Státní dluhopisy předčily očekávání, ministerstvo financí možná vydá příští rok další

Foto: Jakub Krechowicz / Stock.XCHNG

Stát začal na podzim vydávat státní dluhopisy a najednou to vypadalo, že podobná možnost tady dlouho chyběla. Běžní občané i firmy totiž téměř okamžitě půjčili státu, právě za pomoci dluhopisů, přes 20 miliard korun. Dluhopisy mají jak svá pozitiva, mezi které se počítá poměrně jistá investice, tak i negativa. Mezi ně patří nízký výnos a fakt, že dluhopisy nejdou tak snadno vyměnit za hotové peníze.

Ministerstvo původně plánovalo dluhopisy prodávat do 1. listopadu, ale kvůli velkému zájmu investorů přijímalo objednávky jen od pondělí 3. října do pátku 7. října. Jen první den se prodala polovina všech dluhopisů z původní částky deseti miliard, která se potom navýšila na dvojnásobek. Dluhopisy byly k dostání na pobočkách tří českých bank a mohli si je koupit čeští občané i cizinci. Nebudou se také zdaňovat. Protože jejich nominální cena je jedna koruna, vlivem zaokrouhlení je daň z dluhopisů nulová. Minimální částka k jejich nákupu ovšem byla tisíc korun. Dluhopisy stát vydal buď jako jednoleté nebo pětileté, oba s různou mírou výnosu. Pětiletých dluhopisů byly přitom dva druhy - takzvané kuponové a reinvestiční. U obou roste úrok postupně po letech, takže je výhodné nechat je vydělávat po celou dobu. Pokud by je ovšem lidé chtěli prodat, šanci nemají stále, ale pouze v určených obdobích během roku. Jejich likvidita tedy není nijak velká. Ekonomický přínos dluhopisů pro občany shrnul pro Radio Praha docent Jiří Schwarz z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické a člen Národní ekonomické rady vlády.

"Držitel státní obligace nakupuje za 98 procentních bodů 100 procentních bodů. Za běžné úložky na účtě v průměru u bank v České republice nezíská více než jedno procento. Skutečně ten výnos je vyšší. Co se týká těch pěti let, tak tam je samozřejmě to riziko větší."

Sazby vkladů u bank se ovšem mohou během několika let změnit. I dnes nabízejí některé spořící účty za určitých podmínek úrok přes dvě procenta. O důvodech, proč lidé rychle skoupili celou pilotní emisi, můžeme pouze spekulovat. Jedním z nich může být i touha pomoci státu v ekonomicky turbulentní době. Jiří Schwarz ale nesouhlasí s tím, že ke koupi dluhopisů vedlo občany vlastenectví.

"To bych za tím neviděl, nehledal bych to. Možná, že bych to hledal za povodňovými dluhopisy. To byl určitý projev solidarity. Stejně tak považuji chování a jednání občanů, kteří nakupují ty dluhopisy za morální. Stát si od občanů v současné době půjčuje nejlevněji. Protože když stát prodával dluhopisy ať už domácím nebo zahraničním institucím, ty prodeje byly většinou s pětiprocentním úrokem. Jakmile stát bude vyplácet za ty dluhopisy dvě procenta, tak tři procenta šetří."

Možným pozitivem s ekonomickým přínosem je dopad na export. Ten by dluhopisy mohly teoreticky povzbudit. Letošní emise byla pouze pilotní. Příští rok vydá ministerstvo financí státní dluhopisy pro občany za zhruba 40 miliard korun. Plánuje také zlepšit distribuční kanály a při úspěchu každý rok vydávat několik emisí. V letošní podzimní sérii ale možnost koupit si dluhopisy využila i občanská sdružení, nadace a větší společnosti. Ti do nich investovali poměrně velké částky, až v desítkách milionů korun. Podle některých kritik tak připravili běžné občany o šanci, protože pro další transakce nebyl prostor. Ekonom Jiří Schwarz to ovšem odmítá.

Foto: Jakub Krechowicz / Stock.XCHNG
"To, že se ti střadatelé rozhodli do toho nejít, to je čistě jejich svobodná volba a jejich suverénní rozhodnutí. Firmy, které si vyhodnotily stávající ekonomickou situaci a zjistily, že budoucí hospodářský vývoj je spjat s mnoha riziky a nejistotami, tak to považovali za výhodnou investici, která jim přinese aspoň nějaký úrok, protože může se stát, že při inflaci, která je větší než jedno procento, tak jakmile nemáte své finanční prostředky zhodnoceny alespoň tím jedním procentem, tak je ztrácíte."

Dluhopisy ale mohou ale být i nevýhodné. Není totiž stále jisté, zda se Česká republika jako stát nedostane do finančních problémů, jaké postihly jiné země Evropské unie jako například Řecko. Úrokové sazby se mohou blížit dalším zajištěným produktům u bank. Dalším problémem může být třeba rostoucí inflace. Pokračuje Jiří Schwarz.

"Očekává se zvýšení inflace. Proč se to očekává? Protože centrální banky napumpovaly do ekonomiky příliš velké množství peněz a vůbec si nelámaly hlavu s tím, jak tyto dodatečné finanční prostředky budou z ekonomiky stahovány. Lze očekávat, že státní dluhy budou tak jako v minulosti znehodnocovány právě inflací. Tato inflace patrně vyvolá protireakci ze strany centrálních bank - a to je zvýšení úrokových sazeb. Takže za těch pět let ty úrokové sazby mohou být skutečně podstatně vyšší než jsou nyní. To může zpochybnit investici do pětileté obligace."

Pro stát je vydávání dluhopisů poměrně výhodné. Tvoří nový zdroj financování státního dluhu, který stále stoupá a současná vláda se ho snaží srazit. V jiných zemích je zcela běžné, že si stát půjčuje přímo od občanů. Může se tak snížit závislost státu na velkých hráčích finančního trhu. Nákup dluhopisů ale také podle Jiřího Schwarze může způsobovat tlak, který nutí vládu šetřit. Nikdo totiž nechce půjčovat někomu, komu hrozí, že brzy zbankrotuje.

Ministr financí Miroslav Kalousek
"Myslím si, že to má i jeden velmi významný dopad. Občané se více zajímají o hospodaření státu, protože sledují výnos ze svých peněz, které vložili do nákupu státních obligací. Samozřejmě, když ten výnos bude převyšovat míru inflace, tak občané budou spokojeni. Zároveň ovšem občané začnou hlídat rozpočtové deficity, protože v případě zvýšení deficitu a nárůstu státního dluhu by klesala kredibilita ekonomiky a ekonomika, respektive ministr financí, by si musel půjčovat peníze, které potřebuje na dorovnání rozdílu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji, dráže. To znamená, už ne třeba za pět procent, ale za osm procent. Zdá se, že ty deficity budou ještě do budoucna narůstat, protože rozpočet bude dlouhodobě v nerovnováze, tak to je skutečně věc, kde by zájmy občanů mohly vytvářet tlak na fiskální disciplínu."

Celkově Jiří Schwarz shrnul svůj názor na fungování státních dluhopisů následovně:

"Vytváří velmi dobrou, bezpečnou příležitost pro uložení úspor pro drobné střadatele. Věřme tomu, že toto byla první informace, první zkušenost, a že další zkušenost se ještě více informačně rozšíří mezi občany, a že ji opět přinejmenším využijí ve stejném měřítku jako tuto - ne-li ve větším."