Ekonomický přehled týdne

Hospodářská komora vítá, že do ČR může jít pracovat víc Ukrajinců. V Česku jsou jedny z nejdražších mobilních dat v celé Evropské unii. Vláda podpořila jednodušší oddlužování. Počet absolventů učňovských oborů klesá.

Hospodářská komora vítá, že do ČR může jít pracovat víc Ukrajinců

Ilustrační foto: Evropská komiseIlustrační foto: Evropská komise Hospodářská komora ČR uvítala rozhodnutí vlády personálně posílit konzulát ve Lvově a umožnit více lidem z Ukrajiny přijít za prací do Česka. Hospodářská komora vyřídila 398 žádostí zaměstnavatelů o 2733 pracovníků z Ukrajiny, řada z nich ale na pozvání k pohovoru na konzulát ve Lvově čeká i půl roku.

Hospodářská komora připomněla, že zaměstnavatelé potřebují obsadit 140.000 volných pracovních míst. "Pracovní síly z Ukrajiny mohou přispět k řešení akutního nedostatku středně a nízkokvalifikovaných zaměstnanců ve firmách, ale rozhodně nejde o dlouhodobé a systémové řešení," uvedla Hospodářská komora.

Vedle personálního posílení generálního konzulátu ve Lvově vláda schválila také možnost překročit původně určenou kvótu 5000 zaměstnanců z Ukrajiny. Kvóta by se podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) nynějším tempem náboru vyčerpala za tři měsíce, protože se dosud přihlásilo už 3800 lidí.

 

V Česku jsou jedny z nejdražších mobilních dat v celé Evropské unii

Ceny za mobilní data jsou v České republice jedny z nejdražších v celé Evropské unii. O možném snížení cen datových služeb jednal premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD s šéfy Českého telekomunikačního úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Ondřej Malý z Českého telekomunikačního úřadu popsal, proč se situace u nás liší od zahraničí:

"Naše zátěž je v tom, že kdykoliv v minulosti sem mohl přijít jakýkoliv další operátor, tak sem nepřišel. Například v roce 2000 měla tehdejší vláda možnost přivést na trh čtvrtého operátora, a ten by měl jakou takou šanci na trhu uspět. A na rozdíl od mnoha jiných evropských států tak neučinila."

Ilustrační foto: Filip JandourekIlustrační foto: Filip Jandourek Všichni tři hlavní operátoři si drží ceny služeb. Za neomezený tarif si shodně účtují necelých 750 korun. V ostatních evropských zemích přitom lidé za stejné služby platí i poloviční částky. Například v Rakousku nabízí jeden z operátorů v rámci neomezeného tarifu kromě volání a sms zpráv i jedenáctkrát vyšší objem dat než u nás. A to za méně než polovinu české ceny.

Operátoři se brání tím, že provoz mobilního internetu je pro ně nákladný. S tím ale nesouhlasí Český telekomunikační úřad. Podle jeho mluvčího Martina Drtiny jde jen o obchodní praktiky firem:

"Není žádný technický důvod pro to, aby operátoři nemohli nabízet neomezené datové balíčky. To, že tak nečiní a neomezené balíčky nenabízejí, je čistě obchodní rozhodnutí operátorů a podle nás není šťastné."

Češi jsou proto závislí na datových limitech, které stanovují sami operátoři. Pokud na internetu chtějí surfovat víc, musí si připlatit za internet zvlášť. Pro zajímavost - za jeden GB dat český zákazník zaplatí průměrně 450 korun a například v Polsku stojí v přepočtu jen pár desítek korun.

 

Český export loni dosáhl rekordních čtyř bilionů korun

Export tuzemských firem dosáhl loni rekordních téměř 4 bilionů korun, co je meziročně o 2,3 procenta více. Závislost české ekonomiky na exportu do zemí Evropské unie dál mírně rostla, mířilo tam 83,6 procenta tuzemského vývozu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Průmysl sice loni neudržel svižné tempo z předchozích let, přesto lze jeho výkon označit jako solidní, shodli se analytici oslovení ČTK. Táhly ho především automobilky. Průmyslová výroba v ČR loni meziročně stoupla o 2,9 procenta, podobný vývoj čekají ekonomové i letos.

Stavebnictví loni meziročně propadlo o 7,6 procenta, což je spolu s rokem 2012 nejhorší výsledek za posledních 16 let. Podle analytiků za to může nedostatek velkých zakázek v infrastruktuře a složité povolování nových staveb. Podepsala se na něm i vysoká srovnávací základna z roku 2015, kdy Česko dočerpávalo evropské dotace z programového období 2007 - 2013.

 

Vláda podpořila jednodušší oddlužování

Vláda podpořila novelu insolvenčního zákona pro jednodušší oddlužování. Nově by se tak lidé mohli zbavit dluhů, pokud za tři roky splatí alespoň jejich polovinu, za pět let 30 procent, a nebo když budou o splácení sedm let usilovat. S tím nesouhlasí Česká asociace věřitelů. Bojí se, že pokud nebude přesně určené kolik musí dlužník za 7 let zaplatit, mnoho lidí nebude splácet vůbec.

Novelu brání náměstek justiční a legislativní sekce ministra spravedlnosti Michal Franěk. Podle něj změna pomůže poctivým dlužníkům. Ne každý se navíc do oddlužovacího programu dostane.

"Například nebude povolen v momentě, když výše dluhů přesahuje dva milióny korun. Stejně tak jestliže dlužník v posledních deseti letech už tím oddlužením prošel."

Robert Pelikán, foto: Prokop HavelRobert Pelikán, foto: Prokop Havel Návrh ministra spravedlnosti Roberta Pelikána z Hnutí ANO chce dostat dlužníky z takzvané dluhové pasti. Situace by se měla zlepšit i pro samotné věřitele, říká zástupce společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle:

"Dnes si věřitelé vybírají, jestli dlužník se bude oddlužovat prostřednictvím prodeje svého majetku nebo splátkovým kalendářem. Podle té novely věřitelé budou mít nárok na kombinaci obou variant. To znamená, prodá se dlužníkův majetek, a zároveň budou čerpat peníze z průběžných splátek z jeho příjmu."

Novela zákona teď zamíří do Sněmovny.

 

Řemeslníci budou moci skládat mistrovské zkoušky

Stát a profesní organizace se snaží zvýšit zájem mladých lidí o řemesla. I proto se během příštích tří let vrátí na základní školy praktická výuka. Ti nejlepší řemeslníci také budou moci už od letošního léta skládat takzvané mistrovské zkoušky. Potvrdil to předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček:

"Mistrovské zkoušky by měly být od července tohoto roku, a bude to nejvyšší možná kvalifikace pro skutečné mistry řemesel. Mistrovská zkouška bude možná pro každého řemeslníka, který je vystudovaný v určitém učebním oboru, a má alespoň pět let praxe. Musí předvést v takových třech disciplínách svoje dovednosti a znalosti."

 

Počet absolventů učňovských oborů klesá

V Česku klesá počet absolventů učňovských oborů. Za posledních dvanáct let skoro o polovinu. V současnosti jich je v Česku zhruba 11 tisíc. Vůbec nejméně studentů hlásí stavební a nábytkářské obory - ať už jde o truhláře, čalouníky nebo třeba o zedníky. Naopak největší nárůst zaznamenaly elektrikářské a strojírenské profese a taky pekaři.

Zájem o učňovské obory by podle Karla Havlíčka z Asociace malých a středních podnikůměla podpořit i praktická výuka na základních školách:

"Je pravda, že už to nebude ta klasická výuka dílen či pozemků na bázi dláto, kladívko, hřebíček, ale bude to polytechnická výuka spojená s novými technologiemi."

 

Rozdíl mezi platy mužů a žen je v Česku druhý nejvyšší v Evropské unii

Ilustrační foto: Tomáš AdamecIlustrační foto: Tomáš Adamec V Česku je druhý největší rozdíl v odměňování mužů a žen v Evropské unii. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu z roku 2014. Podle ministerstva práce a sociálních věcí dostávají ženy průměrně o zhruba šest a půl tisíc korun měsíčně méně než muži. Důvodem je podle statistiků diskriminace, ale i obsazování žen do častěji hůře placených profesi, třeba ve školství nebo zdravotnictví.

Největší rozdíly jsou u mladých žen a žen ve středním věku, popisuje Marek Řezanka z Českého statistického úřadu:

"Týká se to hlavně lidí ve věku 35 až 44 let. Musíme počítat s návratem žen z rodičovské dovolené na trh práce. Zároveň ženy v tomto věku mívají často rodiče v seniorském věku, mnohdy nemocné, je potřeba se o ně starat."

Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží rozdíly v odměňování mužů a žen snižovat. Důležitá je podle něj podpora předškolního vzdělávání jako například vytváření dětských skupin a mikrojeslí. Podle ministerstva se taky ukazuje, že pokud muži pomáhají s péčí o rodinu, rozdíl ve mzdách je nižší.

 

Vláda schválila návrh na tři měsíce placeného volna na ošetřování těžce nemocného příbuzného

Lidé by mohli získat nárok na 90 dní placeného volna na ošetřování nemocného příbuzného. Bude s tím ale muset souhlasit zaměstnavatel. Pečovatel by dostával 60 procent mzdy. Schválili to ministři. O nemocného bude moct pečovat nejen rodina, ale například i druh nebo družka. Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš měl k novele výhrady, výsledná podoba je podle něj kompromis.

"Já jsem ustoupil u lhůty a výčtu lidí, kteří by měli ošetřovat příbuzné, ale trval jsem na souhlasu zaměstnavatelů. Pokud to bude živnostník, který má například čtyři zaměstnance, a dva z nich mu řeknou, že jdou ošetřovat, tak to ohrožuje celou firmu. Nakonec jsme se domluvili na kompromisu."

Zaměstnanec bude muset doložit razítkem, že jeho příbuzný byl nejméně týden v nemocnici a dalších alespoň 30 dnů potřebuje celodenní péči.

 

Pošta letos zavede platbu kartou i u doručovatelů

Česká pošta letos v pololetí vybaví své doručovatele mobilními zařízeními, která umožní platbu kartou a využití elektronického podpisu. ČTK to řekl generální ředitel Martin Elkán. Dosud přijímali doručovatelé jen hotovost a kartou bylo možné platit jen na pobočkách.

Po vyhodnocení pilotního provozu chce podnik rozšířit odpolední a večerní doručování domácnostem z krajských měst i na okresní města. Chystá také zprostředkování nákupu v internetových obchodech. Pokračovat bude převádění pošt na partnerské subjekty, tedy obce nebo obchodníky.