Centrální banka zvýšila úrokové sazby, doba levných hypoték končí

Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Pro zvýšení úrokových sazeb hlasovala bankovní rada jednomyslně. Hrozí totiž přehřívání ekonomiky.

Ilustrační foto: fantasista / FreeDigitalPhotos.netIlustrační foto: fantasista / FreeDigitalPhotos.net Odkud by mohly pramenit případné problémy, popisuje hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč:

"Česká ekonomika se tzv. přehřívá, tedy roste rychleji, než je dlouhodobě udržitelné. Přehřívání je dobře patrné na trhu práce, kde firmy mají problém nalézt dostatek zaměstnanců navzdory navyšování mezd a dalších benefitů. Je to patrné také na trhu rezidenčních nemovitostí, kde ceny prudce rostou."

Například v Praze se blíží meziroční růst cen nemovitostí 20 procentům a pro stále více lidí se stává pořízení vlastního bydlení nedostupným.

Podle odborníků je doba rekordně levných hypoték pryč. Měsíční splátky u průměrné hypotéky se mohou zvýšit o stovky korun. Guvernér centrální banky Jiří Rusnok uvedl že centrální banka lotos sazby ještě jednou zvýší. Záleží to ale i na dalších okolnostech a ekonomickém vývoji.

V Sedlčanech skončí tradiční výroba sýrů

V Sedlčanech na Příbramsku skončí tradiční výroba sýrů. Francouzští majitelé ji chtějí kvůli zvýšení efektivity do roka a půl postupně přesunout do závodu v Hesově na Havlíčkobrodsku. V závodě pracuje téměř tři sta lidí. Podle starosty Jiřího Buriana (ODS) jde o špatnou zprávu pro město. "Ta fabrika tu má svou téměř sedmdesátiletou historii, má tradiční výrobu, která odtud zmizí. A to je asi největší ztráta včetně těch pracovních míst," uvedl Burian.

Výroba v Sedlčanech má být snižována postupně, ukončení je plánováno příští rok v květnu. Odcházejícím lidem chce firma vyplatit nadstandardní odstupné. Pracovníci úřadu práce plánují, že vyjedou přímo za zaměstnanci sýrárny. Část pracovníků chce firma přesvědčit k odchodu na Vysočinu. V Sedlčanech je podle Buriana zatím nízká nezaměstnanost kolem 3,5 procenta, sýrárna ale patří mezi největší zaměstnavatele. Otázkou je, jaký bude další osud obchodní značky Sedlčanský, pod níž se prodávají známé hermelíny a další výrobky.

Stavba dálnic v Česku je podle Nejvyššího kontrolního úřadu pomalá

Foto: Michal Klajban, CC BY-SA 3.0Foto: Michal Klajban, CC BY-SA 3.0 Výstavba dálnic byla v letech 2013 až 2017 velmi pomalá. V tomto období bylo ročně zprovozněno v průměru 16 kilometrů dálnic. Vyplývá to z výsledků prověrky, které zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Státem daný termín dokončení dálniční sítě v roce 2050 při současném tempu tak nelze stihnout. Stát by musel podle mluvčího NKÚ Václava Kešnera ročně otevřít 25 kilometrů:

"Hlavním důvodem byly problémy v přípravě staveb. Jde hlavně o problémy, které byly spojené se získávání územních rozhodnutí a stavebních povolení. Při kontrole se ukázalo, že příprava staveb dálnice trvala v průměru 13 let. Šlo o to, že v jednotlivých řízeních se účastníci často napadali a odvolávali. Řešily se také výjimky chráněných rostlin a živočichů. Na vině bylo také dlouhé majetkoprávní vypořádání."

Ministerstvo na svém webu sdělilo, že připravilo novelu stavebního zákona, která má výstavbu zrychlit. Také podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) je příprava staveb neúnosně dlouhá.

Rodinné firmy by měly mít svůj zákon

Rodinné firmy by se měly v České republice dočkat speciálního zákona. Mohl by umožnit například daňové zvýhodnění u dědické daně, aby peníze mohli nástupci zakladatelů při přebírání společnosti vložit zpět do podniku. Zákon je ale teprve ve fázi příprav.

Rodinné firmy vytvářejí téměř polovinu všech pracovních míst v republice a jsou největším zdrojem pracovních příležitostí v soukromém sektoru. Například společnost HTP ze Žirovnice na Vysočině, která vyrábí strojírenské komponenty, má 125 zaměstnanců. Zakladatel Stanislav Tománek vnímá při podnikání na venkově jako překážku nedostatky infrastruktury. A to nejen dopravní, ale i služeb včetně obchodů.

"Absolutně postrádáme zájem obcí na vytváření podmínek pro infrastrukturu pracujících. Když si najdu na Ostravsku zaměstnance, tak je mi k ničemu, protože mu nejsem schopen nabídnout bydlení. Nejsou tam rozvíjeny ani služby. To je obrovský nedostatek, který nás trápí možná víc, než ten nedostatek pracovníků."

Zatímco velké zahraniční společnosti dostávaly od českého státu značné investiční pobídky, malé rodinné firmy si musely poradit samy.

Jak se na českém trhu daří německému autobusovému dopravci Flix Bus?

Foto: Ubahnverleih, CC BY 3.0Foto: Ubahnverleih, CC BY 3.0 Před necelým půl rokem vstoupila na český trh dálkové autobusové dopravy německá společnost Flix Bus. Svoje spoje nasadila především na linky, kde do té doby dominovala česká firma RegioJet Radima Jančury. Cílem Flix Busu - se zelenou firemní barvou - bylo vytlačit žlutou konkurenci a stát se jedničkou na trhu. Jak nyní vypadá konkurenční boj, na to odpověděl Jan Sůra, redaktor serveru Zdopravy.cz.

"Po půl roce ten souboj připomíná zákopovou válku. Flix Bus získal část tržního podílu, ale určitě ne takovou, jakou plánoval. RegioJet zareagoval poměrně pružně úpravou cen a služeb. Flix Bus naopak od prosince částečně zredukoval jízdní řád na vnitrostátních linkách, což spíše značí ústup. Na druhou stranu je otázkou, s čím přijde firma letos na jaře."

Proč není Flix Bus zatím tak úspěšný, jak plánoval?

"Rozjezd nebyl úplně připravený. Autobusy měly zpoždění, řidiči nevěděli často, kudy mají jet, a to způsobilo poměrně negativní mediální obraz firmy. Český trh je specifický v tom, že je tady autobusový trh rozvinutější, než v řadě západoevropských zemí. Flix Bus možná podcenil, že je tu tak silný dopravce jako RegioJet. Stejně tak podcenil, že lidé jsou zvyklí na určitou úroveň služeb. V Německu je Flix Bus poměrně nový dopravce. K rozmachu autobusové dopravy došlo v Německu až poté, co došlo k uvolnění trhu, a mohli vstoupit noví hráči."

Produkce masa loni klesla o 2 a půl procenta

Produkce masa na českých jatkách loni meziročně klesla o 2 a půl procenta. Podniky ho loni vyrobily necelých 438 tisíc tun. Jatka vyprodukovala hlavně menší množství vepřového. Domácí produkce pokryje méně než polovinu české spotřeby, přitom ještě kolem roku 2000 byl náš trh v zásadě soběstačný. Proč to tak je, říká Jiří Felčárek, mluvčí Agrární komory:

"Je to především tlak dovozů ze zahraničí, které jsou realizovány za nižší cenu, než naše výrobní náklady, a tím je uměle podrážena konkurenceschopnost. A musím dodat, že nebýt v této situaci národních podpor poskytovaných státem do sektoru prasat, skotu i drůbeže, tak by byl propad zřejmě ještě hlubší."

Vliv má samozřejmě také poptávka českých zákazníků po levném zboží. Ale úpadek vepřového má i další příčiny. Agrární analytik Petr Havel mluví například o špatném nastavení dotací na živočisnou výrobu. Podle něj je také potřeba podporovat výrobky s vyšší přidanou hodnotou. To znamená neprodávat třeba půlky prasat, ale rovnou šunky, salámy nebo klobásy.

Česká pošta zvýšila ceny

Foto: Filip Jandourek, ČRoFoto: Filip Jandourek, ČRo Česká pošta zvýšila ceny za doručování listovních zásilek. Za poslání obyčejného dopisu bude účtovat 19 korun místo dosavadních 16. Doporučený dopis zdraží z 38 na 44 korun. V posledních letech to je už několikáté zdražení. Pošta to zdůvodňuje vyššími náklady na provoz. Má více než 3 tisíce kamenných poboček a zaměstnává 31 tisíc lidí, říká mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Pošta si uvědomuje konkurenci. Posílání balíků proto nezdražuje. Hlavní analytik týdeníku Ekonom David Klimeš připomíná, že právě listovní zásilky nejsou pro poštu výnosné, navíc je to oblast, kde není konkurence.

"Česká pošta tratí právě na listovních službách. Potřebuje tyto ztráty kompenzovat i jinak, než neustálým natahováním ruky ke státu, a požadovat stamilióny korun dotací. Jiné je to s balíky, tam pošta nemá monopol. Mnoho poskytovatelů vyrostlo právě kvůli nekvalitním či nekonfortním službám České pošty. Takže mě nepřekvapuje, že základní menší balíky nezdražují, aby pošta zůstala konkurenceschopná."