Ekonomika Výhledy letošních středoškolských absolventů jsou nejisté, pomoci mohou i úřady práce
Při hledání nové práce se může často zdát, že v současnosti nemá o nové zaměstnance zájem nikdo. Ekonomická situace firmy zasáhla citelně a ty si teď pečlivě vybírají, koho přijmout. Smůlu často mají absolventi, a to hlavně ti, kteří si včas nezajistili potřebnou praxi. I bez praxe se ale absolventi některých oborů - například informačních technologií - uplatní lépe, absolventi jiných hledají práci hůře. Všem ale nabízejí státní instituce - jako třeba úřad práce - potřebnou pomoc. I o tom bude řeč dnešní ekonomické rubrice.
Zaměstnavatelé jsou zatím v nabírání nových zaměstnanců opatrní -
vyplývá to z aktuální studie společnosti Manpower. Průzkum na toto
téma se uskutečnil v srpnu mezi zhruba sedmi sty padesáti českými
firmami. Vlna optimismu českých zaměstnavatelů, která panovala
posledních šest měsíců, se podle dat pomalu mění v opatrnost. I tak
ale firmy hodlají spíše lidi přijímat, než se jich zbavovat.
Nejlepší výhled pro všechny zaměstnance je ve zpracovatelském
průmyslu. V případě absolventů by měli podle Národního ústavu pro
vzdělávání nejlépe najít práci absolventi středních
zdravotnických oborů, zájem je třeba o zdravotní sestry. Velmi dobré
postavení na trhu práce mají také absolventi elektrotechnických
oborů. Naopak propad stavební výroby postihl mladé lidi, kteří
vystudovali podobné obory. Tato data potvrdil i Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání.
"V oblasti vyučených je jednoznačně výhodou být vyučen ve
strojírenském nebo elektrotechnickém oboru. Dříve byl velký zájem i o stavaře, o zedníky a další stavařské profese. Ty se v současné
době z té krize ještě nedostali a jejich nezaměstnanost je poměrně
vysoká. Nicméně z hlediska výhledu se dá očekávat, že i o tyto
profese bude zájem. V oblasti maturitních oborů ten výrazný
příznivý vliv strojírenství není tak znát. I tak se ale dá říct,
že ty technické profese jsou na tom lépe. Ekonomické profese - u nich
rozhodně nemůžeme tvrdit, že jsou na tom příliš špatně. Tam ta
situace odpovídá průměrným hodnotám. Jestliže se podíváme na
situaci těch absolventů, kteří mají těžké uplatnění, tak když
vezmeme opravdu obory, které jsou velice frekventované, jsou to
především zemědělské obory. Ty to bohužel mají i v těch ostatních
kategoriích vzdělání. "
Podle dubnových statistických údajů byla míra nezaměstnanosti ve
zdravotnických oborech s maturitou 8,2 procenta. To je hluboko pod
všeobecným průměrem. Středoškoláků s maturitou na jaře nenašlo
práci celkově přes 11 procent a u absolventů vyššího odborného
vzdělání to bylo přes devět procent. Celkově bez místa bylo ke konci
srpna zhruba 28 tisíc absolventů. Podzimní údaje o zaměstnanosti
absolventů ještě nemáme, ale právě v tomto období čelí náporu
absolventů hlavně úřady práce. Ti dlouhodobě neúspěšní mohou
najít pomoc právě tam. Existují totiž speciální programy, které jim
pomohou při shánění nové práce. Najdeme je třeba na Úřadu práce
hlavního města Prahy. Pokračuje Jana Pozděnová z tamního
Informačního a poradenského střediska pro volbu a změnu povolání.
"Naší hlavní náplní je poskytovat kompletní informace a poradenství k volbě a ke změně povolání. Volba povolání, to se týká zejména žáků osmých a devátých tříd, kteří k nám chodí na besedy. To je to skupinové poradenství. Pak nabízíme i poradenství individuální pro žáky osmých a devátých tříd. To samé nabízíme i středoškolákům, také jak v rámci skupinového poradenství, tak individuálního. Skupinové poradenství jsou profesní besedy, které jsou zaměřené na to, jak po škole kontaktovat zaměstnavatele, jak se zorientovat na tom trhu práce, jak eliminovat negativní věci, abych se uplatnil, abych získal zaměstnání po odchodu ze školy."
Programů na pražském úřadu práce účastní 2x týdně celkem asi 40
žáků ze základních škol, ze středních jsou to týdně asi čtyři
třídy. Pro absolventy škol, kteří se evidovali na úřadu práce,
nabízí úřad práce takzvané Job kluby.
"Je to vlastně také forma skupinového poradenství, ale nesetkáváme se s tou skupinou mladých lidí jednou týdně nebo jenom jednorázově, ale je to celkem pět setkání na sebe navazujících. Povídáme si, je to většinou formou diskusí a besed, necháváme prostor pro mladé lidi, jaké je to jejich úhlu pohledu, ze svých zkušeností se zaměstnavateli. Povídáme si a radíme, jak na to. Jak se správně sebeprezentovat u zaměstnavatele, to je nesmírně důležité. Vytáhla jsem si pár čísel ze statistiky. Jak to vypadalo v loňském roce 2010? Prošlo nám Job klubem 53 lidí, na trhu práce se jich umístilo 29, což je skoro 60 procent."
Pro mladé lidi má úřad práce připravené ještě stáže v rozpočtových organizacích státu, jako je třeba Český statistický
úřad, Česká správa sociálního zabezpečení nebo i samotný Úřad
práce. Praxe by mohl v budoucnu nabízet přímo na školách. Podle Jany
Pozděnové se takzvaných Job klubů zúčastňují především
středoškoláci z oborů služeb, hlavně z pohostinství, gastronomie a cestovního ruchu. Job klubů se také účastní vysokoškoláci, ovšem v menší míře. I když práci najdou snadněji, mohou se také setkat s řadou problémů. Zde by mohla pomoci podpora studentských stáží, jak
slibuje ministerstvo školství. Ty už často probíhají třeba na
technických vysokých školách, kde si absolventy firmy samy
vyhledávají. Expert na nezaměstnanost absolventů Jiří Vojtěch také
vyvrací častý dojem, že práci středoškolákům berou
kvalifikovanější vysokoškoláci. Také dochází k tomu, že některé
obory už vyžadují vyšší kvalifikaci než dříve.
"Rovněž také dochází k tomu, že výrazně narůstá náročnost některých profesí. Typická je třeba zdánlivě jednoduchá práce asistentky nebo sekretářky, kde dřív stačilo, že se v učebním oboru naučila klapat na stroji. V současné době je takovým optimálním vzděláním VOŠka - vyšší odborné vzdělání. Tato náročnost roste v mnoha profesích. Mnoho dělnických profesí v podstatě vyžaduje člověka z maturitních úrovní a zrovna tak mnoho profesí na dříve maturitní úrovni směřuje k tomu, že chtějí a potřebují - vzhledem k náročnosti třeba těch výpočtů, které tam je nutné provádět - vysokoškolské vzdělání."
Rozhodnout může také obor, který vysokoškolák vystuduje. Některé
menšinové obory mohou mít problémy s hledáním práce, záleží také
na momentální situaci ve firmě nebo státní instituci. Podle jednoho z absolventů Mikoláše Havla, který vystudoval policejní akademii, je
dnes například obtížné najít práci u policejních složek.
"Problém najít práci v tomto oboru je hlavně ten, že je nedostatek peněz. Je zajímavé, že zároveň je i nedostatek lidí, ale ten nedostatek peněz má jakoby přednost. I když se jak na obvodních odděleních, na krajských ředitelstvích, v podstatě ve všech vrstvách policie nedostává sil, tak nejsou peníze na to, aby tyto síly mohly být doplněny. Takže i když někde panují klidně třicetiprocentní podstavy, tak nejsou peníze na přijímání nových uchazečů o práci."
Firmy proto dnes vítají absolventy, kteří jsou ochotni se dále učit
v rámci svého oboru, mají cit pro práci v týmu a nebo dovedou vést
skupinu lidí.





