Mzdy se budou zvyšovat, ekonomika poroste o víc než 3 procenta ročně

Česká ekonomika má také v letošním roce našlápnuto k velmi slušnému růstu. Zároveň se ale začíná objevovat čím dál více hrozeb, které mohou vést v dalších letech k zásadním potížím. Naznačuje to prognóza České bankovní asociace.

Foto: Vitali Smolygin / free fomainFoto: Vitali Smolygin / free fomain Prognóza předpovídá, že mzdy porostou o více než 5 procent, a že ekonomika poroste letos tempem 3,2 procenta. Panují obavy z přehřátí ekonomiky. Růst je příliš náročný na potřebu pracovních sil. A těch je aktuálně nedostatek. To může brzdit podniky v dalším rozvoji. Na druhé straně to ale povede k růstu mezd, myslí si hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová:

"Rostou volná pracovní místa, na která je těžké najít zaměstnance, a oni to vědí. Myslím, že tohle bude jeden z hlavních faktorů, které budou ekonomiku ovlivňovat nejenom ve zbytku roku, ale i napřesrok. Určitě bude zajímavé sledovat mzdová vyjednávání ve velkých firmách."

Kromě napětí na trhu práce je druhým možným rizikem situace na trhu s nemovitostmi. Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze na konci prvního pololetí meziročně vzrostla o 15 procent na 75.791 korun za metr čtvereční. Pokud by se situace změnila, nedokáží lidé nemovitost prodat za cenu, která by rovnala jejich zadlužení.

 

Tisícovka firem požádala za rok o 6400 pracovníků z Ukrajiny

Ilustrační foto: Michael Browning / UnsplashIlustrační foto: Michael Browning / Unsplash Rok od spuštění vládního pilotního projektu na získání pracovních sil z Ukrajiny vyřídila Hospodářská komora žádosti firem o 6404 uchazečů o zaměstnání z Ukrajiny. V ČR už pracuje třetina z nich. Komora navrhuje rozšíření pilotního projektu o další země, říká její prezident Vladimír Dlouhý:

"Další země, která přichází v úvahu pro podobný projekt, je Srbsko. Má dosud, i když v menší míře, velmi kvalitní automobilový průmysl, tam je velká část kvalifikovaných pracovníků."

V Srbsku je podobně jako třeba ve Španělsku nebo Řecku dlouhodobě vysoká nezaměstnanost. Prezident Hospodářské komory ale opakuje, že vládní projekty českým firmám výrazně nepomůžou - chybí 180 tisíc pracovních míst. Například řemeslníky z Ukrajiny navíc láká také Polsko nebo Maďarsko. V Česku jdou žádosti o zrychlené zaměstnávání Ukrajinců přes několik ministerstev a v průměru trvá vyřízení i víc než půl roku.

 

Růst cen nemovitostí v Česku zrychluje a je nejvyšší ze všech zemí Evropské unie

Nemovitosti v Česku rostly v letošním prvním čtvrtletí nejrychleji ze všech zemí Evropské unie. Zjistil to Český statistický úřad. Meziročně se ceny zvýšily o téměř 13 procent a podle statistiků je zdražování nemovitostí nejvýznamnějším inflačním jevem posledních dvou až tří let.

Foto: CC0 / PixabayFoto: CC0 / Pixabay Růst ekonomiky, zvyšování příjmů domácností, nízké úrokové sazby a dostupné hypotéky. To vše zvyšuje poptávku. A protože nemovitostí v žádaných lokalitách je nedostatek, vede to ke zvyšování cen. Ředitel odboru statistiky cen Českého statistického úřadu Jiří Mrázek připomněl, že tento růst pozorují už několik let. "My jsme za poslední 4 roky zaznamenali cenový růst nemovitostí o 24 procent."

Hodně záleží na atraktivitě lokality, pracovních příležitostech, občanské vybavenosti a možnostech dopravy. Jiří Mrázek popsal největší rozdíly mezi kraji za období mezi roky 2000 a 2015:

"V Ústeckém kraji vzrostly ceny pouze o 52 procent. Na druhé straně, například u Moravskoslezského kraje nebo u Královéhradeckého kraje došlo k nárůstu o 160 až 170 procent. Praha se nám pohybuje zhruba v průměru toho růstu, protože tam bydlení bylo atraktivnější i v minulosti. Ale je třeba si uvědomit, že ceny bytů v Praze jsou 2,5 větší, než ve zbytku České republiky."

Ceny bytů rostou rychleji než rodinných domů. Je to hlavně tím, že hodně domů je na vesnicích s horší dopravní dostupností nebo vybavením obchody, školami a podobně.

A jak je na tom český realitní trh ve srovnání s jinými evropskými zeměmi? V Česku rostly ceny meziročně o téměř 13 procent. Více než desetiprocentním tempem se ceny zvedly ještě v Litvě a Lotyšsku. Ale během posledních tří let rostly ceny nejvíc na severu Evropy - třeba na Islandu o skoro 36 procent. Naopak v Itálii téměř o pět procent klesly.

 

Válcovna plechů ve Frýdku-Místku je na prodej

Skupina ArcelorMittal prodává válcovnu plechů ve Frýdku-Místku. S informací přišel deník E15. Společnost vyrábí takzvanou elektrickou ocel, která se používá v transformátorech, dynamech nebo třeba v motorech. Podle vyjádření firmy je výroba elektrické oceli pro skupinu jen okrajovou záležitostí.

Foto: oficiální stránky ArcelorMittalFoto: oficiální stránky ArcelorMittal Společnost ArcelorMittal odmítá, že by se zbavovala svých výrobních závodů záměrně, a že bych chtěla odejít z Česka. Přesto je ale prodej frýdecko-místeckého závodu podle oslovených analytiků zvláštní. Společnost totiž v minulosti investovala do rekonstrukce vybavení. Letos například dokončila modernizaci teplárny za skoro 100 milionů korun. Navíc navyšovala i výrobu elektrické oceli. V současnosti patří mezi 13 výrobců speciálních ocelových plechů na světě. A právě to bude hrát při prodeji hlavní roli, myslí si viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar:

"Já jsem přesvědčený o tom, že novým majitelem bude firma, která se bude snažit ten podnik dlouhodobě strategicky rozvíjet. ČR má v této oblasti poměrně dobré jméno. Ví se to celosvětově, a bude to i ovlivňovat zájem zahraničních firem o takovouto nabídku."

 

Co se stane s plastovými lahvemi, které lidé vytřídí?

8,3 miliardy tun - tolik plastů vyprodukovali lidé za posledních 65 let po celé planetě. Polovinu z těchto plastů vyrobilo lidstvo za posledních 13 let. Vychází to z průzkumu amerických vědců z Kalifornské univerzity. Celkové množství plastů odpovídá váze jedné miliardy slonů. Po recyklaci se z plastových lahví stávají třeba dětské pleny, šperky nebo koberečky do aut.

Foto: Lenka ŽižkováFoto: Lenka Žižková Tři plastové PET lahve například stačí Lukášovi Hanesovi z firmy Ekozz na výrobu designových nákupních tašek. Ekologické nákupní tašky mají na sobě obrázky slavných autorů, třeba Gustava Klimta nebo moderní design. Ten byl pro prodejnost podle Lukáše Hanese zásadní:.

"Poprvé jsem podobný nápad viděl v Anglii, kde jsme se ženou několik let žili. Moc se mi tam ale nelíbil design výrobků, tak jsem po návratu do Čech zkusil udělat výrobek podle svých představ. Oslovil jsem designéry, a ve spolupráci s nimi vznikla první kolekce tašek."

Za téměř deset let si výrobky z recyklovaných plastů z rukou českého výrobce získaly oblibu hlavně za hranicemi - třeba ve Francii nebo Nizozemsku. Podle statistik Hnutí Duha jsou Češi dobří i ve třídění plastů - do správných popelních vyhodí asi 50 procent ze 100 kilogramů plastového odpadu, který každý vyprodukuje.

 

Podle letáků nakupuje každý třetí Čech

Foto: Nic Taylor Photography via Foter.com / CC BY-NC-NDFoto: Nic Taylor Photography via Foter.com / CC BY-NC-ND Tištěný barevný leták s nabídkou akčního zboží patří stále mezi nejrozšířenější strategie prodejců, jak přilákat zákazníky. Podle letáků nakupuje každý třetí Čech. Existuje propracovaná strategie, která ví, jak se pohybuje lidské oko po papíře, když si člověk něco prohlíží a co ho zaujme. Každé stránce podle průzkumu společnosti GfK věnují zákazníci 2 až 3 sekundy. Pokud ale objeví jeden až dva zajímavé produkty, tato doba se prodlužuje až k deseti sekundám na jednu stránku. To se týká nabídky jídla. Jiné produkty zaujmou i na delší čas.

Ve věkové skupině 61 až 69 let loni nakupovala podle slev v letáku polovina lidí. Ve věku 30 až 45 let to byla třetina zákazníků. I taková čísla jsou ale pro prodejce důležita a nevadí jim tak do vytváření letáků investovat nemalé peníze. Navíc Češi nakupování ve slevách mají rádi - podíl rychloobrátkového zboží s akčními cenami dosáhl loni v Česku 52 procent a byl stále jeden z nejvyšších v Evropě. V Německu je to pro srovnání 16 procent, v Rakousku 30 a v Polsku 23 procent.

 

Německý výrobce sušenek zareagoval na kritiku, a sjednotil složení svých výrobků pro celou Evropu

Foto: flutterby, FreeImagesFoto: flutterby, FreeImages Slovensko, Česká republika, Polsko a Maďarsko zejména v posledních týdnech silně kritizují praxi, kdy jsou na jednotlivé trhy Evropské unie dodávány produkty pod stejným názvem, ale s odlišným složením. Na tlak těchto zemí už zareagoval německý výrobce sušenek Bahlsen. Rodinná firma z dolnosaského Hannoveru dosud na německý trh dodávala sušenky podle původní německé receptury, tedy s máslem. Pro výrobky určené do východoevropských zemí ale používala místo másla palmový tuk. Tato praxe už ale skončila, řekl německé televizní stanici N24 mluvčí společnosti Christian Bahlmann:

Dostali jsme zpětnou vazbu od našich konzumentů, především z východní Evropy, kteří si přejí jednotnou recepturu. Tedy sušenku, která chutná všude stejně, ať už je to v Německu, v Polsku nebo kdekoli jinde."

Marian Jurečka, foto: Filip Jandourek, ČRoMarian Jurečka, foto: Filip Jandourek, ČRo Recepturu v polském závodu Bahlsen, který zásobuje celý východoevropský trh, změnili podle mluvčího už k 1. červenci a rozhodnutí podle firemního prohlášení údajně padlo už před několika měsíci.

Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka před pár dny představil v Bruselu na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství výsledky průzkumu dvojí kvality potravin, který si nechalo jeho ministerstvo zpracovat. Ukázal, že potraviny prodávané v pěti evropských státech mají přes podobné obaly odlišné složení. Z 21 zkoumaných produktů byly shodné tři. Ministr řekl, že odlišné složení potravin považuje za nepřijatelné a vůči spotřebitelům za diskriminující.

 

Po zrušení poplatků za roaming Češi z ciziny telefonují stále víc

Foto: CC0 / PixabayFoto: CC0 / Pixabay Po zrušení poplatků za roaming Češi telefonují z ciziny třikrát víc a stahují šestkrát víc dat. Po jednání s Českým telekomunikačním úřadem to uvedl premiér Bohuslava Sobotka z ČSSD. Od poloviny letošního června museli mobilní operátoři v Evropské unii snížit ceny roamingu na úroveň vnitrostátních tarifů. Premiér Sobotka označil zrušení poplatků za úspěch společné politiky zemí evropské osmadvacítky.

"Lidé nemusí mít už strach z vysokých poplatků, pokud vycestují do některé z jiných zemí EU. Ale je potřeba si na to dávat pozor v neevropských státech, protože toto nové opatření ve prospěch spotřebitelů funguje ve státech EU."

 

Budeme za pár desítek let jezdit všichni v elektrických automobilech?

Ilustrační foto: Jn Rosenauer, ČRoIlustrační foto: Jn Rosenauer, ČRo V krátké době už druhá velká evropská země oznámila, že od roku 2040 chce zakázat prodej aut, která jezdí na benzin nebo na naftu. Poté, co s tímto prohlášením přišla před několika týdny Francie, se k ní nyní přidala i Velká Británie. Ještě smělejší plány má Indie, která si dala za cíl, že na elektřinu budou jezdit všechna auta už v roce 2030. Radikálně zlevňují lithium-iontové baterie. Jen za poslední dva roky jejich cena klesla o téměř 50 procent, což se projeví i na cenách aut.

Po světě jezdí přes 2 milióny aut na elektřinu. Zájem o ně stoupá. V absolutních číslech jde ale stále o okrajový segment trhu - na registracích nových aut se podílejí méně než pěti procenty. Automobilky se snaží zvyšovat dojezdové vzdálenosti elektromobilů. Přibývá modelů, které zvládnou ujet i dvě stě či tři sta kilometrů na jedno nabití.