovali jinak a vyvolili si místo bájného Přemysla Oráče historicky jistého prapředka Bořivoje, tak jsme možná dnes hovořilo o Bořivojovcích, ale je to vlastně jedno. Ten pojem Přemyslovci se objevuje tuším až v 18. století, probleskne v některých barokních kronikách, ale ujímá se a zakotvuje v tom 19. století. Ale Přemyslovci v tom nejsou sami, podobně jsou na tom Piastovci v Polsku a Arpádovci v Uhrách...To 19. století bylo v tomhle velice tvůrčí a dalo základ té terminologii, kterou užíváme dodnes."

Poslední Přemyslovci - Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. Přemyslovci jsou bezpochyby tématem, které táhne i laiky. Co vlastně dnešní lidi na Přemyslovcích zajímá a jsou pro ně vlastně opravdu ještě vůbec zajímaví?

"Já se domnívám, že je tady více příčin. Je to třeba taková ta syrovost doby a začátku něčeho. Právě ty začátky jsou velice temné, v tom 9. a 10. století je těch údajů velice pořídku, a to svým způsobem láká nejen k hypotézám a různým spekulacím, ale dělá nám i radost, když se podaří nějaký takový zajímavější objev, který třeba není nikterak úplně převratný, ale který přece jenom tu příčku těch našich znalostí posouvá trošku dále.

Svatováclavská koruna Proč ti Přemyslovci lákají? Já už jsem to trochu naznačil, je to naše první dynastie českých knížat a králů a ta byla s tou zemí srostlá tak, že když ten Václav III. byl v Olomouci zavražděn, tak to byl pro celou zemi totální šok. Ti lidé si neuměli představit, že ten rod, který tady vládl 400 let, déle než pak Habsburkové, že tady najednou není a země se musela vyrovnávat s obtížnou otázkou, koho vlastně dosadit? Nakonec to trvalo pět let, než ten šok nějakým způsobem odezněl a po těch kraťoučkých vládách, se v roce 1310 nebo spíše 1311 usadili v zemi zase na nějaká ta desetiletí Lucemburkové. Ale to nebyla dynastie s tou zemí zase tak úplně srostlá, i když Karel IV. udělal v tomto smyslu obrovskou věc. On vědomě navazoval na tradici Přemyslovců, protože si byl vědom toho, že jeho popularita závisí i na tom, jak dalece se k těm Přemyslovcům přihlásil. I tu korunu, korunovační klenot, věnoval svatému Václavovi, to je koruna svatého Václava a ta svatováclavská tradice se potom v těch karlovských momentech ozývá velice často, ve výtvarném umění, v architektuře, legendistice, literatuře té doby a ostatně také v Karlově životopise, který sám ještě jako mladý muž napsal."

Na knize Přemyslovci. Budování českého státu vzájemně spolupracovala celá řada odborníků, kromě Josefa Žemličky např. také Petr Sommer, zesnulý Dušan Třeštík nebo Pavlína Mašková.