Lidé ztrácejí zájem o hypotéky

Lidé si v květnu brali méně hypoték. I když úročení zůstalo stejné jako v dubnu, tedy 2,51 %, snížil se počet úvěrů na bydlení i objem vypůjčených částek. Vyplývá to z údajů společnosti Fincentrum.

Foto: nattanan23 / Pixabay, CC0Foto: nattanan23 / Pixabay, CC0 Jedním z důvodů poklesu jsou opatření centrální banky, která minulý týden opět oznámila přísnější pravidla pro poskytování hypoték.

Druhým důvodem je hlavně růst cen nemovitostí. Ten už je pro mnoho domácností příliš vysoký. Lidé si spočítali, že pokud by nemovitost chtěli prodat - například proto, že nebudou mít na splácení úvěru, za současnou cenu už by ji asi neprodali, takže by na tom prodělali. Analýza inzertního webu a novin Annonce zjistila, že na pořízení levnější varianty bytu 3 + 1 si průměrný Čech musí při letošních cenách vydělávat 8 let a 7 měsíců (bez jiných výdajů). To je o půl roku déle než loni.

Analýza počítala se sumou 2 miliony 350 tisíc korun. V Praze či Brně však ceny třípokojových bytů stoupají nad 4 milióny korun. Ředitelka webu a novin Lenka Černá vysvětlila, že ceny bytů rostou rychleji než průměrné platy:

"Kdybychom počítali s cenami moderních 3 + kk, které jsou v případě novostaveb několikanásobně vyšší, dostali bychom se v Praze či centru Brna na astronomický počet výplat. Pražané dají za byt 3+1 mzdu vyplácenou po dobu 15 let a 9 měsíců."

Podle propočtů České bankovní asociace měla opatření centrální banky v minulém roce negativní dopad na zhruba pětinu žadatelů o hypoteční úvěr. I když se centrální banka bojí přehřátí trhu s nemovitostmi, tak podle statistik Evropského orgánu pro bankovnictví z roku 2017 má Česká republika velmi nízký podíl špatných úvěrů na bydlení. Je to jen 1,4 desetiny procenta, zatímco evropský průměr je přes 5 procent.

 

Stát půjčí mladým rodinám na bydlení až dva miliony korun

Stát půjčí mladým rodinám do 36 let na rekonstrukci nebo pořízení nového bydlení až dva miliony korun. Úroková sazba bude jedno procento s garantovanou dobou 20 let, maximální doba splácení bude ve výjimečných případech 25 let. Příjem žádostí bude zahájen 15. srpna. Návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na svém jednání schválila vláda. Pro letošek je na půjčky ze Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) vyčleněno 650 milionů korun. Státní úvěr lze kombinovat s hypotékou, a také ji nelze tímto úvěrem splatit.

Půjčky na bydlení pro mladé navrhovala už předchozí vláda, zájem byl ovšem mizivý. Hlavním důvodem byla velice nízká částka, kterou stát poskytoval - 600 tisíc korun. Nynější schválená verze zahrnuje tři kategorie. Na modernizaci bytu stát půjčí nejvýše 300.000 korun. Při koupi bytu je maximum 1,2 milionu korun, v případě stavby nebo koupě rodinného domu je nejvyšší možná půjčka stanovena na dva miliony korun.

 

Vláda v demisi schválila pro příští rok padesátimiliardový schodek rozpočtu

Vláda demisi schválila schodek rozpočtu pro příští rok ve výši 50 miliard korun. Jednotlivá ministerstva mají kromě toho další požadavky za asi 10 miliard korun. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová za hnutí ANO s nimi bude jednat přes léto. Mezi největší výdaje podle ní příští rok bude patřit zvyšování důchodů nebo platů učitelům.

"Další velkou prioritou této vlády jsou investice. Tam půjde z národních zdrojů až 80 miliard. Tam jsem akcentovala, aby šlo o investice reálné, kterou jsou schopny jednotlivé kapitoly rozpočtu utratit." Návrh kritizuje opozice. Třeba Piráti prosazují rozpočet vyrovnaný. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Volného z ANO by vláda mohla bez problémů navrhnout vyrovnaný rozpočet. Musela by ale omezit investice, což by mohlo způsobit propad české ekonomiky. Schodek je podle něj jeden z nejnižších v celé Evropě.

S názorem Jana Volného nesouhlasí hlavní ekonom CityBank Jaromír Šindel. Podle něj je problém spíše v tom, že vláda nemá konkrétní vizi, jak se bude schodek vyvíjet v příštích letech. Vláda zatím předpokládá, že se schodkem 50 miliard Česko nebude hospodařit jenom příští rok, ale taky v letech 2020 a 2021.

 

Ubývá mladých lidí, kteří hned po škole začnou podnikat

Čeští podnikatelé stárnou. Plnoletosti totiž dosahují slabší populační ročníky, naopak lidé, kteří podnikají už od 90. let a jsou v důchodovém věku, často v byznysu stále zůstávají. Vloni v Česku podle statistického úřadu podnikalo 900 tisíc lidí z celkem více než pěti milionů pracujících. Zatímco celkový počet podnikatelů pozvolna roste, těch nejmladších ubývá. Může za to i vábení velkých firem, které mají nedostatek lidí. Ne každého ale zlákají.

"Když jsem byl zaměstnaný, tak jsem si uvědomoval, že nepracuji na svých snech, ale na snech někoho jiného." uvedl Ondřej Kavalír z Hlinska.

Papírování je podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků největší překážkou, která mladé lidi odrazuje od podnikání. Ze studie Doing Business, kterou vydává Světová banka, vyplývá, že čeští podnikatelé stráví jen vyřizováním daní 248 hodin ročně. Například na Slovensku je to 190 hodin, v Rakousku pak 130.

 

Evropská komise vydala metodiku pro srovnání kvality potravin

Věra Jourová, foto: ČTK / Michal KrumphanzlVěra Jourová, foto: ČTK / Michal Krumphanzl Evropská komise vydává společnou metodiku, která pomůže národním úřadům na ochranu spotřebitelů testovat a porovnávat složení a vlastnosti potravin. Podle eurokomisařky Věry Jourové z hnutí ANO je teď na každém členském státě, která instituce se testování ujme. První výsledky celoevropské kampaně by mohly být známé do konce letošního roku. Testovat by se mělo co nejvíc produktů, říká Jourová.

"Musíme zmapovat co největší množství produktů. Měla jsem proto jednání s řetězci. Ti říkají, že mnohdy u produktů, které mají na regálech, nemají možnost si ověřit, jestli někde v zahraničí mají jiné složení. Budeme potřebovat spolupráci lidí, aby hlásili, kde na to narazili."

Evropská komise navrhuje, aby se prodej identicky vypadajících výrobků s odlišnou kvalitou a složením stal v legislativě Evropské unie nekalou obchodní praktikou. Navrhuje to jako součást balíčku tak zvané Nové politiky pro spotřebitele, kterou teď posuzují Evropský parlament a Rada. Jourová odhaduje, že by nová opatření na ochranu spotřebitelů v Unii mohly být schválené na jaře příštího roku.

 

Do České republiky by mohlo přijít až 3000 pracovníků ze Srbska

Ze Srbska by do České republiky mohlo zamířit více pracovníků. Ve vládním programu Režim Srbsko, který usnadňuje zaměstnávání cizinců v ČR, bude k dispozici o 2000 pracovních míst více. Kabinet o tom rozhodl na pátečním jednání. "Na základě rozhodnutí vlády bude tedy český zastupitelský úřad v Bělehradě moci zpracovat až 3000 žádostí o zaměstnanecké karty kvalifikovaných pracovníků ze Srbska ročně," uvedlo ministerstvo zahraničí.

Podle úřadu vychází navrhované opatření z osvědčených modelů cílené migrace, které jsou realizovány od roku 2012. V únoru 2018 vláda schválila navýšení přijímaných žádostí o zaměstnanecké karty na Ukrajině na zhruba 20.000 žádostí ročně. Současně s tím kabinet rozhodla také o zavedení Režimu pro Mongolsko a pro Filipíny s roční kapacitou 1000 žádostí na každém z těchto zastupitelských úřadů.

 

V českých pivovarech chybí sládci

České pivovary se potýkají s nedostatkem sládků. Počty absolventů pivovarnického oboru sice narůstají, ale i přes zvýšený zájem z posledních let sládci v Česku chybí. Po škole totiž často odjíždí za prací do zahraničí, kde získávají nejen zkušenosti, ale mohou taky dosáhnout na několikanásobně vyšší finanční ohodnocení. Českou tradici vaření piva tak vyváží například do Švédska, Ruska, Japonska, Jižní Koreje nebo na Filipíny.