Ekonomika

Česko se před vstupem do Evropské unie může pochlubit jedním minimálně evropským unikátem. I když to zní neuvěřitelně, české hospody vydělávají v současné době nikoliv na pivařích, ale na abstinentech. Ve většině restaurací jsou totiž nealkoholické nápoje až dvakrát dražší než pěnivý mok.

Česko se před vstupem do Evropské unie může pochlubit jedním minimálně evropským unikátem. I když to zní neuvěřitelně, české hospody vydělávají v současné době nikoliv na pivařích, ale na abstinentech. Ve většině restaurací jsou totiž nealkoholické nápoje až dvakrát dražší než pěnivý mok. Například půllitr balené vody s nákupní cenou třeba čtyři koruny se v pohostinství prodává za 25 nebo i více korun. Podobné relace jsou i u džusů a limonád. K pivu si ale hostinští takovou přirážku nemohou dovolit kvůli vysoké konkurenci. Většina restaurací nemůže příliš vydělávat ani na obchodních maržích u jídla. Některé hospody tak skutečně udržuje při životě prodej nealkoholických nápojů. Člověk, který si k jídlu objedná třeba půl litru limonády, přinese majiteli větší zisk, než kdyby vypil například čtyři dvanácti stupňová piva. Dalšímu zdražování nealkoholických nápojů možná zabránil nedávno antimonopolní úřad, když znovu zamítl spojení tři nejvýznamnějších producentů minerálek, tedy Hanácké kyselky, Poděbradky a Karlovarských minerálních vod. Jak řekl předseda úřadu Josef Bednář, vzniklý podnik by ovládal tři čtvrtiny trhu.

"Spojením by s největší pravděpodobností došlo ke zvýšení cen minerálních a stolních vod a vedlo by to také k omezení soutěže, protože by se velmi významně ztížila pozice malých a středních producentů, a to by mohlo vést nejen k jejich zániku, ale také k omezení sortimentu."

V souvislosti se vstupem do Evropské unie má ale rozhodnutí antimonopolního úřadu rovněž jeden háček. Uvedené firmy se totiž cítí jako malé a střední v evropském kontextu. Vyplývá to alespoň z reakce spolumajitele Hanácké kyselky Josefa Němce. Ten říká, že české firmy se snažily vytvořit silného hráče na trhu minerálních vod.

"Mohl by být zajímavým protihráčem pro globální dodavatele na trhu minerálních vod a také pro globální obchodníky. To znamená, že v případě vstupu na evropské trhy bychom nebyli tím malým výrobcem na české straně, ale mohli bychom figurovat jako součást nějakého většího celku."

A ještě reakce společnosti Poděbradka. Ta je oproti Hanácké kyselce zdrženlivější. Obchodní ředitel Poděbradky Jaroslav Barvíř pouze věří, že rozhodnutí úřadu nepoškodí hospodaření podniku.

"Věříme tomu, že Karlovarské minerální vody, které mají stoprocentní obchodní podíl v naší firmě budou plně respektovat zákon o ochraně hospodářské soutěže. Předpokládám, že pro naši společnost se nic v řízení a aktivitách nezmění."

Fúze tří firem byla zřejmě v zájmu především společnosti Karlovarské minerální vody, jejímž majitelem je nizozemská firma Ronaldsay B.V. Karlovarská minerálka už v závěru loňského roku koupila v Poděbradce stoprocentní obchodní podíl a zároveň drží 35 procent Hanácké kyselky. Na základě rozhodnutí antimonopolního úřadu nyní nesmí obě firmy ovládnout. Úřad při svém rozhodování vycházel mimo jiné z předpokladu dalšího zvýšení spotřeby minerálních a stolních vod v Česku. Už nyní prý zamítnutím fúze ušetří každá ze dvou miliónu domácností, které nakupují minerální vody, nejméně 800 korun ročně. Dále úřad uvedl, že import balených minerálních vod je prakticky bezvýznamný. Zahraniční konkurence by se na trhu prosadila jen velmi obtížně, protože dodávky minerálek do vzdálenosti více než 300 kilometrů zvedají ceny o deset i více procent. Shodou okolností jedna menší česká firma Marienbad Waters oznámila, že začátkem března zahájila export minerální vody Excelsior do Spojených států. První zásilka do New Yorku obsahovala deset tisíc PET lahví.


Mají být internetové domény především obchodní záležitostí nebo jakýmsi veřejným statkem, jako doposud? Takovou otázku řešili organizátoři první velké aukce, která se konala v pražském Kongresovém centru. Aukce je ovšem nestandardní způsob získání domény. Ta se totiž běžně nekupuje, ale registruje. Není znám jiný případ, kdy by aukce byla použita k první registraci a internetová komunita se proto bojí, že tento ekonomický princip bude využíván i nadále. Jiří Dohnal, zástupce správce národní domény CZ.NIC, ale uvádí, že jednak šlo o jednorázovou a neopakovatelnou soutěž pouze s vybranými doménovými jmény, jednak bylo záměrem organizátorů aukce zabránit právě dosud běžným spekulacím s doménami.

"Byli jsme si vědomi toho, že pokud to uvolníme v jistou hodinu, tak se to stane soubojem automatů a ten, kdo má nejúčinnější stroj, získá pro sebe větší část těch domén a pak je bude nabízet skutečným zájemcům. Takže jako nejprůkaznější a nejobjektivnější se nám jevila veřejná soutěž."

Správce národní domény CZ.NIC je od roku 1998 registrované sdružení právnických osob. Kromě toho ve spolupráci s regulačními orgány České republiky pracuje na vývoji pravidel pro rozvoj internetu v Česku. Za 250 vybraných domén získal CZ.NIC na aukci přes jeden milión korun. Největší zájem byl podle očekávání o domény cd.cz a web.cz. Většina se jich ale prodala za cenu od tří do deseti tisíc korun. Přitom vyvolávací cenou byla běžná ceníková částka pro registraci domény.

"To znamená 1600 korun plus 80 korun DPH. A protože chceme dát jasný signál, že CZ.NIC zvolil tento nástroj veřejné dražby právě kvůli objektivnímu rozdělení a nikoliv kvůli získání peněžních prostředků, čistý výnos z této dražby bude věnován Svazu paraplegiků České republiky na konto PARAPLE."

Získané peníze jdou tedy na humanitární účely. Pět velice lukrativních domén věnoval CZ-NIC Úřadu pro veřejné informační systémy.

"On si je zaregistroval a bude v rámci těchto domén řídit registraci domén nižší úrovně a jejich přidělování."

Úřad nelenil a už nyní najdete na www.gov.cz portál veřejné správy.