Vytipované lokality pro úložiště jaderného odpadu se sníží na čtyři

Počet vytipovaných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu se sníží z devíti na čtyři. Po jednání se starosty z možných lokalit to řekl ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO).

Foto: ČTKFoto: ČTK Jak uvedl ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiří Slovák, žádný favorit mezi lokalitami zatím není. Zopakoval kritéria, podle kterých se postupuje.

"Ta kritéria jsou postavená na bezpečnosti a technické proveditelnosti. A k tomu budou samozřejmě existovat i průzkumy veřejného mínění, které v lokalitách děláme."

Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Finální lokalita má být vybrána do roku 2025. Teď se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

 

Stát loni přislíbil investiční pobídky za téměř 11 miliard Kč

Příslib investiční pobídky od státu získalo loni 74 projektů investorů. Celková výše pobídek dosáhla 10,7 miliardy Kč, drtivá většina šla na výrobní projekty. Na podporu technologických center či center strategických služeb agentura přislíbila 160 milionů korun, všechny tři investice směřovaly do Brna. Stát tak podpořil investice v souhrnné výši téměř 45 miliard korun. Počet nových pracovních míst, která by firmy měly v budoucnu vytvořit, dosáhl 8260. Vyplývá to z aktuálních údajů agentury CzechInvest.

 

Majitelem firmy OKD je znovu stát

Majitelem těžební společnosti OKD je znovu stát. Akcie OKD v Karviné převzali zástupci státního podniku Prisko, stát za ně zaplatil téměř 80 milionů korun. V dolech na Karvinsku pracuje i se zaměstnanci dodavatelských firem okolo 9500 lidí. Prvním úkolem Priska bude prověřit stav hospodaření OKD, podívat se na strategické plány a posoudit, zda a jak se bude postupovat dál v případě uzavírání dolů a další činnosti podniku.

Útlum dolů by měl být postupný, rozložený až do roku 2026. Společnost OKD se dostala do úpadku v roce 2016 kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti. Insolvenční návrh na sebe podala sama firma. Věřitelé přihlásili u soudu pohledávky za více než 20 miliard korun, pohledávky za většinu této částky ale insolvenční správce popřel.

 

Češi začínají při nákupech více dbát na kvalitu

Foto: Jaroslav MachFoto: Jaroslav Mach Nízká nezaměstnanost, dobrá ekonomická situace a s ní vyšší platy. I to má vliv na nákupní chování Čechů, které se mění. Cena už nehraje tu nejdůležitější roli. Naopak zákazníci obchodů myslí stále víc na kvalitu výrobků a jejich složení. Vychází to z průzkumu společnosti GfK.

Každý čtvrtý český zákazník se řídí při nákupech hlavně zvykem - tedy nakupuje to, co vždycky nebo často a neřeší příliš ceny, nabídku ani značky. Už druhým rokem klesá podíl lidí, kteří nakupují pouze v akcích nebo za ty nejnižší ceny. To potvrzují i sami prodejci. Přesto je lidí, kteří si přijdou jen pro zlevněné zboží 21 procent. Zajímavý je i vysoký počet lidí, které nákup prostě nebaví, přitom mají vysokou kupní sílu. Těch je mezi nakupujícími 14 procent.

 

Ženy po mateřské mají problém s návratem na původní místo

Jen zlomek žen se po mateřské dovolené vrací zpět na svou pozici v práci, přestože jim to zákoník práce garantuje. Jak píší Lidové noviny, Česko patří ke státům, kde jsou ženy s malými dětmi nejméně zaměstnané. Podle průzkumu platformy Byznys pro společnost se do svého původního zaměstnání vrátí po mateřské asi jen 13 procent žen. Dalších 13 procent získá nižší pozici, než původně mělo. Podle Jany Skalkové z platformy Byznys pro společnost potřebují ženy k úspěšnému návratu do práce hlavně tři věci.

"Potřebují flexibilní práci. Druhou podmínkou jsou částečné zkrácené úvazky, a třetí, velmi důležitá podmínka, kterou matky malých dětí vnímají jako klíčovou, a velmi nedostatečnou, jsou služby v oblasti rozvoje a péče o děti, ideálně mladší tří let."

Některé firmy se snaží o své zaměstnankyně na mateřské nepřijít, je jich ale zatím málo. Část žen se proto pouští do vlastního podnikání. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje takzvaný prorodinný balíček, který by mohl pomoci sladit rodinný a pracovní život například zavedením sdílených míst, pokračuje mluvčí ministerstva Vladimír Řepka:

"Sdílené pracovní místo bychom rádi umístili do zákoníku práce, právě za účelem zvýšení zaměstnanosti u matek s dětmi do šesti let, a osob starších 50 let. To místo bude fungovat tak, že dopoledne by na takové pozici pracovala žena, která má malé dítě, a odpoledne starší osoba."

 

V Česku přibývá nemocí z povolání

Foto: Michal Polášek, ČRoFoto: Michal Polášek, ČRo Nemocí z povolání v Česku přibývá. Loni Státní zdravotní ústav evidoval skoro 1400 nových případů. Zatímco dříve převažovaly infekce nebo potíže s dýcháním, dnes pacienty trápí hlavně nemoci rukou. Jsou to hlavně pracovníci montážních linek, automobilek nebo horníci. Právě přetěžování rukou a následné záněty nebo bolesti jsou nejčastější příčinou nemocí z povolání. Jde až o dvě třetiny ze všech uznaných případů. Onemocnění rukou se dá podle lékařů dobře vyléčit. Pacient ale už pak nesmí dělat práci, která mu nemoc z povolání způsobila.

Podniky řeší i pracovní úrazy zaměstnanců. Loňský rok byl druhý nejhorší za posledních šest let. Podle Státního úřadu inspekce práce zaměstnanci nahlásili přes 44 tisíc zranění. Často šlo o úrazy ve zpracovatelském průmyslu nebo ve stavebnictví. Podle poradce pro průmyslové firmy společnosti Ardon Safety Lubomíra Winklera někteří zaměstnanci nebo přímo firmy často podceňují bezpečnost práce.

"K podcenění bezpečnosti práce dochází ze strany zaměstnavatelů ze dvou důvodů - prvním z nich je úspora. Na nákupčí je vyvíjen nátlak, aby ušetřili finanční prostředky. A druhým důvodem je neznalost bezpečnostního technika nebo nákupčího."

Jeden den pracovní neschopnosti zaměstnance přijde podnik zhruba na pět tisíc korun - ať už jde o navýšené pojistné nebo taky výrobní ztráty.

 

Firmy se snaží benefity udržet pracovníky

Více než třetina českých firem plánuje v následujícím roce a půl zvýšit své investice do zaměstnanců. Uvádí to nová studie společnosti Deloitte, které se zúčastnilo přes jedenáct tisíc respondentů ve více než 120 zemích světa. Pro české firmy je podle studie nejpodstatnější fyzická i duševní pohoda zaměstnanců. Celosvětově je podle studie toto téma až na čtvrtém místě, ale v Česku na prvním. Je nízká nezaměstnanost a firmy se snaží udržet zaměstnance i jinak než jen s pomocí vyšší mzdy. Podle zmíněné studie je pohoda zaměstnanců dnes tématem pro 92 procent firem v Česku. Souvisí to i s přístupem mladších lidí, říká Barbora Černíková, specialistka na vzdělávání v Deloitte.

"Dnešní třicátníci jsou více schopni se o svoje nároky ucházet. A jsou také více ochotni o osobní pohodě se zaměstnavatelem vyjednávat."

Třeba antivirová softwarová společnost Avast se snaží pracovní a osobní život skloubit pomocí flexibilních úvazků. V práci jsou hlídací koutky pro děti. Další firmy zase nabízejí například takzvané dny zdraví, kdy se pracovníci mohou sejít s výživovým poradcem, psychologem a podobně.

 

V roce 2016 navštívilo Česko 32,5 milionu cizinců

Foto: Jolana Nováková, ČRoFoto: Jolana Nováková, ČRo Turisté v Česku v roce 2016 utráceli nejvíce peněz za posledních 13 let. Ukazují to údaje Českého statistického úřadu. Podle něj zisk z cestovního ruchu vzrostl na 272 miliard korun. Cizinci mají na celkovém zisku podíl necelých tří pětin. Více předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček:

"V roce 2016 navštívilo ČR 32,5 miliónu cizinců. Nejvíce peněz u nás utrácejí turisté, kteří zde přenocují. V průměru jde o 2.100 korun denně."

V roce 2016 tvořil cestovní ruch 3 procenta hrubého domácího produktu.