Ve vybraných vlacích bude možné od srpna platit kartou

V některých vlacích Českých drah budou moci cestující od srpna zaplatit za jízdenku kartou. Služba bude nejdříve dostupná v pendolinech.

Foto: Kateřina Křenová, Český rozhlasFoto: Kateřina Křenová, Český rozhlas Postupně se má rozšířit do dalších typů spojů, říká mluvčí Monika Bezuchová:

"Jsme ve fázi, kdy začneme do provozu postupně nasazovat všech 382 terminálů. Během srpna bychom chtěli dodat terminály do Bohumína, kde budou nasazovány na vlaky SuperCity. Dále bychom je chtěli umístit i do Břeclavi a lidé by se tak s nimi mohli setkat ve vlacích RailJet. Následovat bude i Praha, Cheb a další stanice a spoje EuroCity, InterCity a vlaky vyšší kvality."

České dráhy nevylučují ani budoucí zavedení ve vytížených osobních spojích. Počítají i s tím, že cestující budou kartami platit i místenky, příplatky za vyšší třídu, kolo nebo psa a další služby.

Češi stále častěji využívají platební karty. Vydáno jich je víc než jedenáct milionů. Rozšiřují se i platby kartou na poště. V současné době se dá kartou všech bank platit na 700 pobočkách z celkového počtu 3200. Nově začíná pošta testovat také platby kartou při doručování balíků.

 

Maloobchodní tržby v červnu zrychlily růst na 6,6 procenta

Pixabay / CC0 Public DomainPixabay / CC0 Public Domain Maloobchodní tržby bez aut v červnu zrychlily meziroční růst na 6,6 procenta z květnových 5,7 procenta. Zvýšily se tržby za nepotravinářské zboží, pohonné hmoty i potraviny. Již poněkolikáté vykázal nejvyšší tempo růstu prodej přes internet, který byl proti loňskému květnu vyšší zhruba o pětinu. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Podle analytiků se české domácnosti nebojí utrácet. Růst tržeb v maloobchodu bude pokračovat i ve druhém pololetí v důsledku zvyšování mezd v ČR. Analytik Komerční banky Viktor Zeisel očekává mezičtvrtletní zvýšení soukromé spotřeby o 1,1 procenta. "To by mělo výrazně podpořit celkový růst ekonomiky, která podle nás přidala 1,3 % mezičtvrtletně."

 

Exportéři: Český vývoz poroste tempem nad 10 pct i na konci roku

Foto: Kai Stachowiak, Pixabay / CC0 Public DomainFoto: Kai Stachowiak, Pixabay / CC0 Public Domain Export tuzemských firem si udrží svižné tempo růstu nad deset procent i na začátku letošního čtvrtého čtvrtletí. Největší zásluhu na tom má rostoucí poptávka v zahraničí. Naopak ještě rychlejší expanzi českého vývozu brání nedostatek zaměstnanců mnoha oborů a profesí. Tuzemský vývoz směřuje k dalšímu rekordu. V tiskové zprávě to uvedla Asociace exportérů a Raiffeisenbank.

"Pokud klíčový segment českého průmyslu - automobilovou výrobu - nepostihne žádný výpadek v produkci, vyšplhá celoroční hodnota českého vývozu na nový historický rekord přes 3,5 bilionů korun," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

 

Čerpání dotací je zatím méně příznivé

Gerd Altmann / Pixabay CC0 Public DomainGerd Altmann / Pixabay CC0 Public Domain Ministerstvo financí zveřejnilo, kolik peněz Česká republika v letošním prvním pololetí získala z Evropské unie a kolik peněz naopak zaplatila na odvodech. Čísla jsou méně příznivá než v minulých letech. Shrnuje je Jakub Vintrlík, mluvčí ministerstva financí:

"V prvním pololetí letošního roku obdržela Česká republika z rozpočtu Evropské unie příjmy ve výši 39,5 miliardy korun. Naopak 22,8 miliardy korun do evropského rozpočtu odvedla. Česká republika tak vůči evropskému rozpočtu dosáhla kladného salda ve výši 16,7 miliardy korun."

Za první pololetí loňského roku dostalo Česko z Unie téměř o 67 miliard více, než zaplatilo. Tyto peníze může Česko čerpat v takzvaných programových obdobích. Z toho minulého se peníze mohly využít až do roku 2016 a Česká republika se proto v závěru snažila získat co nejvíce peněz. Proto bylo loni i předloni čerpání vysoké. Současné programové období končí v roce 2020. Výraznou část takzvaných strukturálních evropských fondů chce Česko využít na rozvoj dopravy.

 

Školské odbory a zástupci vysokých škol budou 1. září protestovat

František Dobšík, foto: Jan Bartoněk, archiv ČRoFrantišek Dobšík, foto: Jan Bartoněk, archiv ČRo Školské odbory a zástupci vysokých škol uspořádají 1. září protestní akci. Vadí jim současné platy učitelů v regionálním školství a na vysokých školách. Předseda školských odborů František Dobšík řekl, co odbory požadují:

"Co se týká regionálního školství, chceme nárůst platů pro pedagogy o 15 procent, pro nepedagogy 10 procent, a pokrytí požadavků, které souvisí s inkluzí. Vysokým školám chybí v rozpočtu zhruba 4 miliardy korun."

Odbory chtějí docílit zvýšení mezd do roku 2020 na 130 procent průměrného platu v Česku. Vláda jim takové navýšení přislíbila. Ministerstvo školství odboráře podporuje, říká mluvčí Jarmila Balážová:

"Vláda i Poslanecká sněmovna se zavázaly, že platy porostou tři roky po sobě tak, aby dosáhly 130ti procent průměrného platu. Současný ministr bude i nadále jednat s ministrem financí tak, aby ti, kteří stojí za vzděláváním dětí, a budoucí generace, nemuseli pracovat za tak žalostného finančního ohodnocení."

Ministr financí Ivan Pilný z hnutí ANO řekl, že diskuze o rozpočtu neskončila. Připomněl, že školství zůstává stále 1,7 miliardy korun, které původně byly určené na kariérní řád.

 

Novela zákona přináší stejné podmínky pro agenturní i kmenové zaměstnance

Radovan Burkovič, foto: ČTRadovan Burkovič, foto: ČT Začala platit novela zákona o zaměstnanosti. Nově musí každá pracovní agentura složit půlmilionovou kauci. To se nelíbí především menším agenturám, jejichž zástupci tvrdí, že je zákon ušitý na míru velkým firmám. Nová pravidla kritizuje i Asociace Pracovních Agentur. Podle jejího prezidenta Radovana Burkoviče likvidují malé a střední agentury.

"Spousta malých a středních agentur práce skončí se svým podnikáním, případně přejdou do šedé nebo černé zóny, protože nic jiného jim nezbude, aby se uživily."

Ministerstvo práce a sociálních věcí říká, že cílem novely je zajistit, aby na trh vstupovaly pouze seriozní agentury, které nebudou obcházet zákon.

 

V Česku vznikl rekordní počet firem

Foto: K2 Space via Foter.com / CC BYFoto: K2 Space via Foter.com / CC BY V Česku vzniklo v prvním pololetí nejvíc firem v historii. Za pololetí vzniklo skoro 17 tisíc firem. Vyplývá to z údajů společnosti CRIF - Czech Credit Bureau. K zakládání firem pomohl podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus, Lukáše Kovandy hlavně ekonomický růst. To přeje i novým nápadům.

Zároveň však rekordní počet lidí s podnikáním skončilo. Zaniklo přes 5 a půl tisíce firem. Mezi hlavní důvody patří podle ekonomů velká zátěž podnikatelů. Podle Kovandy se mohla na vzniku a zániku firem projevit i zavedení elektronické evidence tržeb.

"Před příchodem elektronické evidence tržeb nějakým způsobem byly výrazněji v šedé ekonomice. To znamená, že neplnily své odvodní a daňové povinnosti tak, jak by měly. A třeba se jim mohlo zdát výhodné, že radši ukončí činnost firmy, která byla v šedé ekonomice. A s příchodem elektronické evidence tržeb si založili třeba úplně nový subjekt."

Nejvíc nových firem vzniklo v Praze, a to víc než sedm tisíc. V Jihomoravském kraji pak přes dva tisíce. Naopak nejméně společností vzniklo v Karlovarském kraji, na Vysočině a v Libereckém kraji.

 

Kožešinové farmy v Česku ukončí v roce 2019 činnost

Foto: Esalota via Foter.com, CC BY-NC-ND 2.0Foto: Esalota via Foter.com, CC BY-NC-ND 2.0 Kožešinové farmy v Česku ukončí provoz nejpozději k poslednímu lednu přespříštího roku. Chovatelé dostanou od státu náhrady. Zákaz kožešinových farem od konce ledna 2019 přinese novela na ochranu zvířat proti týrání, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Novela se má vztahovat na chov lišek a norků, nikoli například králíků nebo nutrií, tedy zvířat, která se využívají také na maso.

Norma přiznává provozovatelům farem nárok na kompenzace od státu za rušené chovy. Výše příspěvku by však neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let. Oponenti se obávají, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. V Česku působí devět kožešinových farem.

 

Veterináři zakázali kvůli moru sklizeň na 115 ha půdy na Zlínsku

Foto: archiv ČRo - Radia PrahaFoto: archiv ČRo - Radia Praha Veterináři zakázali čtyřem firmám ve Zlínském kraji sklízet do konce roku zemědělské plodiny na celkem 115,5 ha půdy kvůli africkému moru prasat. Pokuta za sklizení je až dva miliony korun. Vyplývá to z mimořádných veterinárních opatření. Stát tak chce zamezit migraci divokých prasat z oblasti, kde se prokázala choroba. Zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL) už dříve řekl, že by zemědělcům měla být úroda proplacena.

Dostatek potravy má podle hejtmana divoká prasata udržet v ohnisku nákazy a zabránit rozšiřování choroby do dalších regionů. Prasata, která neuhynou na mor, budou odchytávána do klecí a následně utracena.

 

Česko dobývají americké koblihy - donuty

Foto: Pexels, Pixabay /CC0Foto: Pexels, Pixabay /CC0 V Česku přibývá výrobců donutů - smažených koblih s barevnou a sladkou polevou. Mezi tuzemskými zákazníky jsou stále oblíbenější i díky tomu, že jejich výrobci spoléhají na ruční výrobu, vlastní recepty a často neobvyklé příchutě. Podle předsedy Svazu pekařů a cukrářů, Jaromíra Dřízala ale klasické české koblihy z trhu nezmizí. I kvůli několikanásobně vyšší cenně donutů.

"Trošku mi to připomíná situaci z 90. let, kdy byla obdobná situace u baget, které se sem dostaly z Francie, a výrobci začali kupovat linky. A zákazníci kupovali bagety. Po určité době ten trend odezněl. Český zákazník je poměrně konzervativní, a vrátil se ke svým oblíbeným výrobkům, ke svému chlebu, rohlíkům, vekám."

Ceny donutů se v Česku pohybují v průměru okolo 50ti korun za kus. Kobliha vyjde na 6 korun.