Ekonomika Půjdou zaměstnanci státu do ulic?

Vojáci, policisté, hasiči, státní úředníci, duchovní a zdravotníci: všechny tyto profese spojuje fakt, že stát je buď přímo platí, nebo alespoň reguluje jejich mzdy. A v době deklarovaných úspor státních výdajů by se jejich mzdy měly snížit. Ministři hovoří o deseti procentech, což samo o sobě není zanedbatelný podíl. Odboroví předáci většiny těchto profesí ale varují, že skutečnost může být mnohem horší, protože navržené varianty počítají s mnohem výraznějším poklesem nárokové složky platu, případně navýšeného o velice nejistou složku osobního ohodnocení.

Alena Vondrová, foto: ČTK Šéfka Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová se proto kriticky staví k plánu na plošné snížení platů státních zaměstnanců: "On garantuje těm zaměstnancům maximálně 40 procent nárokové složky platu a všechno ostatní buď ten zaměstnanec bude mít nebo nebude mít a bude to víceméně na libovůli toho zaměstnavatele. A ten zaměstnanec by se toho nedomohl nikde. Nikdo, kdo si hledá zaměstnání, se nedívá na to, jestli bude mít někdy nějaké osobní ohodnocení nebo dostane nějakou odměnu, toho právě zajímá ta nároková složka platu."

Úvahy ministerstva práce a sociálních věcí na změny platových tarifů se vyvíjejí ve dvou variantách: zjednodušeně řečeno, první úplně ruší automatický růst mezd s počtem odpracovaných let a zvyšuje možnost osobního ohodnocení, druhá garantuje postupný nárůst nárokové složky jen po určitou dobu. A jak by uplatnění těchto principů dopadlo například ve zdravotnictví?

Ivana Břeňková, foto: ČTK "Pokud si vezmeme sestru, která je v desáté platové třídě, první, tvrdší varianta pro ni znamená pokles od 1500 do 9600 korun. u lékaře je to od 2000 do 12.000 korun. Měkčí varianta je o něco méně, ale je stejně pro zaměstnance řekla bych šokující a svým způsobem ponižující," říká místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Ivana Břeňková.

Dagmar Žitníková, foto: ČTK Zdravotní sestry by tak mohly přijít až 40 procent platu, upřesňuje kontext jedné z právě zmíněných profesí další místopředsedkyně svazu Dagmar Žitníková: "Sestřička, která pracuje v současné době v nemocnici, kde má tarif, který tvoří 85 procent jejího platu, má zaručený plat 24.020 korun. Po navrhované změně by měla tato sestřička 14.370 korun. To znamená, že by měla mínus 9650 korun méně na tarifu. A tato částka, domnívám se, by se nikdy nedala zpátky do nenárokových složek odměn."

Možný pokles nárokové složky platu o 9600 korun by přitom z principu zasáhl právě ty nejzkušenější zdravotní sestry, říká Ivana Břeňková a varuje i před vlnou odchodů lidí především ze sféry sociálních služeb: "Pracovník sociálních služeb by přišel od tisícovky do pěti tisíc korun. Vzhledem k tomu, že to jsou zaměstnanci, kteří jsou celkově podhodnoceni, dlouhodobě pod průměrným výdělkem v národním hospodářství, tak já si to vůbec nedovedu představit, jak by toto práci mohli vykonávat a jestli vůbec by byli ochotni tam zůstávat."

Jaromír Drábek Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek tvrdí, že o námitkách vůči jeho návrhům je ochotný diskutovat: "Pokud by k tomu byla nějaká negativní vyjádření, tak já se samozřejmě budu ptát, jakou navrhují cestu oni. Protože ten cíl vlády snížit o deset procent objem mzdových prostředků je naprosto jasný, pro mě je závazný a já v tuto chvíli budu hledat případnou úpravu takovou, aby tento základní cíl byl naplněn. Takže pokud přijde kterýkoliv z těch, kteří mají možnost připomínkovat ty materiály, s návrhem, který bude lepší, tak já samozřejmě jsem velmi připraven o tom diskutovat."

Své plány ministr hájí jako kombinaci nutnosti šetřit a možnosti pracovníky ve státem financované nebo regulované sféře lépe motivovat: "Zvýšení rozsahu osobního příplatku, který by měl být zvýšen až na sto procent tarifu v těch běžných případech a až na dvě stě procent tarifu v mimořádných případech, a zároveň plošné snížení tarifu o deset procent. Chceme tím dát mnohem větší motivaci pro individuální posouzení pracovních schopností a odvedené práce u jednotlivých pracovníků."

Leoš Heger Ve skutečnosti větší problém, než tarifní tabulky, je ale reálný nedostatek peněz v resortu, zdůrazňuje ministr zdravotnictví Leoš Heger: "Jestli se výběr pojistného nezlepší, jestli se nezlepší zaměstnanost v naší zemi, tak opravdu těch deset miliard bude chybět. Jsou to čtyři procenta z rozpočtu na druhé straně, a čtyři procenta lze nějakým způsobem ještě vhodnými efektivizačními opatřeními někde najít, ale je to velmi těžké."

Odboráře to rozhodně neuklidnilo. A přestože uváděné příklady jsou ze sféry zdravotnictví a sociálních služeb, uvedené principy konstrukce platů se stejně týkají i zaměstnanců státu – od vojáků, přes policisty a hasiče po úředníky. Šéfka odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová proto očekává jejich masovou odezvu:

"Toto si přece státní zaměstnanci nemohou nechat líbit. To není možné tady toto. To je skutečně na plné ulice. Samozřejmě zaměstnanci toto ještě netuší, nejsou informováni, my jim poskytneme všechny základní informace urychleně a oni musí rozhodnout, jestli toto strpí, jestli strpí tak extrémní snížení svých platů. V prvním případě všech, v druhém případě lidí starších 41 let věku, anebo v těch nižších třídách dokonce podstatně mladších."