Ekonomika

Trampoty, jimž jsou v posledních měsících vystaveni čeští zemědělci, neberou konce. Napřed tu byly loňské katastrofální povodně. Silně promáčená půda pak přes zimu střídavě zamrzala a rozmrzala. Už v polovině března bylo zřejmé, že velké plochy ozimů bude nutné zaorat a znovu osít. A do toho přišel největší dubnový zvrat počasí za uplynulých 40 let.

Trampoty, jimž jsou v posledních měsících vystaveni čeští zemědělci, neberou konce. Napřed tu byly loňské katastrofální povodně. Silně promáčená půda pak přes zimu střídavě zamrzala a rozmrzala. Už v polovině března bylo zřejmé, že velké plochy ozimů bude nutné zaorat a znovu osít. A do toho přišel největší dubnový zvrat počasí za uplynulých 40 let. Ještě začátkem minulého týdne dosahovaly noční teploty až mínus patnáct stupňů celsia. Podle předsedy Zemědělského svazu České republiky Miroslava Jirovského se tím ještě prohloubí škody, které napáchala zima.

"U řepky je aktuálně zaoráno 50 tisíc hektarů. Pokud se týká pšenice a zimního ječmene, zaorávka činí 90-95 tisíc hektarů. Někdo došlo dokonce k poškození víceletých pícnin. Přímé škody jsou velmi významné. Spousta porostů, které zůstanou zachované, bude velmi řídkých a nebudou zajišťovat stabilizovaný výnos."

Například na Plzeňsku už museli farmáři zaorat v průměru třetinu plodin, které na podzim zaseli. Předseda plzeňského Zemědělského svazu Pavel Raška hodnotí celkovou situaci zemědělců v černých barvách.

"Ta situace je ještě vážnější, protože se nejen potýkáme se zaoráváním plodin zasetých loni, ale navíc se potýkáme s obrovským nedostatkem finančních prostředků, což je důsledek loňských záplav. Ta zasetá ozimá úroda se už v podstatě zakládala na dluh. Teď je třeba znovu sít a někteří - spíše většina - z nás má už tu úrodu, aniž je ještě zasetá, několikrát prodanou. A to je obrovský problém. Pokud se nestane zázrak a stát nám nepomůže, tak si myslím, že se naše zemědělství Evropské unie nedožije nebo se ho dožije v troskách."

Miroslav Jirovský,  předseda Svazu zemědělských družstev a společností,  foto: ČTK
Také Miroslav Jirovský se domnívá, že bez státní pomoci se české zemědělství neobejde. Zároveň připomíná pokračující deflaci, tedy stav, kdy celková cenová hladina v zemi je nižší, než ve stejném období loňského roku. Výrazný podíl na tom mají právě ceny zemědělských produktů.

"Zemědělské podniky se dosud držely díky tomu, že v letech 2000 a 2001 bylo ziskové hospodaření a utvořily se určité rezervy. Jenomže v loňském roce byla šestimiliardová ztráta zemědělců oproti roku 2001. Ten propad je velký. Letos v prvním čtvrtletí dál propadají ceny zemědělských produktů oproti roku 2002. Už je to o 15 procent. Ztráta na tržbách se tedy dál prohlubuje. Nevidím prostě bez státní pomoci rozumné východisko. Jeině útlum, likvidace podniků, restrukturalizace. Mimochodem jenom za posledních pět let odešlo ze zemědělství 70 tisíc lidí, tedy jedna třetina. A to v době, kdy bychom mohli říci, že už je dávno po transformačním procesu."

Ministerstvo zemědělství říká, že stát už pomáhá. Povodně způsobily zemědělcům přímé ztráty za tři a půl miliardy korun. Miliardu na odstranění škod vydalo ministerstvo na dotacích. Stát také odpustil farmářům splácení půjček na odstraňování povodňových škod z let 1997 a 2002 ve výši více než 800 miliónů korun. Jak ale uvádí ministr zemědělství Jaroslav Palas, má to jeden háček.

"Odpuštění povodňových půjček se nebude týkat těch subjektů, které mají nevypořádané platné závazky vůči státu, tj. finančním úřadům a Správě sociálního zabezpečení nebo také vůči zdravotním pojišťovnám."

Některým zemědělcům se ale v poslední době nabízí možnost, jak si svou finanční bilanci trošku vylepšit. V západní Evropě jsou kvůli virové epidemii leckde likvidovány chovy drůbeže. Do Česka proto nyní míří rozsáhlé objednávky vajíček například od obchodníků z Německa. Ti nabízejí českým zemědělcům často i o desítky procent lepší cenu než domácí odběratelé. Předseda Zemědělského svazu České republiky Miroslav Jirovský však dodává, že z hlediska zemědělců jde pouze o narovnání pokřivených cen v Česku.

"Ty ceny, za které jsme dosud prodávali, byly pod výrobními náklady. Stejně by takto nešlo vyrábět dál. Otázka tedy není v tom, že ceny půjdou nahoru. Musí jít na takovou úroveň, aby výroba byla rentabilní."

Už ale také zazněly obavy, že zrovna jeden ze symbolů Velikonoc, vajíčko, zrovna nyní podraží. Prý by mohlo dokonce hrozit, že vajec bude v příštích týdnech na trhu nedostatek.