Ekonomika

Ačkoli má Česko od prosince členství v Evropské unii prakticky jisté, nejelitnější ekonomický spolek evropských zemí - měnová unie - je Čechům ještě hodně vzdálen. Je známa i hlavní příčina - obrovský rozpočtový schodek.

Ačkoli má Česko od prosince členství v Evropské unii prakticky jisté, nejelitnější ekonomický spolek evropských zemí - měnová unie - je Čechům ještě hodně vzdálen. Je známa i hlavní příčina - obrovský rozpočtový schodek. V souvislosti s přechodem na jednotnou měnu se ale objevuje také řada otázek. Vždyť vlastní měny se například stále nechtějí vzdát Velká Británie, Dánsko a Švédsko, tedy země, které by se splněním kritérií pro vstup do měnové unie neměly mít žádné problémy. Na druhé straně dala Evropská unie v poslední době jasně najevo, že noví členové společenství by neměli s přijetím eura spěchat. S tímto názorem se víceméně ztotožňuje většina českých politiků. Vláda by po přechodu na jednotnou měnu přece jen ztratila možnost výrazněji regulovat vývoj hospodářství. Premiér Špidla by se třeba spokojil se vstupem do měnové unie někdy kolem roku 2010. Většina odborníků naproti tomu dává přednost rychlejšímu postupu. To se ostatně potvrdilo i na sympoziu Eurochange, které se minulý týden konalo v České národní bance. Makroekonomové především upozorňují na velký prostor pro kursové spekulace, který otevírá udržování koruny, a připomínají útok na korunu v roce 1997 s následnou hospodářskou krizí. Jak řekl Radiu Praha hlavní ekonom Raiffeisen Bank a bývalý ministr financí Pavel Mertlík i to je důvod, proč osobně podporuje rychlý přechod k euru.

"V situaci, kdybychom přijali evropskou měnu opožděně, tak bychom mohli být vystaveni celé řadě vnějších šoků, vyplývajících z toho, že by koruna byla takovým ostrůvkem v moři eura. A to by lákalo část účastníků finančních trhů ke spekulacím. Tak tomu je dnes, ale o to více by to bylo v situaci, kdyby například Maďarsko, Polsko a další země vstoupily do eurozóny a Česká republika nikoliv."

Co nejrychlejší zavedení eura by ovšem uvítali i mnozí výrobci, především exportéři. Ani jim samozřejmě nemohou vyhovovat prudké výkyvy kursů a transakční náklady spojené s převodem měn. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Somr vidí jediný zádrhel v nejistém osudu reformy veřejných rozpočtů.

"Do eurozóny určitě rychle. Je to opravdu otázka reformy fiskální politiky a správně dnes zaznělo, že pokud bychom nevstoupili dostatečně rychle, znamenalo by to fatální neúspěch této reformy a znamenalo by to krizi celého hospodářství. Pro nás jako podnikatelskou sféru je v zájmu jít rychle do eurozóny, protože ta kursová nestabilita je pro nás vždy špatná."

Člen představenstva Tatry Kopřivnice Jan Ludva říká, že na tak prudké zhodnocení koruny, k jaké došlo vloni nelze v podstatě reagovat žádnými vnitřními opatřeními v podniku. Tatra, jako výrazný exportér, proto loni na kursových změnách hodně prodělala.

"Samozřejmě existují pohyby dolar-koruna, pohyby euro-koruna a také jsou pohyby euro-dolar. Pro podnik je vždy snadnější sledovat pohyby méně měn."

Část odborníků na druhé straně upozorňuje i na rizika spojená s rychlým přechodem na euro. Třeba kvůli rozdílným cenovým hladinám v Česku a v zemích Evropské unie a rozdílům v konkurenceschopnosti výrobců. Pavel Mertlík ale tvrdí, že takové obavy jsou liché a Česku by po přechodu na euro žádný šok nehrozil.

"První oblast, která je podstatná z hlediska schopnosti vstoupit do nějakého integračního seskupení se společnou měnou, je podobná konkurenční schopnost. Myslím si, že české podniky tuto schopnost dnes už mají a jsou schopny efektivně konkurovat na zahraničních trzích. Už dnes rozhodující část našich exportů jde do zemí Evropské unie. Druhá podstatná věc je úroveň cenových hladin a struktura cen. Důležité je to, že jsou už vyrovnány cenové hladiny u tzv. obchodovaného zboží, tedy u zboží, které je předmětem mezinárodního obchodu. Víme, že především průmyslové výrobky jsou u nás stejně drahé, jako na Západě. Ty rozdíly už nejsou tak velké. Kde je u nás levněji, to je především u některých služeb, zčásti u potravin a jsou u nás samozřejmě nižší mzdy. To vše jsou statky, které patří do tzv. neobchodovaného zboží, pro které je charakteristické to, že je předmětem mezinárodního obchodu jen v omezené míře. Myslím si tedy, že pokud by Česká republika vstoupila dnes do eurozóny, tak stejně jako v případě Řecka nebo Portugalska či jiných zemí s nižší obecnou úrovní cenové hladiny, kde nedošlo k žádným podstatným vnějším šokům, nedošlo by takovým šokům ani v Česku."

Na sympoziu Eurochange zazněly rovněž obavy, že zahraniční investoři dají v našem regionu přednost těm zemím, které už v měnové unii budou. Maďarsko a Polsko na tom sice nejsou, pokud jde o plnění kritérií pro vstup do eurozóny, o nic lépe než Česko - zejména Polsko spíše hůře - přinejmenším ale vyvíjejí větší úsilí ke splnění kritérií. A rovněž už mají hotový podrobný plán přechodu země k euru. Ředitelka odboru finanční politiky ministerstva financí Milena Horčicová na dotaz Radia Praha přiznala, že ministerstvo žádný takový plán zatím nemá a že tato skutečnost už byla Česku připomenuta ze zahraničí.

"To je trošku negativně vnímáno, jak ze strany Evropské unie, tak ze strany Mezinárodního měnového fondu. Poslední mise fondu nám také doporučila, že by bylo dobré, kdyby si vláda vytvořila svou pozici k zavedení eura."

Milena Horčicová nicméně připomíná, že Česká národní banka připravila Strategii přistoupení k euru a tento materiál má projednat vláda. Někteří skeptici na druhé straně upozorňují, že dnes vlastně nikdo nemůže odhadnout, jakým směrem se bude evropská měnová unie dál vyvíjet. Vždyť v samotné unii se stále silněji ozývají hlasy volající po revizi tzv. Paktu stability. Viceguvernér České národní banky Oldřich Dědek ale věří, že unie současnou krizi překoná.

"Já myslím, že Evropská unie najde dostatek vnitřní síly k tomu, aby se zamyslela, jakým způsobem ty kritické výtky, které se vůči Paktu stability a růstu uvádějí, zformulovat do obecně přijatelné podoby."