Ekonomika Je české zemědělství konkurenceschopné?
Jsou české potraviny příliš drahé, nebo příliš levné? Názory na to se celkem pochopitelně liší podle toho, zda je člověk v pozici zákazníka nebo se podílí na výrobě a prodeji onoho zboží. Dají se ale tyto protichůdné dojmy nějak ekonomicky objektivizovat?
Zemědělci vylévají mléko na pole, zdroj: ČT24
Pomozme si pro názornost čtvrtkilovou kostkou másla. Jsou to dva roky,
co její obvyklá cena vyšplhala na čtyřicet korun. V říjnu 2007 to
byla cena asi o čtvrtinu vyšší, než měsíc předtím. V řádu
několika málo měsíců však šlo o zdražení takřka dvojnásobné. A mělo být hůř, noviny strašily dalším růstem ceny čtvrtky másla na
50, 60, možná i 70 korun. „Může za to 'mléčná horečka' ve
světě, která táhne ceny základní suroviny pro jeho výrobu od
počátku roku vzhůru,“ psal tehdy deník Mladá fronta Dnes. Ale nebyl
to zdaleka jen problém český ani pouze mléčný. Analytici strašili
globální krizí, kde celkový nedostatek potravin půjde ruka v ruce s jejich prudce rostoucími cenami.
Dnes je vše jinak. Farmáři na různých místech Evropy protestují proti nízkým výkupným cenám zemědělských plodin a produktů a třeba také vylévají mléko do polí...
Jan Veleba
"Oni chtějí tím vyléváním mléka upozornit veřejnost,
upozornit ministerstvo zemědělství, že je třeba zkrátka s tím něco
dělat. Pokud se týká českých 'mlékařících' farmářů, tak v letošním roce, na rozdíl od třeba takového Slovenska nebo Německa či
Francie, tak se jim nedostalo vůbec žádné pomoci," opakovaně
tvrdí prezident Agrární komory Jan Veleba a vysvětluje:
"Farmáři, kteří dělají mléko, chovají mléčné krávy, tak
už přes rok prodávají svoje mléko pod výrobní náklady. A to každý
den, každý týden, každý měsíc. V letošním roce odhadem budou
jejich tržby nižší o 7 miliard korun oproti minulému roku. Čili ti
farmáři se dostali do obrovských existenčních potíží a jsou
odhodláni podle mého názoru k jakýmkoliv zoufalým krokům."
A tak například 2. prosince budou farmáři v Praze opět protestovat proti krácení rozpočtu pro zemědělství na příští rok a proti propadu cen svých komodit.
Agrární analytik Petr Havel ale souhlasí s Velebou v jednom-jediném bodu: "Pokud se týká nízkých cen zemědělských surovin, to je v posledním roce skutečně realita. Nicméně není to problém jen České republiky, je to problém celé Evropy a v podstatě celého světa a je to jeden z důsledků ekonomické krize."
Zdroj: ČT24
Faktem je, že české máslo už dávno nestojí 40 korun, ale kolem
pětadvaceti. Ale chcete-li ho levnější, je z dovozu k mání polské,
nebo - div se světe – belgické. I to je jeden z náznaků, že cesta k lepší budoucnosti českých farmářů a zpracovatelů určitě nevede
přes zdražení potravin, i když dále zlevňovat zřejmě také nelze,
vysvětluje Petr Havel: "Pokud se týká toho, jestli zemědělci
mohou se svými cenami jít níž, no to asi zřejmě nemohou, pokud se
budeme bavit o našich zemědělcích. Ale mohou jít významně níž se
svými náklady, to znamená tím pádem výrazně zlepšit svoji
současnou ekonomiku a samozřejmě mohou do budoucna i oni sami
očekávat, i díky globálnímu ekonomickému oživení, lepší ceny. Ale
základní problém našich zemědělců je příliš vysoká nákladovost
jejich výroby."
Chceme ale slyšet konkrétní příklady. Jak je to třeba s oním často zmiňovaným mlékem?
"U nás prostě se produkce mléka dělá za 8 až 9 korun, protože se bohužel dělá ve stájích, kde musíte topit, svítit, vyvážet hnůj, mít někoho na krmení, opravovat kravín, platit nájem z pozemku a tak dále. V zahraničí, třeba Irové, dělají mléko (v přepočtu) za 5,20 Kč, protože prostě krávy vyženou na hory. Tam de facto žádné náklady nejsou. Nemají sice tak velkou užitkovost, to znamená nenadojí ty krávy tolik mléka, nicméně náklady jsou tak nízké, že udělají prostě mléko mezi pěti až šesti korunami."
Zdroj: ČT24
Podle Petra Havla bychom proto místo poslouchání stížností
farmářů měli raději číst statistické údaje: "Takoví Poláci
nás válcují například tím, že jejich náklady na pracovní sílu
jsou podstatně nižší. Pak jde o efektivitu výroby. V České republice
je letošní hektarový výnos u obilovin 5 tun z hektaru. V takzvané
EU-15, v západní Evropě, je průměrný hektarový výnos 7 tun. Jedna
tuna pšenice jsou tři tisíce korun," což v této oblasti znamená
v západní Evropě příjem na hektar (v přepočtu) o šest tisíc korun
vyšší, než v českých poměrech, říká Petr Havel a souhrnně
dodává: "A to bych mohl říct o jakékoliv komoditě v České
republice. Prostě dělají to ti naši kluci blbě.“
Ale to nemůžu citovat...
"Můžete. Nebo neefektivně, nebo prostě špatně, nebo
neekonomicky, nebo nekonkurenceschopně, na to je spousta synonym. Ale
prostě dělají to blbě. Protože jsou zvyklí od předlistopadového
období na nějakou pozici ve společnosti, nadhodnocenou finančně i kompetenčně. Jenže v konkurenci s evropskými farmáři z EU-15 jsou
totálně v háji. Jsou zase nejlepší z těch nově vstoupivších zemí,
ale není přece možné se dorovnávat k žákovi, který propadá. Musí
se člověk přece dorovnávat k žákovi, který je jedničkář,
ne?"






