Čeští učitelé mají nejnižší platy v Evropské unii

Photo: Filip Jandourek

Čeští kantoři mají vůbec nejhorší platy ve srovnání s kolegy z ostatních evropských států. Upozorňuje na to studie ekonomického institutu Cerge. Mzdy učitelů se navíc za poslední roky ve srovnání s průměrnou hrubou mzdou výrazně nezměnily.

Ilustrační foto: Filip Jandourek,  Český rozhlas
A i když platy českých pedagogů v posledních letech rostly, studie ukazuje, že pořád berou nejméně ze všech zemí Evropské unie i OECD.

"V mezinárodním srovnání to vychází tak, že průměrný český učitel má plat na úrovni 56 procent průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného člověka. Ta zpráva je jednoznačná. ČR je skutečně na konci," vysvětluje autor studie a ekonom školství Daniel Münich.

Průměrné platy českých učitelů se navíc, při porovnání k průměrné české mzdě, za posledních dvacet let téměř nezměnily. Průměrná hrubá se aktuálně pohybuje těsně pod třiceti tisíci korunami


Kraje mají do konce června dostat dotace na přidání pečovatelům

Kraje by měly mít do konce června na účtech dohromady přes miliardu korun. Jde o dotace na zvýšení platů v sociálních službách, které poslala krajům vláda. Oznámila to ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD. Lidé, kteří se starají o seniory nebo postižené, si podle Marksové od července přilepší o 23 procent. Ostatní pracovníci v sociálních službách pak skoro o 9 a půl procenta.

Foto: ČT
"Navýšení by měli lidé vidět ve výplatě v srpnu, protože je platné od 1. července. Zároveň bych ráda zdůraznila, že s tímto rozhodnutím vláda uvolnila 1,16 miliardy korun, které již teď byly odeslány krajům. A teď je to na krajích, aby se ty peníze dostaly ke všem organizacím včas," uvedla Marksová.

Peníze se podle ministryně využijí nejen na růst platů zaměstnanců v krajských nebo státních zařízeních, ale i na navýšení mezd pracovníkům v neziskových a církevních organizacích.


Poslanci schválili novelu stavebního zákona, má zjednodušit povolovací proces

Zrychlit a zjednodušit povolovací proces u velkých staveb - to by měla umožnit novela stavebního zákona, kterou schválili poslanci. Novelu kritizují někteří ekologové. Podle nich omezuje právo lidí účastnit se povolovacích procesů. Ministryně pro místní rozvoj za hnutí ANO Karla Šlechtová to odmítá:

Foto: acute_tomato via Foter.com / CC BY-NC-ND
"Za ministerstvo pro místní rozvoj, které je gestorem stavebního řádu v České republice, říkáme, že to neomezuje práva občanů ČR. Já jsem to sdělovala několikrát. Kritika ze strany zelených spolků je přehnaná."

Stavební novela umožňuje spojit teď oddělené územní a stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí - například u staveb silnic, dálnic nebo železnic. Podle některých ekologů to omezuje právo lidí účastnit se povolovacích procesů. Novela umožňuje mimo jiné postavit si u domu nebo chaty skleník, kůlnu nebo bazén bez následného povolování. Teď míří k podpisu prezidentovi.


Česko představí na Expu v Dubaji technologii na výrobu vody

Foto: ČT24
S technologií na výrobu vody ze vzduchu pomocí solárních panelů počítá koncepce české účasti na světové výstavě v Dubaji v roce 2020. Koncepci schválila vláda. Vědci se pokusí doplnit vynálezy tak, aby Česko v Dubaji mohlo vybudovat oázu v poušti - informoval ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD:

"Hlavním tématem je voda. My do Dubaje, kde je voda 6 krát dražší než benzín, přijíždíme s nápadem jak vyrábět vodu ze vzduchu pomocí solární energie."

Pavilon by měl vypadat jako obří deštník. Na jeho střeše by byly solární panely a současně by stínil půdu. Tu zavlaží vyrobená voda a pomůže tak růst mechu, který bude kultivovat poušť. Náklady na pavilon a expozici by měly být celkem asi 250 milionů korun. Přímo z rozpočtu počítá projekt se 160 miliony.


Veterináři kvůli moru testují prasata, platí mimořádná opatření

Foto: ustifd4evr via Foter.com / CC BY-NC
Veterináři přistoupili k dalším opatřením kvůli úhynu divočáků na nakažlivý africký mor prasat na okraji Zlína. Virovou nákazu původně přenesla klíšťata od afrických prasat bradavičnatých. V České republice se nemoc objevila vůbec poprvé. Pokud se objeví v chovu prasat, je nutné je - stejně jako u ptačí chřipky - všechny utratit a vyhlásit ochranné pásmo. Žádná vakcinace proti nákaze neexistuje.

Co se týká exportu - Česko vyváží hlavně na Slovensko a do Maďarska. Nad vývozem ale výrazně převládá dovoz. Loni se k nám přivezlo zhruba 260 tisíc tun vepřového masa, což je asi o 6 procent víc než rok předtím, dodává ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal:

"Bohužel dnes dovážíme prakticky polovinu spotřeby. Je to věc pro nás ještě před deseti lety nečekaná, protože jsme národ, kde vepřový řízek a knedlo - vepřo - zelo jsou takřka národní jídla. Přesto polovinu spotřeby dovážíme. To znamená, každé druhé kilo je ze zahraničí."

Vůbec nejvíc vepřového se k nám dováží z Německa, Španělska, Polska a taky Belgie.


Padesát let lidé vybírají peníze z bankomatu

Ilustrační foto: Filip Jandourek,  Český rozhlas
Bankomat slaví padesát let. Poprvé si z něj mohli vybrat peníze klienti britské Barclays Banky v Londýně. A to jen desetilibrovou bankovku. K nám se bankomat dostal až na konci osmdesátých let, v roce 1989. Slavnostně se otevřel na Václavském náměstí v Praze. K penězům se ale dostali jen majitelé sporožirového účtu, dodává mluvčí Finanční skupiny České spořitelny Pavla Kozáková:

"Náš první bankomat pracoval tzv. offline. Klienti si mohli vybírat pouze hotovost, a zůstatek na účtu tehdy nemohli zjistit. Pro zaměstnance banky to znamenalo každý den do jednotlivých bankomatů nahrávat například seznamy zakázaných karet a z bankomatu zase sbírat data o vybíraných částkách. Zpracování dat z bankomatu probíhalo na základě diskety, kterou bylo nutné každý den z bankomatu vyjmout, a vyměnit za novou."

Od letoška má Česko i první čistě bezkontaktní bankomat na světě. Přístroj nemá otvor pro vložení karty ani klávesnici pro zadání PINU. Ten se zadává přímo na zašifrovaném dotykovém displeji. V současnosti jsou po celé republice přibližně 4300 bankomatů. Přitom ještě před deseti lety jich bylo asi o tisícovku méně.


Volných míst na brigádách je v Česku dostatek

Podle personálně-poradenské společnosti McRoy je letošní nabídka brigád ve srovnání s předchozími lety široká a krátkodobé práce je dost. Je to způsobené nízkou nezaměstnaností. Firmy, které dlouhodobě neumí obsadit některé pozice, si alespoň na léto, nebo na kratší dobu vypomůžou brigádníky. To se týká hlavně IT, prodeje, služeb nebo třeba logistiky.

Sběr ovoce,  foto: ČT
Nezaměstnanost v květnu spadla na 4,1 procenta. Bez práce tak bylo 308 a půl tisíce lidí a zaměstnavatelé se přetahují o každého člověka. Nabízí jim třeba lepší platové podmínky. Někteří sezonní zaměstnanci si vydělají v hodinové mzdě někdy i 200 korun, za měsíc si tak můžou přijít na více než 33 tisíc. Platí ale také úměra, že víc brigád s větší odměnou je ve velkých městech. Podle Tomáše Surky, ředitele personálně poradenské společnosti McRoy jsou letos odměny vyšší než loni:

"Odměny brigádníků se každým rokem zvyšují. Před několika lety byla odměna 100 korun za hodinu poměrně zajímavá brigáda. Dneska už není problém takovou brigádu sehnat. Někde odměny dosahují i 200 korun. Často se to týká oblastí, kde je třeba nějaká výkonnostní složka. Mohou to být například call centra nebo různé prodejní pozice."

Podle společnosti Profesia se průměrná odměna pohybuje mezi 130 až 150ti korunami za hodinu. Nabídka krátkodobých prací je nejširší v Praze, Brně nebo třeba ve středních Čechách. Jako každé léto je k dispozici mnoho brigádnických míst ve stavebnictví, zemědělství nebo pohostinství. V těchto případech se odměna brigádníka pohybuje okolo stokoruny za hodinu. I to je ale víc, než bývalo zvykem v minulosti.

Výjimkou nejsou ani krátkodobé práce v zahraničí. Nejčastěji jde o hlídání dětí nebo sběr ovoce na plantážích. Podle firmy Profesia na nabídky častěji reagují ženy než muži - v procentech je to 62 ku 38. Dominují uchazeči z věkové skupiny od 17ti do 24ti let, kterých jsou čtyři pětiny.


Hotely a penziony mají před sebou rušnou sezónu

Česko se chystá na další úspěšné léto, alespoň z pohledu turistického ruchu. Turisty kromě Prahy lákají stále víc i další regiony. Podle odhadů Asociace cestovních kanceláří by do Česka mohlo přijet přes 33 milionů turistů, o 2 milióny víc než loni. Ve srovnání s rokem 2015 by tak šlo o skoro 12ti procentní nárůst. Největší část návštěvníků loni mířila do Jihomoravského kraje. Oblíbený je i Karlovarský - třeba kvůli filmovému festivalu. Zájem mají zahraniční cestovatelé i o Královehradecký kraj. Podle Jana Papeže z Asociace cestovních kanceláří to možné je, některé termíny jsou ale už teď beznadějně vyprodané.

Český Krumlov,  foto: Magda Kašubová
"Praha v některých termínech praská ve švech. Co se týká mimopražských regionů, zdá se, že jsou dobře připraveny tradiční destinace, jako je třeba Český Krumlov nebo Karlovy Vary. V menších regionech chybí kvalitnější kapacita čtyř a pětihvězdičkových hotelů, kterou vyžadují především klienti, kteří přilétají letadlem."

Zahraniční návštěvníci loni v Česku utratili podle odhadu celkem asi 230 miliard korun. Nejšetrnějšími turisty jsou Slováci, naopak koruny příliš nepočítají třeba Rusové. Kolik v průměru turisté na návštěvě Česka utrácejí, dodává výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří, Tereza Picková:

"Podle našich čísel je průměrná útrata zahraničního turisty přibližně 3000 korun na osobu a den. Největší část útrat je vyhrazena na dopravu a ubytování."

Mezi zahraniční návštěvníky vedou žebříček výdajů za dovolenou Číňané a Japonci.