Ekonomika Česko chce letos více exportovat do Jižní Ameriky nebo Afriky

Vývozní trhy za firmami samy nepřijdou - na to už přišli jak podnikatelé, tak i politici. Vláda proto nedávno schválila exportní strategii, která určuje důležité trhy pro český export. Prioritní země jsou podle ní zpravidla velké ekonomiky a trhy, na kterých české firmy v minulosti už působily. Jsou to také ty, na nichž tuzemští exportéři zaostávají za konkurencí z jiných zemí. Viceprezident Asociace exportérů Otto Daněk vyjmenovává trhy, které mají podle jeho názoru budoucnost.

"Doporučoval bych hlavně Brazílii, Čínu a Indii, protože to jsou nejrychleji a nejdynamičtěji rostoucí ekonomiky. Pak by to chtělo zřejmě oprášit vztahy s tradičními partnery, ať už je to Rusko, Ukrajina nebo vůbec bývalé státy SNS. Zaměřil bych se ale i na Latinskou Ameriku a na Afriku, zejména na severní část tohoto kontinentu, protože to je poměrně rozvinutá průmyslová zóna a je tam veliký potenciál, notabene po těch nepokojích, které se odehrávaly v minulých letech. Tam určitě naše zboží bude potřeba."

Ivan Jukl K zemím, které zmínil Otto Daněk, přidává vládní koncepce ještě Irák nebo Spojené státy americké. Koncepce se ale setkala i s odporem. Odmítli ji malí a střední exportéři, kteří tvrdí, že byla ušitá horkou jehlou. Podle Ivana Jukla, šéfa státní agentury CzechTrade, která podporuje český vývoz, jsou šance nejen ve vybraných teritoriích, ale na všech kontinentech.

"Perspektivní trhy jsou v podstatě po celém světě. Ne každý se na ně může dostat. Jakkoli jsou dnes velkým fenoménem země tzv. BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína), tak zde máme firmy, které jsou schopny se velmi dobře pohybovat třeba ve Spojených státech, máme samozřejmě firmy, které se pohybují v západní Evropě, ale v úplně jiných segmentech, než firmy, které jsou dlouhodobě úspěšné v průmyslových subdodávkách."

Ve výměně zboží například se Spojenými státy může být problémem kurz koruny nebo výkyvy na trzích. Do hry se tak dostává i globální ekonomika. Ivan Jukl z CzechTradu přibližuje, v jakých regionech čeští podnikatelé žádají o zprostředkování obchodu nebo o pomoc.

Převoz železné rudy, foto: Petr Štefek / Creative Commons 3.0 Česko "Z hlediska poptávky po našich službách jsou daleko více akcentovány země jako třeba Indie. Momentálně také otevíráme kancelář v Jihoafrické republice. Firmy, které se například pohybují v oblasti dobývání různých barevných kovů, železné rudy, tak jsou velmi aktivní na území Kazachstánu, kde vlastně pořád trvá nárůst zájmu, kde máme fungující kancelář zhruba dva roky. Nakonec z hlediska toho, že náš export trpí především velkou navázaností na automobilový průmysl a elektroniku, tak je potřeba právě to spektrum oborů daleko více rozvinout. Kdybych měl úplně na závěr říci, jaký bude export 2012, tak bude především takový, jak moc se podaří prosadit inovativním produktům na nových trzích."

Inovativní produkty jsou přitom podle Ivana Jukla třeba pomůcky do zdravotnictví ze speciálních materiálů nebo technologická zlepšení do rozvojových zemí. Právě takovými výrobky by se Česká republika měla propagovat.

Solární nátěr z nanočástic, foto: ACS Nano "Nové obory vzniknou kolem takzvaných klíčových technologií, jako jsou například nanotechnologie nebo optoelektronika. Můžeme pouze spekulovat, bude-li to například zdravotnictví, kde dnes vidíme spoustu aplikací, které se týkají nových materiálů. které hodně souvisejí s nanotechnologiemi. Samozřejmě nanotechnologie mají uplatnění v energetice, můžeme mluvit o autech na solární pohon, kde je třeba pro střechy mít jiné materiály, nanomateriály."

Tyto produkty se ve světě prosazují zásluhou menších firem, které si v exportu vedou překvapivě dobře - mnohdy i lépe než velké automobilové firmy jako Škoda Auto nebo Hyundai. Podle nejnovějších statistik je krize vývozu nepostihuje, naopak své pozice posilovaly. Jak říká ředitel jedné z takových společností František Kulovaný, vývozu se hranice nekladou.

František Kulovaný "My jako společnost BAEST vyvážíme do dvaceti zemí světa. Nejzajímavější trhy jsou trhy Evropské unie. Vyvážíme hodně Německo, Francie, Rakousko, v minulosti jsme významně vyváželi do Spojených států. Na druhou stranu se zase snažíme uplatnit i v těch východních zemích, jako je Ukrajina a případně Rusko."

Největším lákadlem pro české firmy je stále Evropská unie, loni tam šlo přes 80 procent vývozu. Velkou většinu přitom tvoří Německu, daleko méně jiné okolní země jako Rakousko nebo Polsko. V Unii mají vývozci výhodu, že jejich výrobky znají spotřebitelé i zdejší firmy. Jak se tedy podle Františka Kulovaného projevují zdánlivě méně prozkoumané východní trhy?

"Velmi perspektivně, protože jsou to země směrem na východ, kde se nebavíme o jen o Rusku, ale samozřejmě Čína a Indie. Jsou to velké země, země které investují a které neprocházejí v současné době nějakou recesí nebo krizí. Jsou schopny brát na sebe větší rizika. Musí dobudovat infrastrukturu a tam si myslím, že v oblasti českého strojírenství tam ten potenciál určitě je."

Vladimír Vejvoda Další zástupce malých českých firem, Vladimír Vejvoda ze společnosti Princip, která vyrábí technologie pro dopravu, by chtěl rozšířit exportní možnosti firmy.

"V současné době exportujeme pouze výrobky z oblasti dopravní telematiky, zejména na Slovensko, do Maďarska a do Dánska. Připravujeme se od letošního roku na ruský trh, kde máme podepsané kontrakty a naše produkty můžeme najít v kamionech, ve společnostech, které se zabývají dopravou, to znamená přepravních společnostech, kurýrních společnostech a podobně."

Na podporu českého exportu by v budoucnu měla vzniknout síť 70 obchodních misí. V těch své síly ve které propojí své síly ministerstvo, CzechTrade a další agentura na podporu podnikání CzechInvest. Nyní misí funguje 37. V takzvaných prioritních zemích exportní strategie - tedy hlavně v jižní Americe či v Číně - by mělo fungovat 28 misí, v Evropské unii naproti tomu pouze 17. Ve světě ale existují nezávisle na debatách o exportu české výrobky, o které je stále zájem. Jaké to jsou, to prozrazuje Ivan Jukl.

Foto: Preciosa "Samozřejmě všude ve světě je pořád přítomný sklářský průmysl a výrobci skla. Dnes se čím dál více prosazují firmy, které mají velký podíl designu ve svém sklu. Takže například skleněné židle různých tvarů, různých barev. České sklo je fenoménem a myslím si, že je dobře, že nepřistupuje na tu konkurenci cenou těch jednoduchých výrobků, snaží se dostat skutečně i do segmentu luxusního zboží. Příkladem zboží, na které můžete narazit jak v obchodech, tak v mnoha domácnostech, jsou lustry, od těch obyčejnějších až po skutečně luxusní křišťálové lustry. Ty s velkým úspěchem dobývají arabský svět, zejména Spojené arabské emiráty."