Ekonomika Vídeň kroužila vytrvale kolem Prahy, až ji dobyla
Pražskou burzu koupí její kolegyně z Vídně. Většina akcionářů se rozhodla prodat své podíly začátkem srpna, tedy v době, kdy burza ještě neprožívala své nejhorší dny. Ale ani globální finanční krize by prodej neměla příliš ovlivnit. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
Generální ředitel pražské burzy Petr Koblic, foto: www.pse.cz
Generální ředitel pražské burzy Petr Koblic v létě prohlásil,
že burza je bohatou a chtěnou nevěstou. V průběhu posledních let se
podle něj stala jednou z nejatraktivnějších burz v Evropě a nabídky
na koupi přicházejí od nejprestižnějších světových burz. Na
atraktivitu pražské burzy ale existují různé názory. Například
děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Jiří
Schwarz ji za bohatou nevěstu nepovažuje.
Děkan Národohospodářské fakulty VŠE Jiří Schwarz
„To si myslím, že ne. To je dosti zavádějící a vyplývá to z toho, že burza skončila v posledních čtyřech letech ekonomicky se
ziskem, ale to je právě díky poplatkům, které platí společnosti
kótované na burze.“
Podle Schwarze pražská burza příliš neplní svůj hlavní úkol. Nepodařila se totiž jedna zásadní věc, proč vlastně burzy existují. A to jako zdroj finančních prostředků pro rozvoj.
„Na pražskou burzu nepřicházejí firmy s tzv. původními emisemi, s novými emisemi cenných papírů. Nepřicházejí s tím, že by se snažily získat důvěru investorů pro to, aby investovali do jejich rozvojových plánů, to znamená, aby na burze nakupovali jejich emise.“
Děkan Národohospodářské fakulty připomíná, že na pražské burze se obchoduje s málo tituly. Přitom některé z těch titulů by vůbec na burze nemusely být.
„To je případ třeba Erste, která koupila Českou spořitelnu. Erste se obchoduje daleko více ve Vídni než v Praze. Totéž by se mohlo stát s akciemi Komerční banky, která byla koupena velkou francouzskou bankou Societé Generale. Tato banka je obchodovaná v Paříži a určitě i v Londýně, takže Komerční banka je obchodovaná tady jen z jakési nostalgie. V podstatě to nemá žádný ekonomický důvod.“
Jinak pohlíží na burzu jeden z jejích zakladatelů, bývalý ministr privatizace a šéf Fondu národního majetku Tomáš Ježek. Ten byl také předsedou burzovní komory. Ježka těší zájem případných kupců, často velkých světových hráčů. Přičítá to ale také celosvětovému trendu konsolidace burzovních trhů.
Šéf Fondu národního majetku Tomáš Ježek, foto: autor
„Mě to samozřejmě lichotí, že je o pražskou burzu takový
zájem.
Ona je skutečně dobrá. Zároveň je také dobré, že nezůstane
osamocena, protože tendence ke spojování burz je
celosvětová.“
O jménech případných investorů se dosud mluvilo převážně v neoficiální rovině. Pozornost vyvolal například údajný zájem veličin jako jsou Nasdaq, New York Stock Exchange či London Stock Exchange a Deutsche Borse. Při hodnocení šancí potenciálních zájemců odborníci vesměs uváděli, že to bude nejen záležitost výše nabídky, ale právě také plánů investora do budoucna. Proto možná poněkud překvapí, že v poslední době byli za možné investory nejvíce zmiňování spíše regionální hráči, vídeňská a varšavská burza. Posledně jmenovaná ale byla od samého začátku ve velké nevýhodě, ačkoliv se spekuluje o tom, že údajně nabídla nejvyšší cenu a byla ochotna jít ještě výš. Má v ní totiž podíl polský stát a to se majitelům pražské burzy nelíbí. Tento týden ukončil spekulace ohledně jednotlivých zájemců. Většinový podíl v pražské burze získá její kolegyně z Vídně. Bývalého předsedu burzovní komory Tomáše Ježka to nepřekvapuje a vzpomíná na začátky pražské burzy.
Pražská burza
„Už tehdy vím, že Vídeň pořád brousila kolem. My jsme tehdy
zájem neměli. Cítili jsme se slabí, protože pražská burza v devadesátých letech prodělávala specifické období, které žádná
jiná burza v Evropě nemusela prodělat, kdy na pražskou burzu z moci
úřední, z rozhodnutí vlády, bylo vrženo přes tisíc akciových
titulů z kuponové privatizace. A ty se vyznačovaly tím, že byly málo
likvidní. V té době se tedy spojovat s někým nebylo
rozumné.“
Nyní tedy majitelé pražské burzy usoudili, že už přišel čas spojit se s Vídní. Podle ředitele pražské burzy Petra Koblice je to pro český akciový trh pozitivní zpráva.
„Vídeň byla naším dlouhodobým konverzačním partnerem, se kterým jsme si vyměňovali názory na fungování středoevropského trhu. Já se docela těším na pokračování této diskuse. Pozitiva jsou samozřejmě v tom, že se staneme součástí nějaké středněvelké regionální burzy. Potenciální pozitiva jsou v přístupu ke kapitálu a nepochybně ve sdílení potenciálních technologických nápadů.“
Cena obchodu ani velikost podílu rakouské strany zatím nejsou
známé. Hodnota pražské burzy se odhaduje minimálně na pět miliard
korun. Tomáš Ježek si ale myslí, že vídeňská burza je pro
pražskou jen pouhý mezikrok. A na něm to asi neskončí. Jakkoli je
podle něj vídeňská burza dobrá, evropská kontinentální finanční
kultura přece jenom klade daleko větší důraz na bankovnictví, než
na
kapitálový trh. A Rakousko i Německo mají už tradičně dominantní
bankovní trh, zatímco burzy jsou produktem anglosaské finanční
kultury. Investice se v anglosaském pojetí uskutečňují především
prostřednictvím emise cenných papírů na kapitálovém trhu a nikoliv
prostřednictvím bank.





