Ekonomika Nápor zájemců o práci v Rakousku a Německu se rok po otevření trhů nekoná

Foto: Evropská komise Německé úřady očekávaly, že po 1. květnu loňského roku do země zamíří ročně 100.000 až 180.000 občanů z Česka, Slovenska nebo Polska. Podle Spolkového úřadu práce jich ale za rok bylo jen 63.000. Jiný odhad hovoří o zhruba 80 tisících. Z Polska podle úřadu práce přišly asi dvě třetiny lidí. 13 procent jich bylo z Maďarska a z Česka pouhých sedm procent. Nejvíce jich působí na jihu a západě Německa: v Bavorsku, Bádensku-Württembersku a Severním Porýní-Vestfálsku. Práci lidé hledají hlavně ve stavebnictví a v turismu. Jan Hazuka z Českých Budějovic byl jedním z těch, kteří se rozhodli jít za lepšími pracovními podmínkami.

"Doslechl jsem se od kamaráda, který už dělal blízko za hranicemi u firmy s masnou výrobou, že by byla možnost se tam dostat. Neváhal jsem, vzal jsem kamaráda, který uměl německy a jel jsem tam dát žádost. Hned druhý den mi zavolali, jestli můžu nastoupit, neváhal jsem a jel. Ze začátku byla práce úplně ta nejjednodušší, není třeba moc komunikace - jenom dělat, dělat a dělat."

Neznalost němčiny je podle člena představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komora Bernarda Bauera jedním z důvodů, proč se za prací do Německa a Rakouska vydal jen omezený počet Čechů. Podle něj se také na obou stranách hranice dorovnávají mzdy. Mnoho Čechů dává přednost životu ve svém důvěrně známém prostředí. Za nezájmem o práci v zahraničí může být ale i to, že země blokovaly svůj pracovní trh příliš dlouho, jak přiznávají politici i některá média. Před rokem přitom nečekali hromadné odchody ani odborníci. Šéfredaktor serveru EurActiv.cz České televizi už v květnu 2011 řekl, že odliv pracovníků nebude náhlý.

Bernard Bauer "Ne, nečekám vůbec žádné bouřlivé odchody. Bouřlivý odchod nebyl ani v roce 2004, kdy otevřely první trhy Británie, Irsko a Švédsko. Dnes je navíc ta možnost nebo příležitosti pracovat v zahraničí už do jisté míry vyčerpána, takže předpokládám, že žádná masová vlna odchodů nenastane."

V Německu pracuje i Marek. Pro Český rozhlas popsal svoje zkušenosti i problémy s tamní byrokracií.

"Poprvé jsem tam odešel v roce 2005, pracoval jsem tam zhruba rok. Poté jsem se vrátil do Čech a potom jsem tam pracoval další rok. Řešil jsem to přes pracovní povolení, která se vyřizovala. Jelikož oni musejí všechno hnát přes pracovní úřad, a teprve, když se měsíc na tu pozici nepřihlásí žádný Němec, tak mohou vzít cizince. Takže se to ošetřilo tak, že tam dali požadavky "český jazyk slovem i písmem." Tím pádem se nemohl přihlásit žádný Němec. Na český živnosťák se dá pracovat i v Německu, ale nemusí to být hlavní příjem tam odteď."

Marek dodává, že v Německu si Češi stále vydělají více peněz, než doma.

"Určitě si vydělá víc. V Německu je daleko vyšší životní úroveň. I člověk s průměrným zaměstnáním a průměrným platem se má určitě líp, než my tady v Čechách. Když srovnám třeba ceny benzínu a potravin, tak to tam stojí stejně, akorát, že v Německu se v průměru vydělá dvakrát tolik."

Podle Jana Hazuky ale Čechy lákají do západních zemí nejen vyšší platy, ale i sociální výhody.

"Tady jsem dělal za 12 tisíc měsíčně. Tam dělám za 30 tisíc čistého měsíčně plus spoustu výhod a sociálního zabezpečení. Přídavky na děti tam jsou rozhodně lepší než tady, jsou od 150 do 200 eur na jedno dítě za měsíc. Tam se o vás starají, tady na vás kašlou. Třeba ve formě snídaní nebo obědů, které jsou zadarmo, důchod, na kterém bych tam chtěl vydržet a který u nás není jistý a tam odsud ho dostanete stoprocentně. Určitě nedávají vůbec najevo, že jsou někde výš než my. Mají to i zapsané ve smlouvě, že se k vám musí chovat férově a nesmí vám dávat najevo, že by vámi měli opovrhovat."

Frank-Jürgen Weise Šéf Spolkového úřadu práce Frank-Jürgen Weise před časem řekl, že moudrá Británie a Irsko otevřely trh práce už dříve. Odešlo tam mnoho migrantů a další je následují. Lidé ze střední a východní Evropy mají podle něj navíc na ostrovech menší jazykové problémy. Navzdory tomu, že počet uchazečů o práci z nových členských zemí zůstal za očekáváním, v některých regionech se díky tomu snížil nedostatek pracovních sil. S tím se v současnosti potýká celá země. Lidé, kteří přicházejí z východních zemí, jsou také stále kvalifikovanější. Podíl vysokoškoláků se mezi přistěhovalci za posledních deset let zvýšil z 20 na 45 procent. Že prosperující Německo na zaměstnance z východních zemí tak trochu spoléhalo, o tom hovoří komentátorka Českého rozhlasu 6 Lída Rakušanová.

Že se německé podniky potýkají se stále větším nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, potvrzuje i Bernard Bauer z Česko-německé obchodní a průmyslové komory. Třetina podniků v Německu není schopna obsadit volná pracovní místa dva i více měsíců. To je celkem 1,3 milionu pracovních sil. S nedostatkem odborníků se potýkají především technické branže jako třeba výroba automobilů nebo elektrotechnika, ale také zdravotnictví. Při hledání zaměstnanců v České republice podporují podniky i bavorské úřady práce. Nejen, že pořádají poradenské dny na českých pracovních úřadech v příhraničí, ale od května tohoto roku chtějí na pracovním úřadu v Plzni otevřít i vlastní kancelář.

Lenka Kastnerová A jak dodává poradkyně sítě evropských služeb EURES právě v Plzeňském kraji Lenka Kastnerová, o Čechy je i přes nízkou nezaměstnanost v Bavorsku zájem. A kterých oborů se to týká nejvíce?

"Jedná se o obory hotelnictví a gastronomie, potom jsou to samozřejmě zdravotnické pozice a zároveň všechny technické pozice, například obráběči, svářeči, mechanici, strojníci, a tak dále. Úroveň německého jazyka záleží na tom, jakou profesi vykonáváte. Kupříkladu když se bavíme o pomocných stavebních pracích nebo o tom svářeči, tak ta znalost nemusí být taková, jako třeba u číšníka, který je v dennodenním kontaktu s klientem."

Ani Německo, ani Rakousko ale stále neotevřely svůj pracovní trh pro Bulharsko a Rumunsko. Rakousko tak učiní už v lednu roku 2014.