Do Česka loni přijelo rekordních 20 miliónů lidí

V Česku se loni podle statistik ubytovalo nejvíc turistů v historii. Do hotelů, penzionů nebo kempů přijelo rekordních 20 milionů lidí. To je podle Českého statistického úřadu o milion a 700 tisíc víc než předloni, říká Pavel Vančura z oddělení statistiky cestovního ruchu:

Foto: Klára StejskalováFoto: Klára Stejskalová "Kromě toho byl loni překonán i rekord v počtu přenocování, tento ukazatel poprvé překročil hranici 50 milionů."

Návštěvníků ze zahraničí bylo 10,2 milionu, domácích turistů přijelo 9,9 milionu. Nejvíc cizinců, téměř dva miliony, přijelo tradičně z Německa, další místa pak patří Slovákům a Polákům.

Za nárůstem turistů stojí hlavně rostoucí popularita Česka jako bezpečné destinace. Nárůst vykazují všechny regiony Česka, nejvíc se návštěvnost zvýšila v Jihomoravském kraji, a to o téměř 15 procent. Dominantní roli však stále hraje Praha, uvedl Miroslav Linhart, partner v poradenské společnosti Deloitte.

"Pro Prahu samotnou je z mého pohledu slabinou to, že návštěvnost je velmi koncentrovaná na Prahu 1. Praze by pomohla nějaká moderní ikonická stavba, která by mohla být v širším centru, aby se turisté dostali i do jiných částí. To by samozřejmě pomohlo i ekonomicky."

Podle Linharta by také České republice pomohla změna typu turistů. Zejména orientace na ty movitější. Česko je stále vnímané jako cíl spíše po levnější turistiku, ale ekonomicky zajímavější je právě bohatší klientela, která by do země přijížděla na delší pobyty.

 

Český export loni dosáhl rekordních 4,2 bilionu korun

Export tuzemských firem byl loni rekordní. Meziročně se zvýšil o 5,7 procenta na 4,2 bilionu korun. O pětinu vzrostl například export do Číny. Podíl českého exportu do EU zůstal na úrovni téměř 84 procent. "Čeští exportéři jsou na hranici svých výrobních možností a nestíhají držet krok s tempem růstu objednávek ze zahraničí. V růstu jim brání hlavně nedostatek pracovní síly a poslední dobou i nedostatek materiálu," uvedl analytik Raiffeisenbank Jakub Červenka.

Photo illustrative: StockSnap / Pixabay, CC0Photo illustrative: StockSnap / Pixabay, CC0Podle Asociace exportérů na letošní rok nelze počítat s dalším významným růstem exportu. Růst nezpomalilo ani ukončení měnové intervence.

"Česká republika je exportně založená země, takže podíl exportu k hrubému domácímu produktu (HDP) patří k nejvyšším nejenom v Evropě, ale i na světě. Je to dané tím, že je to malá otevřená ekonomika, která má malý vnitřní trh, a tak musí své výrobky uplatnit na globálním světovém trhu," popsal analytik Komerční banky Viktor Zeisel.

Stále roste podíl automobilů na celkovém vývozu. Loni dosáhl už skoro 30 procent. A stále častěji se objevují hlasy, že takto zaměřený export může znamenat i jistá rizika. Poptávka se už do jisté míry vyčerpává. V poslední době se také uskutečnilo mnoho podnikatelských misí, zejména na východ. Prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák si myslí, že ekonomice pomohly.

"Jak v Moskvě, tak v Jekatěrinburgu bylo na 500 podnikatelů. Podepsaly se smlouvy za více než 20 miliard korun, to jsou hmatatelné výsledky."

 

Zájem českých exportérů vyvážet do rizikových zemí roste

Zájem českých exportérů vyvážet do více rizikových zemí, jako jsou Laos a Kuba, roste. Vyplývá to z dat Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Zatímco v roce 2016 EGAP pojistil vývoz do nejrizikovějších zemích za 6,3 miliardy, loni to bylo téměř 8 miliard korun. Například v Laosu podpořil EGAP modernizaci a rozšíření vojenské nemocnice. Objem pojištěného exportu na Kubu meziročně vzrostl o 70 procent, na Ukrajinu téměř o polovinu. Za posledních deset let podpořila státní pojišťovna export do rizikových zemí dohromady za 74 miliard korun.

Také údaje České exportní banky (ČEB) z minulého týdne naznačily, že malým a středním českým vývozcům se v poslední době více daří nalézat nové exportní trhy. Ještě v roce 2013 mířilo téměř 40 procent vývozu podpořeného bankou do Ruska. V posledních třech letech se pořadí zemí na žebříčku změnilo. Po prvním Slovensku následují Indonésie, Ázerbájdžán, USA, Irák, Rusko, Brazílie, Kuba, Mauritius a Ostrov Man.

 

Nezaměstnanost v Česku v lednu stoupla na 3,9 procenta

Gerd Altmann / Pixabay CC0 Public DomainGerd Altmann / Pixabay CC0 Public Domain Nezaměstnanost v Česku v lednu mírně stoupla na 3,9 procenta. Jde o nejnižší lednovou nezaměstnanost od roku 1998. Bez práce bylo zhruba 289.000 lidí, volných míst přibylo na téměř 231.000. Vývoj na trhu práce je podle Úřadu práce pro tuto část roku obvyklý, ubylo sezonních prací. Ve srovnání s předchozími lety je ale situace příznivější. "Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech," sdělila mluvčí úřadu Kateřina Beránková.

Z jednotlivých krajů byla opět nejvyšší nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji s 5,9 procenta. Nejnižší byla znovu nezaměstnanost v Praze, kde zůstala stejně jako v prosinci na 2,3 procenta.

 

Čtvrtině Čechů na konci měsíce nezbývají žádné peníze

Foto: Pixabay, CC0 Public DomainFoto: Pixabay, CC0 Public Domain Čtvrtině Čechů nezbývají na konci měsíce žádné peníze a pro dalších více než 40 procent lidí jsou neplánované výdaje velký problém. To je výsledek šetření pro společnost KRUK a zpracovala ho agentura KANTAR TNS. Průzkum mapoval situace v sedmi evropských zemích. Šetření ukázalo, že z měsíčního příjmu jen velice obtížně vyjde každý čtvrtý Čech, na Slovensku dokonce každý třetí. Naopak v Německu je to jen necelá pětina lidí.

Lidé tak mají malé finanční rezervy. Zhruba čtvrtina Čechů má úspory maximálně ve výši jednoho měsíčního příjmu. A to je mnohem méně, než by pro bezpečný chod domácnosti bylo potřeba, říká poradce finančního vzdělávání České bankovní asociace Helena Brychová.

"Odborníci doporučují, aby naše finanční rezerva pokrývala částku, která se rovná šesti měsíčním platům. Ale mnohem lepší je počítat pro tyto potřeby s šestinásobkem měsíčních výdajů."

Podle průzkumu pouze 28 procentům českých obyvatel zbývají po uhrazení každodenních výdajů peníze, které mohou spořit. Například v Rumunsku je to ale jen 17 procent lidí.

 

Průzkum: Jen desetina lidí nechce pracovat se zaměstnanci seniory

Většina zaměstnanců oceňuje, když jsou součástí jejich pracovního týmu starší kolegové. Jen asi desetina lidí nechce pracovat s kolegy seniory. Informovala o tom personální společnost Předvýběr.CZ s odvoláním na průzkum, který pro ni uskutečnila agentura STEM/MARK. Formou internetového dotazování v něm odpovědělo 509 respondentů. Celkem 87 procent dotázaných podle průzkumu uvedlo, že by chtěli pracovat se starším kolegou. Pouze 13 procent lidí odpovědělo "spíše ne" a odpověď "určitě ne" neuvedl nikdo. Seniorní zaměstnanci, tedy lidé ve věku 50 až 65 let, jsou podle 58 procent dotázaných stejně výkonní, naopak 24 procent respondentů o nich soudí, že jsou méně výkonní než mladší kolegové. Téměř pětina lidí se domnívá, že senioři jsou výkonnější než mladí.

Negativní obraz starších zaměstnanců vytvářejí podle společnosti mladí lidé ve věku 18 až 29 let, kteří častěji než zbytek populace uváděli, že starší zaměstnanci jsou méně výkonní. Případné nedostatky v jejich práci připisovali vyššímu věku častěji než celý dotazovaný vzorek a také významně větší podíl jich spíše nechce pracovat se starším kolegou.

"Zjištění představují významné argumenty pro zaměstnavatele. Ti mají často strach, že senioři nejsou stejně výkonní a nezapadnou do mladšího týmu," uvedl ředitel společnosti Předvýběr.CZ František Boudný. "Rozumní personalisté vědí, že je to nesmysl, a nyní to potvrzují i výsledky výzkumu. Zvlášť nyní, kdy je na trhu naprostý nedostatek zájemců o práci, si spousta firem začíná uvědomovat výhody zaměstnávání lidí se zkušenostmi," dodal.

 

Podíl nových pasivních domů v ČR loni vzrostl na 6,5 procenta

Foto: Pichler Haus, CC BY-SA 3.0Foto: Pichler Haus, CC BY-SA 3.0 Podíl nových pasivních domů, tedy domů s velmi nízkou spotřebou energie na vytápění, na celkovém počtu postavených rodinných domů v Česku loni meziročně vzrostl o dva procentní body na 6,5 procenta. Byla jich dokončena asi tisícovka. Celkový počet pasivních domů tak dosáhl zhruba 5000. V rozhovoru s ČTK to řekl zakladatel Centra pasivního domu Jan Bárta.

Pro pasivní dům je klíčové je zpětné získávání tepla, takzvaná rekuperace, kdy systém trubek vyměňuje vzduch a teplo zůstává uvnitř. Nejvíce pasivních domů podle Bárty připadá na rodinné domy, ale stavějí se rovněž bytovky, školky a školy nebo administrativní budovy. Co se týče podílu pasivních domů na nově postavených domech, patří Česko do evropské špičky s Rakouskem a Belgií, uvedl Bárta.