Ekonomický přehled týdne

Česká národní banka ukončila intervenční režim. Ve čtvrtek stávkovali řidiči regionálních autobusů. Sněmovna schválila novelu, která má zrychlit povolování staveb. Nevládní organizace zveřejnily mapu exekucí.

Česká národní banka ukončila intervenční režim

Foto: Štěpánka BudkováFoto: Štěpánka Budková Centrální banka ukončila intervenční režim. Po více než třech letech se tak kurz koruny bude znovu řídit nabídkou a poptávkou. Pro trh to žádné překvapení nebylo. Centrální banka totiž splnila svůj slib, že neukončí intervence dřív než ve druhém čtvrtletí letošního roku. A to dodržela.

Krátce po zásahu bankéřů to bylo s korunou jak na horské dráze. V jednu chvíli posílila o desítky haléřů, vzápětí nárůst smazala. Do konce roku by se podle analytiků měl kurz ustálit na šestadvaceti korunách za euro. Podle ekonoma Františka Bostla ze společnosti Chytrý Honza ale může během několika let koruna posílit opravdu výrazně.

"Na korunu teď bude působit standardní tržní efekt neviditelné ruky trhu. Reálně se můžeme dostat na 22 nebo 23 korun za euro během následujících třech let. Prostor 20 až 25 procent pro posílení koruny tam je."

V případě výrazných výkyvů koruny může centrální banka do kurzu libovolně zasáhnout a znovu tedy intervenovat. Guvernér centrální banky Jiří Rusnok ale po zasedání bankovní rady potvrdil, že aktuální rozkolísanost kurzu bude tolerovat:

"Necháme kurz nacházet svoji správnou hodnotu. A je nám jedno, jestli to bude 24 nebo 30 korun za euro. V prvních dnech je nám to úplně jedno. Dny, týden, dva nehrají v hospodářství, ani firmě žádnou zásadní roli."

Podle premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD intervence krátkodobě pomohly hospodářskému růstu, snížily nezaměstnanost, ale byla by chyba se na ně dlouhodobě spoléhat.

 

Ve čtvrtek stávkovali řidiči regionálních autobusů

Ve čtvrtek stávkovali řidiči autobusů. Chtěli tak upozornit na své nízké platy. Nejvíc autobusů nevyjelo v Jihomoravském kraji. Stávkovali tam řidiči z pěti autobusových firem. Stávkovalo se taky v Olomouckém kraji. Jinde nevyjely jen některé spoje, to byl případ Šluknovska nebo Ústeckého kraje. Na poslední chvíli od stávky ustoupili řidiči v Jihočeském kraji. V Plzeňském kraji už si vyšší platy vyjednali a tak kolegy z jiných regionů podpořili jen letáky, symbolicky se ke stávce připojili i v Karlovarském kraji. V Pardubickém nebo Královéhradeckém kraji a na Vysočině se nestávkovalo vůbec.

Ke stávce se vyjádřil Odborový svaz dopravy. Jeho předseda Luboš Pomajbík řekl, že akce je úspěšná:

"My to vnímáme jednoznačně jako úspěch. Stávku jsme vyhlásili na základě toho, že dosavadní jednání byla neúspěšná. Po vyhlášení termínu stávky se velice rychle ve třech, čtyřech krajích došlo k dohodě a k řešení, o kterých se tvrdilo, že jsou nemožná. Ono se ukázalo, že všechno jde, když se chce."

Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD ve středu vládě navrhnul, aby z vládní rozpočtové rezervy dala krajům 420 milionů na platy řidičů. Kraje ale budou muset prokázat, že peníze použijí na jejich mzdy. Po dopravcích, kteří nevypravili autobusy, bude požadovat smluvní pokuty Jihomoravský a Olomoucký kraj.

 

Sněmovna schválila novelu, která má zrychlit povolování staveb

Foto: Kristýna MakováFoto: Kristýna Maková Sněmovna schválila rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má za cíl zjednodušit a zrychlit povolovací řízení. Umožní sloučit nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. EIA). Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) má také snížit byrokracii při získávání všech povolení, ať již bytových domů nebo třeba dálnic. Novelu nyní dostane k posouzení Senát.

Ministryně uvedla, že pokud nyní získání stavebního povolení trvá třeba deset let, mohla by se tato doba v důsledku novely zákona zkrátit na pět let. Za co nejrychlejší schválení zákona se přimlouvá především Hospodářská komora ČR, která současný stav považuje za neudržitelný.

 

OKD uzavřelo smlouvu s Priskem o prodeji dolů

Těžební společnost OKD uzavřela smlouvu se státní společností Prisko o prodeji dolů. Ministerstva financí a průmyslu se dohodla, že OKD koupí Prisko za 80 milionů korun, s útlumem dolů mu pomůže státní podnik Diamo, který má největší zkušenosti s útlumem hornictví v ČR. Na schůzi věřitelů OKD u Krajského soudu v Ostravě to řekl právní zástupce těžební firmy Petr Kuhn. OKD ale musí příští týden předložit reorganizační plán. Do úpadku se dostalo kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti.

 

Mladí z jižních států Evropské unie nacházejí pracovní místa v Česku

Foto: SOMMAI / FreeDigitalPhotos,netFoto: SOMMAI / FreeDigitalPhotos,net Český pracovní trh láká cizince z Evropské unie. Zájem mají hlavně o takové pozice, které společnosti dlouhodobě neumí obsadit. Navíc jsou schopni se přestěhovat za několik dní. Nový trend vypozorovala personální společnost Monster.

Na prázdná pracovní místa nastupují lidé z Itálie, Portugalska nebo Španělska. Právě v těchto zemích je vysoká nezaměstnanost. V případě mladých lidí do 30ti let dosahuje až 42 procent. Jedním z těch, kdo za pracovním místem zamířil do Česka, je i pan Diogo z Portugalska. Ve své zemi sice pracoval ale v jiném oboru.

"Kdybych chtěl pracovat ve svém oboru - psychologii - tak stále ještě hledám práci, nebo dělám zadarmo."

V Česku našel místo jako personalista v mezinárodní firmě. Nutno dodat, že podle personální společnosti Monster do Česka míří hlavně vzdělaní mladí lidé, kteří mají vystudovanou vysokou školu, umí cizí jazyky a někteří z nich dělají doktoráty.

V současné době lidí ze zemí EU u nás pracuje podle společnosti Monster asi 65 tisíc. Během následujících čtyř let by mělo najít práci dalších přibližně 35 000 lidí. Cizince motivuje v Česku i mzda, říká ředitel personální společnosti Monster, Petr Kubačka:

"Centra sdílených služeb nabírají absolventy v průměru za 25 tisíc korun hrubého, zatímco ve své domovské zemi by byli závislý na dávkách, tady si vydělají zajímavé peníze. Pokud jsou šikovní, tak mají víc."

Navíc právě pozice v zákaznické podpoře nebo třeba IT, často firmy nemohou obsadit českými uchazeči o práci. Hlavně kvůli tomu, že jejich pracovníci musí umět výborně hned několik jazyků. A to Češi zatím podle personalistů moc nezvládají.

 

Nevládní organizace zveřejnily mapu exekucí

Nejvíc zadlužení jsou podle mapy exekucí lidé v Ústeckém a Karlovarském kraji. Webová mapa vychází z údajů Exekutorské komory. Aplikaci spustily nevládní organizace "Otevřená společnost" a "Ekumenická akademie". Podle ní má nejnižší procento lidí s exekucí kraj Vysočina a Zlínský kraj. V celé České republice se průměrně exekuce týká každého jedenáctého člověka staršího patnácti let.

V průměru dluží 75 tisíc korun, nejčastěji se ale jedná o částku kolem deseti tisíc korun. Lidé se do dluhů dostávají kvůli více problémům najednou, říká koordinátor projektu Radek Hábl:

"Kraje, které mají největší podíl osob v exekuci, tak mají zároveň nejmenší tu průměrnou jistinu. To znamená, že lidí v exekuci je tam velké množství, ale ty dluhy jsou malé. Je to komplex mnoha problémů nebo příčin, jako je ztráta zaměstnání, ztráta partnera, nějaký pracovní úraz a tak dále. A to jsou spouštěče, které vedou lidi do dluhové pasti."

 

V Česku roste zájem o dražby nemovitostí

Foto: Archiv Radia PrahaFoto: Archiv Radia Praha Ceny nemovitostí v Česku dál rostou. Zatímco ještě loni zaplatili zájemci za nový byt v Praze v průměru necelých 60 tisíc korun za metr čtvereční, dnes už je cena o 12 tisíc korun za metr vyšší. I přes zdražování je ale hlad po nemovitostech mezi lidmi velký. To už ale neplatí o nabídce na realitním trhu. Češi proto hledají nové cesty, jak se k bytům dostat.

Zatímco ještě před pár lety byly dražby v hledáčku hlavně obchodníků a investorů, teď se situace mění a v dražebních sálech se častěji objevují i zástupci z řad domácností. Jen třeba společnost Eurodražby.cz hlásí nárůst zájemců až o polovinu. A to jen během jediného měsíce, říká prokuristka firmy Simona Krejčová:

"Je to způsobeno zvýšenou kvalitou dražených nemovitostí, rozličnou nabídkou typů nemovitostí - ať už se jedná o rodinné domy, byty, garáže případně chaty. Pozitivní trend v nárůstu počtu účastníků dražeb ale souvisí taky s nástupem elektronických dražeb. Není potřeba cestovat do dražební síně, a nebo se setkávat s ostatními zájemci."

Kvůli velkému zájmu konečná cena často vyroste oproti té počáteční až o třetinu.

 

Organizátoři farmářských trhů se bojí úbytku prodejců

Začíná sezóna farmářský trhů. Jejich organizátoři se ale obávají, že jim ubyde prodejců. Mnohé trhovce totiž odrazuje elektronická evidence tržeb (EET). Tvrdí, že je nové pokladny zdržují a mají problémy s připojením k internetu. Do EET se od 1. března zapojili obchodníci, kteří na trzích například přeprodávají zeleninu či ovoce od lokálních pěstitelů. Prvovýrobci, kteří na trzích nabízejí své vlastní zboží, zatím účtenky vydávat nemusí, tato povinnost je čeká za rok.

Mladá fronta Dnes cituje organizátory farmářských trhů v Jihlavě, kteří museli akce úplně zrušit, protože svoji činnost ukončilo 90 procent původních prodejců, kteří tam dříve jezdili. Jak uvedl předseda Asociace farmářských tržišť Jiří Sedláček, hlavní problém je špatný signál:

"V prostorách pod širým nebem na farmářských trzích není žádná wifi síť. Každý prodejce je se svým zařízením je odkázán na venkovní datovou síť. Někdy ty sítě mají výpadky, je tzv. éčko, okraj toho datového vysílání a vy se nepřipojíte."

Podle ministerstva financí je v takovém případě možné poslat data souhrnně později, ale i to je podle Sedláčka složité a zdržuje to prodejce. Asociace se snaží, aby trhovci dostali výjimku. O výjimce pro malé obchodníky s tržbami pod 250 tisíc korun už v lednu hlasovala sněmovna, poslanci ale návrh zamítli.