Martin Jahn se rozhodně necítí být kádrovákem

Martin Jahn, foto: Autor

Od 1. únoru letošního roku je bývalý vicepremiér Martin Jahn členem představenstva firmy Škoda Auto. V ní je odpovědný za personalistiku a vztahy s veřejnými institucemi. Jahn má za sebou strhující kariéru. V roce 1994 dokončil Vysokou školu ekonomickou. Už o dva roky později se stal ředitelem zahraničního zastoupení vládní agentury Czechinvest v USA, kde také vystudoval marketing a komunikaci na DePaul University a získal titul MBA. V roce 1999 byl jmenován generálním ředitelem CzechInvestu. V této funkci byl zodpovědný za jedny z nejvýznamnějších zahraničních investic do České republiky. V srpnu 2004 přijal nabídku na post místopředsedy vlády pro ekonomiku. Koncem loňského roku oznámil, že v politice a ve státní sféře vůbec končí a hodlá přestoupit do soukromé sféry. Martina Jahna pozval k mikrofonu Zdeněk Vališ.

Martin Jahn,  foto: Autor
Když se řekne personální ředitel, hodně lidí polije trochu horkost a vzpomene si na někdejší kádrováky. Jste takovým kádrovákem?

"Ano, já jsem si tohoto spojení vědom a myslím, že je to velmi nešťastné. Dnes je personální práce, které se možná lépe říká rozvoj lidských zdrojů, něco úplně jiného, než ta stará kádrovácká personalistika, jak ji známe z bývalého režimu. Dnes v podstatě lidské zdroje, a to, co lidé umí, jak jsou motivováni, rozhoduje o konkurenceschopnosti firem. Je to vlastně důležitější, než materiál nebo stroje. Podle mě je tedy personalista nebo člověk zabývající se lidmi a lidskými zdroji velmi důležitý člen vedení. Myslím, že je to práce, která má vytvářet efektivní prostředí pro schopné lidi. Vidím to, jako velmi důležitou aktivitu."

Vy jste vlastně s myšlenkou rozvoje lidských zdrojů přišel už v době, kdy jste dělal ředitele Czechinvestu.

"Je to tak. Věděli jsme, že zahraniční investoři,kteří přichází do České republiky, budou stále více potřebovat kvalifikovanou pracovní sílu. Viděli jsme, že přicházejí i s projekty na výzkum a vývoj a že i výroba, která k nám přichází, je stále více sofistikovaná. Vlastně hlavním faktorem pro získání a udržení těchto investorů v České republice byl dostatek kvalifikovaných, motivovaných a flexibilních lidí. Bylo jasné, že Česká republika potřebuje určitou systematickou strategii, která bude prolínat aktivity jak na vládní, tak na krajské úrovni, že potřebuje strategii, která podpoří spolupráci privátního a veřejného sektoru v oblasti vzdělávání. Jsem tedy rád, že vlastně tu strategii, kterou jsem kdysi započal tvořit a pak měl možnost ji dodělat jako místopředseda vlády, mohu dnes hodnotit a realizovat z té druhé strany, ze strany největší průmyslové firmy v republice."

Vy jste ale také u nás musel zároveň přesvědčovat hodně lidí o důležitosti investičních pobídek. Někteří ekonomové k nim mají dosud výhrady. Také opoziční ODS k nim má výhrady.

"Každý má samozřejmě právo na vlastní názor. Dnes je ale už zcela evidentní, že zahraniční investice jsou jedním z hlavních, ne-li hlavním motorem ekonomického růstu v České republice, který patří v podstatě k největším v Evropské unii. A za zahraničními investicemi stojí právě investiční pobídky. Myslím, že jsme jediná země, kde probíhá taková vášnivá debata o investičních pobídkách."

Kritici tvrdí, že investiční pobídky zvýhodňují pouze zahraniční investory, že jsou udíleny na úkor podpory českých podnikatelů.

"Řekl bych, že ne, a to z několika důvodů. Ty investiční pobídky nebyly pouze pro zahraniční investory, ale mohly je využít i české firmy. Tam země původu nehrála roli. A mnoho českých firem je získalo. Kromě toho, speciálně pro české firmy bylo mnoho jiných druhů výhod, ať už to byly zvýhodněné úvěry, podpora malého a středního podnikání, podpora exportu. Do toho všeho šly rovněž velmi velké prostředky. Zahraniční investice na druhé straně dávají českých subdodavatelům velkou možnost rozšiřovat výrobu. Podle mě to tedy nebylo na úkor českých firem, ale v jejich prospěch a ve prospěch celé české ekonomiky."

Škoda Auto je tahounem české ekonomiky. Myslíte si, že toto postavení udrží i v příštích letech?

"Určitě si ho udrží. Pokud jde o rozvoj firmy Škoda Auto, jsem velmi optimistický. Dominance se možná bude trochu ztrácet, protože tady budou i jiné automobilky. Nicméně, jak kolínská TPCA, tak firma Hyundai zaměstnávají nebo budou zaměstnávat každá přibližně tři tisíce zaměstnanců. Rozsah firmy Škoda Auto je mnohonásobně vyšší. My třeba máme i vlastní vývojové centrum a jenom v něm pracuje 1400 inženýrů a techniků. Ten záběr škodovky je obrovský a i do budoucna budeme největší průmyslová firma. Věřím také, že i v následujících letech zůstaneme hlavním tahounem české ekonomiky."

V mladoboleslavské škodovce prý pracoval už váš dědeček.

"Ano, dědeček nastoupil do škodovky na začátku třicátých let minulého století jako konstruktér. Pak prošel různými pozicemi. V roce 1948, když začali tzv. akční výbory ´čistit´ velké firmy, tak dědeček byl jeden z prvních, kdo musel odejít jako člověk, který nebyl přátelský k novému režimu. Nesl to dost těžce. Já jsem nyní rád, že na něho mohu svým způsobem navázat. Ve Škodě Auto mnoho lidí pracuje celý život, pracují zde celé generace. Také pro mě to znamená, že nepřicházím do škodovky jako cizí element, ale jako člověk s firemní rodinnou tradicí."

Martin Jahn,  foto: Autor
Jako personální ředitel máte možnost přístupu k firemním archivům. Objevil jste něco zajímavého o svém dědečkovi?

"Bylo samozřejmě zajímavé vidět, jak měl psaný životopis, jaké měl doporučující dopisy, jak si vyplňoval žádosti o dovolenou apod. Nic exkluzivního tam ale nebylo."

Jako místopředseda vlády jste vystupoval v pozici makroekonoma. Zůstaňte jím i v tuto chvíli. Jak na vás působí růst české ekonomiky? V tuto chvíli máme spolu se Slovenskem největší růst ve srovnání se zeměmi střední a západní Evropy.

"Myslím, že ve srovnání s růstem na Slovensku či v jiných zemích je náš růst statisticky podhodnocen. My máme novou metodu řetězení, zatímco Slovensko porovnává svůj růst v základně z roku 1995, takže kdybychom srovnali reálně růst v České republice a na Slovensku, tak u nás bychom museli přidat minimálně jedno procento navíc. Dosahujeme tedy v podstatě ještě vyššího růstu, než Slovensko, ale s mnohem nižší inflací, s mnohem nižší nezaměstnaností, takže ten náš růst je mnohem zdravější než v ostatních zemích. Když zhodnotíme celou ekonomiku, jde asi o nejzdravější růst ze všech zemí Evropské unie. Proto věřím, že může pokračovat i v několika dalších letech."