CVVM: Ekonomiku hodnotí kladně nejvíc Čechů za 19 let

Ekonomiku hodnotí kladně polovina Čechů, což je nejlepší výsledek za posledních 19 let. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Stav ekonomiky považuje za špatný jen zhruba sedmina lidí. Polovina Čechů také hodnotí pozitivně životní úroveň svých domácností.

Ilustrační foto: Piryelgamer, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0Ilustrační foto: Piryelgamer, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 Za dobrou označilo současnou ekonomickou situaci Česka 49 procent dotázaných, neutrálně ji hodnotilo 34 procent lidí a za špatnou ji označilo 15 procent lidí. Stejně kladně jako tuzemské hospodářství hodnotí lidé i situaci vlastních domácností. Podle 53 procent Čechů je dobrá, 33 procent lidí ji hodnotí neutrálně a špatná je životní úroveň domácností jen podle 14 procent dotázaných. Průzkum provádělo CVVM v období od 12. do 24. května. Zúčastnilo se ho 1008 obyvatel České republiky starších 15 let.

 

Zahraniční a tuzemské firmy v ČR investují 65 miliard Kč

Foto: Michal Polášek, archiv ČRoFoto: Michal Polášek, archiv ČRo Více než 65 miliard korun plánují investovat v Česku zahraniční a tuzemské firmy. Každý třetí z celkem 106 investičních záměrů, které loni dojednala agentura CzechInvest, je tzv. high-tech projektem, tedy projektem vysoce technologicky orientovaným nebo navázaným na výzkumně-vývojové aktivity. Nejvíc v ČR investují firmy z Německa, USA a Japonska. ČTK údaje poskytl CzechInvest. V 80 případech expandovaly tuzemské podniky.

Nejvíc investic směřuje do Jihomoravského kraje, Ústeckého kraje a do středních Čech. Z oborů šlo nejvíce investic do kovodělného a kovozpracujícího průmyslu, výroby dopravních prostředků, a IT a vývoje softwaru.

 

Bankovní rada České národní banky zvedla základní úrokové sazby

Jiří Rusnok, foto: Filip Jandourek, archiv ČRoJiří Rusnok, foto: Filip Jandourek, archiv ČRo Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, se tak za poslední rok zvýšila už počtvrté. Dostala se na jedno procento. Podle guvernéra centrální banky Jiřího Rusnoka přispěl k rozhodnutí zvýšit sazby slabší kurz koruny, vyšší domácí inflace, ale i další důvody.

"Česká ekonomika je ve fázi silného růstu. V některých aspektech se ukazuje, že je pravděpodobně výrazně nad svým růstovým potenciálem, přehřívá se. Vidíme to zejména ve složce trhu práce, a na to navazujícího vývoje mezd."

Co krok ČNB znamená pro firmy i spotřebitele, popisuje David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte: „Pro ekonomiku to znamená dražší úvěry, zejména hypotéky, spotřebitelské úvěry, ale také firemní úvěry. Nejde o žádné dramatické zpřísnění."

 

Konkurenční boj firem se vyostřuje

Foto: Kristýna Maková, archiv ČRo - Radia PrahaFoto: Kristýna Maková, archiv ČRo - Radia Praha Masáže, vitaminové balíčky - i taková je nabídka zaměstnaneckých benefitů v Česku. Třeba stravenky v současnosti dostává skoro polovina ze všech zaměstnanců. Ti pak podle průzkumu chodí na obědy až třikrát častěji, než lidé bez stravenek. Zhruba polovina zaměstnaných Čechů uvedla, že má týden dovolené navíc nebo pobírá příspěvek na důchodové spoření. Vyplývá to z průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů.

Podniky se snaží svoje bonusy rozšiřovat. Třeba Dopravní podnik hlavního města Prahy nabízí řidičům autobusů přes devět různých výhod, říká vedoucí oddělení Výběru a náboru zaměstnanců Zuzana Větrovcová:

"Naším páteřním benefitem je zaměstnanecké jízdné. Nejen pro našeho zaměstnance, ale i pro rodinné příslušníky. Máme možnost ubytovat zájemce za přibližně 2000 měsíčně. Máme pět týdnů dovolené. Celkem to vychází tak, že přibližně na jednu osobu, pokud čerpá benefity v plné škále, to vychází na 57 tisíc na rok."

Foto: Krolfmeister, Wikimedia Commons, CC-BY-SA 3.0/DEFoto: Krolfmeister, Wikimedia Commons, CC-BY-SA 3.0/DE Na seznamu zaměstnaneckých bonusů se u řady firem objevují výhody jako je například 13. plat, auto i pro soukromé účely nebo třeba slevy na oblečení a welnes. Jako benefit firmy rozšiřují i možnosti - jako je pružná pracovní doba, práce z domova nebo taky na dálku. Rozvíjí se i takzvané digitální nomádství - tedy druh výdělku, kdy lidé cestují po světě a zároveň si vydělávají na živobytí. Většinou jde o grafiky, IT pracovníky, datové analytiky nebo blogery.

Přesto ne všem zaměstnancům se podobných bonusů dostává. Podle průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů nemá zaměstnanecké výhody skoro každý osmý Čech.

 

Univerzita Karlova zakládá firmu, aby lépe propojila výsledky vědy s investory

Ilustrační foto: Pixabay / CC0Ilustrační foto: Pixabay / CC0 Vědce z Univerzity Karlovy nejspíš do budoucna čeká méně papírování, pokud budou chtít převést svůj nápad do praxe. S hledáním investora nebo psaním různých žádostí jim totiž pomůže nově založená společnost Charles University Innovations Prague. Nejstarší česká univerzita je vůbec první vysokou školou, která podobnou firmu zakládá. Jak uvedl rektor Tomáš Zima, přispěje to k efektivnějšímu přenosu vědeckých znalostí a technologií z univerzitní oblasti ke komerčním firmám, a tím k veřejnosti. Nově vzniklá společnost má hlavně pomoct vědcům s tím, aby si investory pro své projekty museli hledat sami.

 

Přechod na chov slepic bez klecí by stál až 6 miliard Kč

Foto: Miroslav Zimmer, archiv ČRoFoto: Miroslav Zimmer, archiv ČRo Až 6 miliard korun by stál přechod na chov slepic bez klecí. Řekla to předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Reagovala na vyjádření obchodních řetězců, které uvedly, že po roce 2025 plánují prodávat jen vejce z neklecových chovů. Řada chovů je podle Dlouhé z 60. let, musely by se tak předělávat nejen technologie chovu, ale třeba i ventilace, nebo by pro zachování produkce byla nutná stavba nových budov.

V ČR je téměř 90 procent nosnic v klecových chovech, v celé EU 53 procenta nosnic. Čeští drůbežáři podle Dlouhé nemají na modernizaci dostatek peněz.

 

Úroda ovoce má vzrůst o 55 procent na nadprůměrných 185.000 tun

Foto: teetasse, Pixabay / CC0Foto: teetasse, Pixabay / CC0 Letošní úroda ovoce by měla meziročně vzrůst o 55 procent na nadprůměrných 185.184 tun. Sady v tomto roce nepostihly jarní mrazy, jako se to stalo v letech 2016 a 2017. Sklizeň by letos měla jít nahoru u všech ovocných druhů s výjimkou angreštu. U meruněk, broskví, hrušek a malin se proti loňsku očekává dokonce dvojnásobná až trojnásobná sklizeň.

V porovnání s pětiletým průměrem by sklizeň měla být vyšší o 22 procent. V ČR je 13.979 hektarů produkčních ovocných sadů a jejich plocha se stále snižuje. Největší část zabírají jabloně, a to 6879 hektarů.

 

V květnu se zvýšila spotřeba piva

Foto: Lenka ŽižkováFoto: Lenka Žižková Českému pivu se v květnu dařilo. Jeho výroba stoupla o téměř desetinu v porovnání s loňským květnem. Vyplývá to z Pivního indexu, který sestavuje Český svaz pivovarů a sladoven. Navíc vláda schválila snížení DPH na pivo. Zásluhu na květnovém zvýšení spotřeby mělo i počasí, letošní květen byl výrazně teplejší, než je dlouhodobý průměr, uvedla Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

"Zároveň se během května zvýšila spotřeba čepovaného piva - sudové rostlo o 6 procent, z cisteren o 5 procent. Češi mají čepované jednoznačně v oblibě, a čím dál tím častěji vyhledávají tankové hospody, které se pyšní čerstvým pivem."

Ceny piva, ale neklesnou. Snížená sazba DPH by měla podpořit hlavně ekonomické fungování hospod a to především těch menších na vesnicích, které nevaří. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven nižší DPH pomůže zhruba polovině hospod v Česku - jde tedy o zhruba 20 tisíc restauračních zařízení. Příjem takových hospod je závislý hlavně na prodeji piva. Zároveň by měla novinka pomoci i podnikům, které teplé jídlo prodávají a tržby z piva tvoří zhruba čtvrtinu.

 

Česká rodina utratí za sport 10,5 tisíce korun ročně

Foto: Ladislav Bába, archiv ČRoFoto: Ladislav Bába, archiv ČRo Podle průzkumu agentury Kantar pro Českou spořitelnu průměrná česká rodina utratí za sport deset a půl tisíce korun ročně. Alespoň jednou týdně vyvíjí nějakou sportovní aktivitu už každý druhý Čech. Z aktivních sportů Češi preferují cyklistiku. Hned na druhém místě je plavání a třetí příčku obsadil běh. Zhruba třetina lidí hraje taky badminton, tancuje nebo chodí bruslit. Obecně víc sportují ženy než muži.

Z deseti sportů, které vedou žebříček v oblíbenosti, je nejdražší lyžování a snowboarding. V průměru vyjde na více než 4600 korun za rok. Ještě dražší je ale třeba jezdectví, kde roční útraty vychází na pětatřicet tisíc korun a výš. Nejvíc lidé zaplatí za vybavení a případné vstupné nebo hodiny s trenérem, říká manažer výzkumu České spořitelny Marek Šubr:

"Devět z deseti Čechů financuje své sportovní aktivity převážně z vlastních zdrojů. Když se podíváme na jednotlivce, tak tam se bavíme o částce 4600 korun."

Většina - tedy asi 60 procent lidí - se při sportování obejde bez využívání moderních technologií. Přesto obliba sportovních aplikací nebo hodinek roste.