Ekonomika Vláda chce regulovat anonymní akcie

07-06-2012 15:02 | Jan Charvát

Česká vláda před časem schválila návrh zákona na regulaci takzvaných anonymních akcií. Jsou to cenné papíry, které jsou napsané na doručitele a nelze je dohledat v žádné databázi. Firmy je ale budou muset zapisovat do centrálního depozitáře nebo uložit v bance. Po podobném omezení už v Česku volaly například protikorupční organizace. Podobné typy akcií totiž mohou podle nich přispívat ke korupci ve veřejných zakázkách.

Stáhnout: MP3

Foto: ČT24Foto: ČT24 Vlastník anonymních akcií - nebo oficiálním názvem akcií na doručitele - bude mít v případě schválení zákona dvě základní možnosti. Takzvaně zaknihovat akcie u centrálního depozitáře nebo je uložit pod jménem registrované u banky. Pokud tak neučiní, rok od účinnosti zákona se anonymní akcie transformují na akcie na jméno. Navrhovaná řešení odpovídají praxi v Rakousku, Švýcarsku či Německu. Současná situace vypadá tak, že společnosti si mohou vybrat, zda chtějí vydat své akcie na jméno či právě anonymně. O omezení přístupu anonymních společností k veřejným zakázkám se snažily už předchozí vlády. Jaký problém skýtají akcie na doručitele, to řekl Radiu Praha ekonom a pedagog Tomáš Ježek.

"Ta listinná akcie není nikde registrovaná, nikdo neví, kdo ji má. Nelze to vůbec zjistit. Je to otevřená velikánská brána k porušování, obcházení nebo nerespektování zákona o veřejných zakázkách a o praní špinavých peněz."

Podle některých kritiků ale pouhá regulace těchto cenných papírů nestačí. Jde spíše jen o další z řady nepříliš účinných komplikací proti korupci, která je v Česku považována za velký problém. Nadále podle odborníků existuje celá řada způsobů, jak skutečnou vlastnickou strukturu zakrýt. Možností je například správa akcií vlastním jménem na cizí účet nebo založení společnosti s nastrčenými osobami. Tomáš Ježek říká, že pokusy omezit akcie na doručitele jsou dobrým krokem, i když se s jeho pomocí nedá vyřešit všechno.

Tomáš JežekTomáš Ježek "Ta registrace je krokem k tomu, aby se to alespoň troch dalo do pořádku. Dneska to je absolutně anonymní. Neví se, kdo akcie má. Samozřejmě, že "vykukové" vymyslí další způsoby, jak to obcházet. Může nás ale těšit nebo uklidnit, že takto to chodí všude v Evropě."

Souhlasí s ním i právník neziskové organizace Ekologický právní servis Martin Fadrný.

"Jak politici, tak veřejnost byli dlouho na toto téma málo citliví. To znamená, že pro politika nebo úředníka nebyl problém přidělit obrovskou veřejnou zakázku někomu, kdo je fakticky nedohledatelný a sídlí někde na Panamských ostrovech nebo v Nizozemsku, přestože to zní na první pohled absurdně. Takovéto skrývání samozřejmě lze a jde to dělat dále, co by prošel tento dílčí zákon prostě tak, že si tu firmu založíte někde v zahraničí a myslím si, že mnozí čeští korupčníci to tak dělají a všichni to vědí."

Kontrola anonymních akcí je velmi obtížná a téměř nemožná. Proto je zrušila například Francie nebo Slovensko, pokračuje Tomáš Ježek.

"Ty obíhají jako bankovky, jako stokoruna nebo dvoutisícikoruna. To je tady úplně stejné, protože nevíte, kdo bankovku zrovna má, jak obíhá, kdo ji komu dal, o tom není žádný přehled. Proto vláda alespoň u veřejných zakázek chce, aby majitelé listinných akcií měli povinnost je někde registrovat. řada firem má eminentní zájem na tom, aby do toho vidět nebylo. Takže budou brblat, to se dá čekat, ale to člověk nesmí poslouchat. Je to naprosto jasné, že je to takto dobře, tady není o čem mluvit. Že to někomu bude vadit, to se dá čekat, že budou dělat řeči kolem toho - ale já to neposlouchám."

Jednotlivá ministerstva podle koaličních politiků do konce roku připraví další návrh opatření na odhalení vlastnické struktury společností, které se ucházejí o veřejné zakázky v Česku. To by mohlo zabránit korupci a přihrávání zakázek. Teoreticky totiž může politik přidělit veřejnou zakázku firmě, ve které má skrytý podíl, ten je ale nedohledatelný.

"V kupónové privatizaci všechny akcie a společnosti měly akcie zaknihované. Absolutně všechny. Bohužel když se v roce 1991 dělal obchodní zákoník, tak ten nechal možnost listinných akcií. Potom v tom dalším období v 90. letech řada společností přecházela od těch zaknihovaných k listinným. byly to všechno společnosti, které měly nějaké důvody, aby do nich nebylo vidět."

Jiný názor má ekonomická novinářka Lenka Zlámalová. Ta řekla pro Českou televizi, že anonymní akcie mohou existovat dál, ale firmy s nimi by se neměly ucházet o veřejné zakázky.

Lenka ZlámalováLenka Zlámalová "Jsou země v Evropské unii, kde anonymní akcie jsou, a jsou země, kde nejsou. Mnohem čistší řešení, než to zakazovat obecně, tak zakázat přístup firem do tendrů. Dokážu si představit druhy podnikání, kde v podstatě anonymní akcie mají smysl. Může to být druh businessu, kde nechcete, aby někdo věděl, kdo tu firmu vlastní. Tyto firmy by ale zároveň neměly mít přístup, protože jsou pro stát a pro daňové poplatníky netransparentní. Neměly by mít přístup k veřejným zakázkám."

Problémem může být i to, že všechny evropské burzy včetně té pražské pracují s akciemi na doručitele. Velké české firmy jako například energetická společnost ČEZ nebo telekomunikační společnosti pracují s anonymními akciemi běžně. Přitom u těchto společností je vlastnická struktura zřejmá. Právě otázka anonymních akcií ale také vadí Evropské komisi. Podle ní jsou díky těmto akciím v Česku lepší podmínky pro korupci. Doporučení komise Česká republika dostala už před časem. Vláda zároveň se zrušením anonymních akcií oznámila, že ministerstvo spravedlnosti upravit také vlastnictví listinných akcií na jméno. Nyní jsou totiž akcionáři zapsáni pouze v seznamu vedeném jednotlivou společností. Seznam pak nemusí být vždy důvěryhodný. V souvislosti s vlastnictvím se nedávno objevil další problém. Hodně firem totiž přesouvá svá sídla do daňových rájů, kde platí nižší daně než v Česku. Na závěr rubriky si ještě poslechneme názor Jiřího Roda z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické.

"Ta snaha optimalizovat daně je mnohem širší a řeší ji v podstatě všechny země EU, některé více a některé méně. Spíše bych se přikláněl k daňovému opatření, aby se stát nesnažil ty lidi, kteří optimalizují daně a odcházejí do zahraničí, honit. Měl by vůbec předcházet situaci, kdy s nimi bude muset hrát na honěnou. Aby tady vytvářel takové podmínky, které by demotivovaly lidi, aby přesouvali svá sídla do zahraničí."

Linkovací služby

Doporučujeme

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace