Ekonomický přehled týdne

Česká národní banka čekala po konci intervencí větší výkyvy kurzu koruny. Seniorům zřejmě od příštího roku porostou důchody víc. Za co Češi na Velikonoce nejvíc utrácí? Skiareály chtějí do nových lanovek a vleků investovat stovky milionů korun.

Česká národní banka čekala po konci intervencí větší výkyvy kurzu koruny

Photo: Štěpánka BudkováPhoto: Štěpánka Budková Po konci intervencí čekala centrální banka výraznější výkyvy kurzu koruny. V pořadu portálu iDnes.tv to řekl začátkem týdne guvernér banky Jiří Rusnok. Podle něj je možné, že k větším pohybům kurzu ještě dojde:

"Nejistota byla poměrně velká, jak se v těch bezprostředních chvílích zachová devizový trh. Spíše jsme čekali trochu větší rozkolísanost, než tu, kterou teď vidíme."

Ještě do minulého čtvrtka se kurz koruny držel na 27 korunách za euro. Od té doby měna posílila. Například v úterý stálo na trzích euro okolo 26 korun a 60 haléřů.

 

Seniorům zřejmě od příštího roku porostou důchody víc

Seniorům by měly růst od příštího roku důchody víc, než doteď. Poslanci schválili nový výpočet valorizace penzí, který má vyšší růst zajistit. Důchody by se nově měly zvyšovat o polovinu místo nynější třetiny růstu reálných mezd a o růst cen zboží, které senioři kupují. Podle premiéra a šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky to umožní zvýšit příští rok měsíční penzi v průměru zhruba o 500 korun:

"To znamená výrazně lepší podmínky pro valorizaci penzí seniorů. A to nejenom příští rok, kdy je šance na to, že by valorizace mohla být v průměru 500 korun, ale je to samozřejmě šance na lepší valorizaci penzí i v příštích letech."

Do důchodu by se podle novely mělo odcházet v 65-ti letech. To by se mělo v budoucnu týkat lidí narozených po roce 1971. Proti byli poslanci opozičních ODS a TOP 09. Vadí jim, že se nový vzorec pro výpočet penzí dostal do zákona na poslední chvíli, říká poslankyně Markéta Pekarová Adamová z TOP 09:

"Neznáme finanční dopady, neznáme stanovisko ministerstva financí, neřešíme důchodový systém, ale řešíme jen jeho dílčí jednotlivé prvky."

 

Pracovníci v kultuře nebo sociálních službách si finančně polepší

Pracovníci ve veřejném sektoru si zřejmě od poloviny roku finančně polepší. Připravované snížení tarifních stupňů z devíti na šest by mělo od července zlepšit odměny například pracovníků v kultuře a sociálních službách. Po jednání tripartity to řekl premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka:

"Máme tady celou řadu konkrétních situací, kdy holý tarif bez odměn je pod úrovní minimální mzdy. Ten holý tarif se musí dorovnávat odměnami, aby vůbec ten pracovník, který pracuje pro veřejný sektor, měl vyšší plat, než je minimální mzda, a to je samozřejmě věc, která je pro nás nepřijatelná."

Návrh, který přivítal i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, musí ještě projednat vláda. Sobotka bude chtít garance, že na vyšší odměny bude k dispozici dost peněz nejen ze státního rozpočtu, ale i z krajů. Změny by se měly týkat asi 93 tisíc zaměstnanců, jejichž platy jsou financované přímo ze státního rozpočtu. A dál asi 72 tisíc zaměstnanců, kteří pracují v samosprávě.

 

Daňové zatížení mezd je v ČR osmé nejvyšší ze zemí OECD

Daňové zatížení mezd v České republice v loňském roce dosáhlo 43 procent. V rámci 35 států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bylo osmé nejvyšší, vyplývá ze zprávy OECD. Průměrné daňové zatížení mezd v celé OECD loni kleslo na 36 procent. Nejvyšší měli Belgičané, kteří ze své mzdy odvedli státu 54 procent. Naopak nejnižší daňové zatížení bylo v Chile, kde činilo pouze sedm procent.

Navzdory poměrně vysokému daňovému zatížení mezd jsou průměrné náklady na práci v České republice o více než polovinu nižší než v celé Evropské unii. Podle zprávy statistického úřadu Eurostat průměrné náklady na práci v Česku loni činily 10,2 eura (272 Kč) na hodinu, zatímco v celé EU činil průměr 25,4 eura na hodinu.

 

Nezaměstnanost v březnu klesla na 4,8 procenta

Nezaměstnanost v březnu klesla na 4,8 procenta z únorových 5,1 procenta. Bez práce bylo 356.112 lidí, což je nejnižší březnová hodnota od roku 2008. Volných pracovních míst přibylo na 150.917. Údaje zveřejnil úřad práce. Nezaměstnanost by podle něj měla klesat i v dalších měsících.

Meziroční inflace v březnu vzrostla na 2,6 procenta. Stejně jako v předchozích měsících zdražily především potraviny a pohonné hmoty. Většina analytiků podobný vývoj očekávala.

 

Sněmovna v úvodním kole podpořila zavedení ošetřovatelského volna

Lidé, kteří se musí postarat o vážně nemocné příbuzné, by mohli mít na péči až tříměsíční placené ošetřovatelské volno. S nepřítomností na pracovišti by ale musel souhlasit jejich zaměstnavatel. Předpokládá to vládní novela o nemocenském pojištění, kterou po úvodním kole Sněmovna poslala k posouzení sociálnímu výboru. Novela by měla podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) odstranit překážky, které lidem znemožňují pečovat o rodinné příslušníky v domácím prostředí. Vedle příjmu by jim zajistila i ochranu pracovního místa.

Kdo by měl nárok na nový typ nemocenské dávky, upřesnila náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Iva Merhautová:

"Jsou tam dvě podmínky. Tou první je minimálně sedmidenní hospitalizace. Druhá podmínka je, že péče bude trvat déle než 30 dnů, a to musí potvrdit ošetřující lékař. Tato dávka není určena pro dlouhodobě pečující."

Návrh se nelíbí ministerstvu financí. Nová nemocenská dávka by podle něj stála moc peněz. Podle analýzy ministerstva práce a sociálních věcí by si ročně volno vybralo asi 30.000 lidí. Starali by se například o příbuzné po vážných úrazech, mozkové příhodě, operacích nebo po těžkých nemocech. Stálo by to kolem 1,8 miliardy korun. Dá se očekávat, že zákon vzbudí velkou diskuzi a poslanci předloží řadu pozměňovacích návrhů.

 

Daňová sleva na první dítě se zřejmě zvýší, rodiče vícerčat zřejmě budou mít vyšší rodičovskou

Daňová sleva na první dítě zřejmě vzroste. Rozhodli o tom poslanci, když schválili vládní návrh zákona o státní sociální podpoře. V rodinách, kde alespoň jeden rodič pracuje nebo má příjem nejméně na úrovni životního minima, by se měly zvýšit přídavky na děti. Norma zavádí i možnost zrychleného čerpání rodičovského příspěvku, aby se rodiče mohli například dřív vrátit do práce. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové z ČSSD by také nově mělo na přídavky na děti dosáhnout víc rodin:

"V současné době jsou přídavky na děti v podstatě chudinská dávka. Mají to opravdu jen ty nejchudší rodiny, které jsou sociálně vyloučené, jsou tam dlouhodobě nezaměstnaní. Rozšířením okruhu rodin, které budou mít na přídavky nárok, zaručíme, že tu bude o dalších 140 tisíc dětí víc, které ten přídavek získají."

Vyšší rodičovskou zřejmě budou mít rodiče vícerčat. Poslanci schválili i zvýšení odměn pro dlouhodobé pěstouny. Normu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Podle poslanců opozičních ODS a TOP 09 je zvyšování příspěvků jen předvolební tah.

 

Za co Češi na Velikonoce nejvíc utrácí?

České domácnosti na Velikonoce nakupovaly kromě větších nákupů i pohoštění pro koledníky. Podle společnosti Tesco za zboží na Velikonoce utratí Češi do 500 korun. Pro malé koledníky nakupují lidé hlavně cukrovinky. Za ty utrácí nejvíc domácnosti v Moravskoslezském kraji, naopak nejmíň domácnosti na severu Čech. Alespoň to vyplývá z průzkumu společnosti GfK. Velcí koledníci si zase rádi připijí na zdraví a tak Češi myslí i na tvrdý alkohol. Jeho prodej roste až o 40 procent ve srovnání s jinými měsíci, říká mluvčí společnosti Tesco, Václav Koukolíček:

"V době Velikonoc alkohol nakupuje 63 procent zákazníků, v průměru za něj utratí částku do 300 korun. Téměř třetina spotřebitelů si na Velikonoce dopřeje láhev něčeho lepšího, podle aktuálních trendů."

Za velikonoční zboží jsou Češi ochotní utratit až o čtvrtinu víc peněz než za běžný nákup v průběhu celého roku. Na velikonční pondělí budou muset velcí obchodníci poprvé zavřít. Naopak na Velký pátek bylo otevřeno.

 

Skiareály chtějí do nových lanovek a vleků investovat stovky milionů korun

Horská střediska uzavírají účet za uplynulou zimní sezonu. Podle nich byla úspěšná. A dokazují to i čísla - návštěvnost se meziročně zvýšila o dvacet procent. Pomohlo tomu nejen počasí, ale taky lepší technické vybavení areálů. Tržby vzrostly meziročně asi o pětinu. I letos vlekařům pomohl umělý sníh. Díky němu se na sjezdovkách lyžovalo průměrně 113 dní, zatímco předchozí rok to bylo jen 92 dní, dodává ředitel Asociace horských středisek Libor Knot:

"Po třech meteorologicky nevyvedených zimách, které byly v minulých letech, letos konečně můžeme říct, že zima byla "normální". Nebyla nějakým zásadním způsobem rekordní, je to v podstatě to, na co jsme byli zvyklí. Sníh na Vánoce byl, což je podstatné."

Ještě na začátku 90. let měli lyžaři k dispozici 14 lanovek, dnes už jich je po celém Česku více než stovka. Na příští zimu je v plánu výstavba několika lanovek třeba ve Špindlerově Mlýně nebo v Deštném. Peníze půjdou taky do bezpečnosti sjezdovek - například do matrací nebo sítí. Celkové investice ve všech resortech se oproti loňskému roku zvýší až o polovinu - na zhruba 750 milionů korun.

 

ČR navštívilo loni rekordních 31 milionů zahraničních turistů

Do Česka přijelo loni rekordních 31,1 milionu zahraničních návštěvníků, meziročně o 11,7 procenta více. Podle odhadu utratili celkem 228 miliard Kč. Ve srovnání s rokem 2015 tak vzrostly jejich celkové výdaje o 22 miliard korun, tedy o 10,5 procenta.

Hlavními důvody návštěvy ČR jsou především nákupy a dovolená. Tři čtvrtiny turistů míří především do Prahy. S odstupem následují Brno, Český Krumlov, Karlovy Vary, Plzeň a lázeňská a turisticky zajímavá místa. Z průzkumu vyplynulo, že více než devět z deseti návštěvníků bylo s návštěvou Česka velmi spokojeno (65 procent) či spíše spokojeno (30 pct).