Mládí pryč, do důchodu daleko. Podíl nezaměstnaných padesátníků roste

Mládí pryč, do důchodu daleko. Tak by se dala shrnout situace padesátníků na trhu práce. Podíl lidí nad 50 let mezi nezaměstnanými v Česku stále roste. Zatímco na konci roku 2012 tvořili padesátníci a starší zhruba 26 procent lidí bez práce, loni to byla třetina. Navíc je mezi nimi stále více dlouhodobě nezaměstnaných. Firmy se na ně dívají, jako by měli jít do důchodu zítra, přitom má padesátník před sebou ještě 15 let práce.

Foto: Filip JandourekFoto: Filip Jandourek Upozorňuje na to občanské sdružení Plus 50. Zároveň kritizuje úřady práce, že se této skupině málo věnují.

"My nekritizujeme jednotlivé pracovníky na úřadu práce. To není jejich vina. To je vina systému, jak je ten úřad práce nastaven. Oni jsou dnes v podstatě už jen registračním místem pro nezaměstnané. A prostoru pro práci s nezaměstnaným a se zaměstnavateli už moc nezbývá," říká zakladatelka sdružení Monika Červíčková. Navíc se úřady práce musí věnovat ještě několika stovkám příjemců různých dávek.

"My jsme si dělali neoficiální průzkum, ze kterého vyšlo, že na jednoho referenta na úřadu práce připadá zhruba 400 nezaměstnaných klientů. A jednoduchou matematikou při osmihodinové pracovní době dojdete k číslu, že jeden zaměstnanec se může svému klientovi věnovat zhruba 40 minut měsíčně," dodala Monika Červíčková.

Pro padesátníky je největší problém dostat se k prvnímu pohovoru

Nezaměstnanost v Česku v posledních letech díky konjunktuře klesá. V lednu byla 5,3 procenta. Na konci loňska evidovaly úřady práce 381.400 uchazečů o zaměstnání, volných míst 132.500. Statistiky ukazují, že i když nezaměstnaných ubývá a je i velký počet volných míst, padesátníci práci hledají stále stejně obtížně. Pokud zaměstnavatel odmítne uchazeče o práci z důvodu věku, porušuje antidiskriminační zákon, což se však složitě dokazuje.

"Pro tuto věkovou skupinu je naprosto typické, že se potýkají s projevy skryté diskriminace na trhu práce. Pro naprostou většinu našich klientů je největší problém, aby se dostali k prvnímu pohovoru. Jestliže napíší do svého životopisu datum narození, tak jim přijde ve většině případů odpověď: děkujeme vám za váš zájem, vybrán byl jiný uchazeč. My jsme na začátku naší činnosti dělali malý test, kdy jsme zasílali na pracovní nabídky obdobné životopisy. Pouze jsme změnili datum narození, a opravdu se projevil tento fakt. Starší ročník vyřazen, mladší ročník přizván na pohovor."

Dombrovský: Padesátníci jsou pro firmy dobrou investicí

Foto: Filip JandourekFoto: Filip Jandourek Zakladatelka sdružení Plus 50 Monika Červíčková zdůraznila, že řada padesátníků dokončila vysokoškolská studia až po listopadové revoluci a absolvovala stáže v cizině.

Důvodem jsou však přetrvávající předsudky zaměstnavatelů, že člověk nad 50 let se už neučí tak pružně nové věci a nevyplatí se do něj investovat. Což je podle analytika personální společnosti LMC Tomáše Ervína Dombrovského scestný pohled:

"Drtivá většina těch lidí má velkou chuť pracovat. Ve chvíli, kdy nastoupí do zaměstnání, tak jsou pro firmu velmi dobrou investicí, protože vydrží loajální třeba dalších deset, patnáct let. To se nedá říct o absolventech, kteří potřebují práci měnit výrazně častěji, aby si něco vyzkoušeli."

Vláda v koaliční dohodě uvedla, že navrhne u nezaměstnaných absolventů škol, rodičů po rodičovské či lidí nad 50 dočasné osvobození od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců, odvody by platil stát. Podle Moniky Červíčkové opatření nefunguje - není na úlevu nárok a musí se o ni žádat. V každém regionu jsou kritéria pro získání jiná a podpora trvá jen 11 měsíců. "Lidé pak zas skončí na úřadu práce. Jsou tedy tam, kde byli na začátku. Situace je pro ně ale horší, protože jsou o rok starší."