Česku hrozí v budoucnu nedostatek elektřiny

Vláda Mirka Topolánka dala ve svém programovém prohlášení mimo jiné dva sliby: neprolomit územní limity těžby uhlí na Mostecku a nerozhodnout o žádné další výstavbě jaderné elektrárny. Mnozí odborníci si nyní kladou otázku, z jakých zdrojů by se tedy v budoucnu měla získat chybějící elektřina. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Podle dostupných analýz nebude mít Česká republika už v horizontu deseti až patnácti let dostatek elektřiny. Komentátor týdeníku Euro dokonce tvrdí, že pokud nezačneme stavět nové elektrárny, bude české ekonomice v roce 2020 chybět zhruba tolik energie, kolik dnes spotřebovává. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman týdeníku Euro řekl, že spotřeba elektřiny je zcela evidentně funkcí ekonomického růstu. Jinými slovy řečeno, pokud česká ekonomika poroste, poroste i spotřeba elektřiny. Říman je ale zároveň členem vlády, která nechce více uhlí a atomu. Z toho jsou odborníci zmateni.

"Myslím, že je to zásadní obrat od stávající energetické koncepce. Doposud jsme jakoby téměř proti všem v Evropě prosazovali jadernou energetiku. Nyní, když dostává jaderná energetika v Evropě opět zelenou, my se naopak od ní chceme odklonit."

Řekl Radiu Praha odborník na energetiku, ředitel společnosti A.D.L. Dean Brabec. Vládní koncepci kritizují i opoziční politici. Podle stínového ministr průmyslu ČSSD Milana Urbana je hrozbou pro Českou republiku.

"Je to nebezpečné, pokud by se taková vize měla realizovat. Energetika jako celek ve vládní smlouvě je naivní, nesplnitelná, ohrožující budoucnost České republiky."

Po pravdě řečeno, ministr průmyslu a obchodu Martin Říman v rozhovoru pro týdeník Euro také uvádí, že jako člen vlády musí respektovat sliby dané v programovém prohlášení. Předpokládá přitom, že otázku nových jaderných bloků budou muset řešit další vlády, které přijdou. Zatím podle Římana nedostatkem elektřiny netrpíme. "Naopak můžeme ročně nějakých deset terawatthodin vyvážet. Pomáháme tím Slovákům, kteří tyto problému již mají." Odborníci ovšem připomínají, že v horizontu 10 - 20 let v Česku prostě dožije a bude odstavena významná část kapacity uhelných elektráren a jaderná elektrárna Dukovany. ČEZ už sice zahájil rozsáhlý program obnovy uhelných elektráren zhruba za 120 miliard korun, ale s kapacitami navíc nemůže zatím příliš počítat. Nemá pro ně zajištěné uhlí, protože současná vláda nehodlá prolomit těžební limity. To by byl problém i pro další potenciální investory. A pokud jde o jadernou elektrárnu, její výstavba od projektu po dokončení trvá až patnáct let. Čas tedy tlačí, říká Dean Brabec.

"Určitě bychom se tím měli začít zabývat hned. Návrh naší nové energetické politiky, nebo spíše pseudonávrh, který je obsažen v koaliční dohodě, nepovažují za příliš šťastný."

Dovážet elektřinu půjde v budoucnu těžko. Evropa už nyní pociťuje nedostatek. Okolní země mají v tomto ohledu pro budoucnost prý ještě větší problémy než Česko. Navíc dopravu elektřiny přes hranice brzdí technické limity.

"Přeshraniční kapacity jsou samozřejmě limitující, jak pro export, tak import. V budoucnu bude nutné hodně investovat do přeshraničních kapacit, a nejen v souvislosti s tím, že budeme mít omezenou výrobu elektřiny v České republice. Bude to nutné i kvůli případným větrným elektrárnám. Když náhle zafouká vítr, budeme mít náhle přebytek elektřiny, když nebude foukat, budeme mít naopak nedostatek elektřiny. Investice do přeshraničních sítí tedy budou nezbytné a vysoké. A myslím si, že to také bude mít dopad do konečné ceny elektřiny pro zákazníky."

Není například ani možné dovážet proud z Ruska, protože tamní soustava není kompatibilní s evropskou. Problém s přenosovou soustavu ale může nastat i doma. Generální ředitel České přenosové soustavy Vladimír Tošovský tvrdí, že kdyby se postavily další dva bloky Temelína, nepodařilo by se ten výkon předat do sítí. Ty současné už na to nemají kapacitu. A postavit nové sítě dnes naráží například na obrovský problém s výkupem pozemků. Také by to samozřejmě stálo miliardy korun. Vraťme se ale k hledání budoucích zdrojů elektřiny. Spoléhat se na plynové elektrárny není podle Deana Brabce dobré řešení, nejen kvůli jednostranné závislosti na Rusku.

"Navíc vidím u plynu příliš velkou závislost na cenách ropy. Pokud vznikne nějaký mezinárodní konflikt, ceny jdou okamžitě nahoru. Tyto elektrárny nemusí být příliš efektivní."

Jsou tady ale ještě obnovitelné zdroje. Ty by samozřejmě byly nejideálnějším řešením. Jenže nahradit jimi stoprocentně výrobu elektřiny z klasických zdrojů je utopie. A nemohou u nás nahradit ani očekávaný nárůst spotřeby.

"Slyšel jsem z úst zelených, že by se podíl obnovitelných zdrojů na výrobě měl pohybovat až k 16 procentům. Považuji to za nesmysl. Takové kapacity v České republice nejsou."

U nás zkrátka mají obnovitelné zdroje své technicko - fyzikální limity. Poroučet větru a dešti nejde. O tom se přesvědčil už bývalý režim. A v našich zeměpisných šířkách nejde poroučet ani sluníčku. A také nejsme Rakousko, které 65 procent své energetické spotřeby pokrývá díky Dunaji a Alpám z vodních zdrojů. U nás to jsou pouhá tři procenta. A jak říká Dean Brabec, víc už z vody asi nevytěžíme.

"Tam už je to využití téměř stoprocentní. U biomasy je to závislé na dopravní dostupnosti a plodinách, které je vhodné spalovat. A co se týče solární nebo větrné energie, tam jsou naše kapacity omezené. Nejsme stát, který má moře, kde by pravidelně foukal vítr."

Takový větrník podle energetika Daneše Burgeta vyrobí za rok možná tolik elektřiny jako uhelná nebo jaderná elektrárna za dvě hodiny (Euro 8.1.2007). Spalování biomasy je sice velmi nadějná cesta, jenže má rovněž své limity. Zazněly hlasy, že bychom museli snad na čtvrtině zemědělských ploch České republiky pěstovat vybrané technické plodiny, abychom jimi uživili jednu elektrárnu o výkonu dnešních Dukovan. A kolik energie by se přitom spotřebovalo jenom při svážení ´paliva´ do takové elektrárny! Odpůrci uhlí a jádra mají ovšem v ruce ještě další trumf - úspory. Tímto směrem je podle odborníků i politiků bezesporu také nutné zaměřit pozornost. Nicméně provádět úsporná opatření vůbec neznamená, že také spotřeba elektrické energie bude klesat. Není tomu tak v žádném státě na světě, kde se zvyšuje životní úroveň. Někteří si hodně slibují od zavedení ekologické daně. Jiní se zase obávají jejího sociálního dopadu a také snížení konkurenceschopnosti podniků. Mimochodem, už zmíněný energetik Daneš Burket ve čtvrtečním Právu píše, že Rakousko dováží k pokrytí své spotřeby z Česka šest miliard kilowatthodin. Běžný Rakušan podle Burketa vůbec netuší, že je to celkový výkon jednoho ze dvou reaktorů elektrárny Temelín. Suma sumarum, podle odborníků je nejvyšší čas, aby už Česko mělo vypracovanou skutečně realistickou energetickou koncepci.