Byty v Praze jsou vzhledem k průměrnému příjmu jedny z nejdražších v Evropě

Byty v hlavním městě prudce zdražují. Jejich ceny rostou rychleji než průměrné platy. A dostaly se mezi nejdražší v Evropě. Průzkum udělala mezinárodní realitní společnost RE/MAX v 18 evropských městech. Srovnává průměrný příjem místních obyvatel a cenu za metr čtvereční bytu v hlavním městě.

Foto illustrative: Archives de Radio PragueFoto illustrative: Archives de Radio Prague Nejdražší bydlení je v Bratislavě a v Praze, kde obyvatelé získají za průměrný příjem ani ne 4 desetiny čtverečního metru obytné plochy. Naopak nejvíce obytné plochy v hlavním městě za průměrný měsíční příjem získají obyvatelé skotského Edinburghu, a to více než jeden a čtvrt metru čtverečního. Mezi pětici nejdražších měst se kromě Bratislavy a Prahy zařadily Lucemburk, Paříž a Bukurešť. Na druhé straně spektra - mezi nejlevnější - patří Atény, Madrid, Amsterodam, Řím a Lisabon.

V průměru je v Evropě metr čtvereční nemovitosti v hlavním městě o 64 procent dražší než mimo metropoli. Největší rozdíl je v opět Praze, kde cena bytu je téměř trojnásobkem průměrné ceny v zemi. Více mluvčí společnosti RE/MAX Tomáš Hejda:

"V České republice jsou v tuto chvíli stále ještě velmi levné úrokové sazby a hypotéky se dají dobře získat, a to i v době, kdy Česká národní banka zpřísnila podmínky pro získání hypotečního úvěru. Proto je tady velká poptávka po bydlení. Slovensko má v tuto chvíli podmínky velmi podobné."

Do hlavního města se stěhuje stále více lidí, přitom nových staveb přibývá jen velice málo. Převis poptávky nad nabídkou se stále zvyšuje, a proto ceny rostou. Jen za poslední rok stouply ceny nových bytů v Praze o pětinu. Metr čtvereční stojí více než 72 tisíc korun.

 

České hospodářství letos zrychlí růst na 2,6 desetin procenta

Foto: wagg66 / freeimagesFoto: wagg66 / freeimages České ekonomice se v letošním roce bude dařit o poznání lépe než loni. Předpovídá to alespoň Evropská komise ve svojí jarní prognóze. Domácí poptávku podporují příznivé podmínky na trhu práce. V dubnu klesla nezaměstnanost na 4,4 desetiny procenta. Bez práce bylo necelých 330 tisíc lidí, což byla nejnižší dubnová hodnota od roku 2008. Podle Evropské komise by navíc míra nezaměstnanosti měla v letošním roce ještě klesnout.

Komise ale upozorňuje na výrazný růst inflace - konkrétně na 2,5 procenta. To znamená, že se dočkáme rychlejšího nárůstu cen. Na vzestup inflace upozornila i hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová:

"Je vidět, že inflace je podstatně vážnějším problémem, než ta potenciální deflace, a je možné, že centrální banka bude mít problém ve druhé polovině roku inflaci zkrotit."

Pro podnikatele bude vyšší inflace znamenat hlavně růst nákladů na energie, suroviny a potažmo i mzdy. Naopak jejich rychlejší zvyšování je příznivou zprávou pro zaměstnance. Pozice české ekonomiky posílila a v současnosti se na celkovém výkonu ekonomiky Evropské unie podílíme více než jedním procentem. Stejně jako třeba Portugalsko. Nejvyšší podíl na tvorbě hrubého domácího produktu unie má Německo s více než jednadvaceti procenty. Naopak nejméně přispívá Estonsko, Kypr a Malta.

 

Dálnice D1 mezi Prahou a Brnem se rekonstruuje už čtvrtým rokem

Foto: Petr Jansa / ČRoFoto: Petr Jansa / ČRo Jsou to už čtyři roky, co začala přestavba nejstarší a také nejvytíženější dálnice v Česku - D1. Podle Ředitelství silnic a dálnic už nebyla cesta mezi Prahou a Brnem pro řidiče bezpečná. Po kompletně zrekonstruované dálnici se motoristé měli podle původních plánů projet už v příštím roce. Dokončení se ale o dva roky protáhne. Rekonstrukce není ještě v polovině.

"V tuto chvíli jsme v situaci, kdy máme hotovo šest úseků a na dalších sedmi pracujeme. Z toho minimálně tři letos dokončíme," uvedl Jan Rýdl, mluvčí ředitelství silnic a dálnic. Největší problémy přišly v roce 2015. Třeba i kvůli nedostatečnému geotechnickému průzkumu. Příprava nových úseků se tak zpozdila o téměř dva roky. V omezeních na D1 řidiči navíc často popojíždí v kolonách. Hotovo by mělo být v roce 2020.

 

Pětina českých rodin s dětmi má finanční potíže, ukazuje průzkum pro církev a charitu

Filip Jandourek, ČRoFilip Jandourek, ČRo Každá pátá rodina s nezaopatřenými dětmi v Česku má problémy s penězi. Víc než polovina z nich je také zadlužená a často má problémy se splácením půjček. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala zpracovat Charita České republiky. Podle jejího ředitele Lukáše Curyla se nejčastěji cítí být ohrožení chudobou samoživitelé a starší rodiče s více dětmi.

Jak upozornila socioložka České biskupské konference Kateřina Pulkrábková, stále je hodně rodin, které chtějí jednu půjčku vyřešit půjčkou další:

„Více než polovina českých rodin má v současné době nějakou půjčku. Průměrná výše půjčky je víc než půl milionu korun na jednu rodinu. A asi každá desátá rodina v ČR má vážné problémy se splácením a ocitá se v kolotoči dluhových pastí."

Dluhy, ale i neschopnost hospodařit s penězi, se podle zkušeností Charity navíc často dědí.

 

Stát pomůže ovocnářům, které zasáhly dubnové a květnové mrazy

Foto: Archiv Radia PrahaFoto: Archiv Radia Praha Ovocnáři mohou podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) počítat s podporou státu, pokud jde o kompenzace za škody, které jim způsobily dubnové a květnové mrazy. Míru případné náhrady škod ale neuvedl. Sady zasáhly mrazy v dubnu a znovu tento týden, ovocnáři zatím sčítají škody. Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka nízké teploty z noci na středu prohloubí v kvetoucích ovocných sadech škody z mrazů dubnových. Hrozí poničení jabloňových sadů, které jsou hlavním ovocným druhem v Česku. Dubnové mrazy poničily hlavně meruňky a broskve.

Mrazy způsobily na jižní Moravě škody i na vinohradech. A to ve stovkách milionů korun. Podle prvních odhadů vinařů budou větší, než byly ty po dubnových mrazech. Nízké teploty nejvíce zasáhly některé oblasti Hodonínska. O možné kompenzaci budou vinaři jednat s ministerstvem zemědělství.