Babiš: Nařízení o mzdách řidičů se nezmění, peníze zajistí kraje

Náklady na mzdy řidičů autobusů uhradí ze svých rozpočtů kraje. Šéf hnutí ANO a premiér Andrej Babiš se na tom dohodl ve Strakově akademii s předsedkyní Asociací krajů Janou Vildumetzovou z hnutí ANO a šéfem Odborového svazu dopravy Lubošem Pomajbíkem.

Foto: ČTFoto: ČT "Domluvili jsme se, že navyšování mezd zaplatí kraje. Na druhé straně vláda bude hledat peníze na opravy silnic druhých a třetích tříd. Nadále se budeme snažit, aby tahle profese byla víc oceňována a podporována," řekl premiér Babiš.

Předseda vlády přitom po čtvrtečním setkání s hejtmany nařízení kritizoval s tím, že považuje za nesmyslné, aby premiér určoval mzdy řidičů soukromých přepravců. Vládní krok navíc označil za předvolební akci svého předchůdce Bohuslava Sobotky (ČSSD). Ten na twitteru uvedl, že bez nařízení vlády by se platy řidičů nezvýšily. Kabinet v roce 2016 rozhodl, že od následujícího ledna stoupnou minimální mzdy řidičů autobusů zhruba o třetinu. Zvýšily se i další příplatky.

Po jednání premiér Babiš názor změnil. Za důležité považuje, aby přepravci peníze od krajů skutečně dali řidičům, což podle něj musí kontrolovat inspektorát práce. Luboš Pomajbík je rád, že se nařízení vlády o mzdách řidičů nemění. Vyjádření Babiše, že ho chce rušit, má za nedorozumění.

 

Státní rozpočet loni skončil se schodkem 6,2 miliardy Kč

Foto: Pixabay / CC0 Public DomainFoto: Pixabay / CC0 Public Domain Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 6,2 miliardy korun. Schválený schodek byl přitom 60 miliard korun. Předloni vykázal státní rozpočet přebytek téměř 62 miliard korun, loňský výsledek je tak druhý nejlepší od roku 1997. Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z EU. Příjem peněz z EU loni klesl meziročně o téměř 82 miliard korun.

Proti plánu se na lepším loňském výsledku podle MF podílely zejména daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení. K tomu pomohl efektivnější výběr daní a pokračující ekonomický růst doprovázený vysokou zaměstnaností a rostoucími platy v podnikatelském i veřejném sektoru.

 

ČR dá v příštích třech letech 1,7 miliardy na chystané úložiště jaderného odpadu

Foto: Idea go, FreeDigitalPhotos.netFoto: Idea go, FreeDigitalPhotos.net Česko dá v příštích třech letech 1,7 miliardy korun na přípravu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Peníze zahrnují výdaje na průzkumné práce, výzkum i příspěvky obcím ve vybraných lokalitách. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti. Čtyři lokality mají letos postoupit do užšího výběru, finální místo pro úložiště má být vybráno v roce 2025. Nová vláda v programovém prohlášení uvádí, že výstavbu úložiště zajistí.

 

Od ledna se zvýšila spotřební daň na cigarety

Foto: Kristýna Maková, archiv ČRo - Radia PrahaFoto: Kristýna Maková, archiv ČRo - Radia Praha Více než 56 miliard korun - takový byl loňský příjem státního rozpočtu na dani z tabákových výrobků. Letos by to mohlo být víc. Spotřební daň totiž od ledna třetí rok v řadě vzrostla. Podle ministerstva financí se na loňském výběru daně navíc ani nijak neprojevil zákaz kouření v restauracích. Minimální spotřební daň z jedné krabičky cigaret musí být od letoška téměř 53 korun. Konečná cena se pohybuje - v závislosti na značce - mezi 80 a 100 korunami za krabičku.

Výše daně se odvíjí od počtu cigaret v krabičce a celkové ceny balení. Podle odhadů tabákových by měly cigarety zdražit přibližně o 3 koruny.

Zastoupení nelegálních cigaret je v Česku čtvrté nejnižší v Evropě. Jejich podíl na celkové spotřebě byl těsně nad třemi procenty - popsal mluvčí KPMG Ivo Půr:

"V Norsku a Irsku jde o zhruba o 17 procent, a v Lotyšsku dokonce o 23 procent. Pokud se budeme bavit celkově o EU, tak zde je každá desátá vykouřená cigareta nelegální. Takže v roce 2016 se v EU vykouřilo asi 48 miliard nelegálních cigaret. Členské státy EU tak ročně přijdou na daních o více 10 miliard euro, v Česku jde o 1,5 miliardy korun ročně."

 

Od Nového roku Češi nákupní tašky zdarma už nedostávají

Foto: Pixabay, CC0 Public DomainFoto: Pixabay, CC0 Public Domain Od nového roku igelitky zdarma v obchodech už Češi nedostávají. Vyplývá to z novely zákona o obalech, která prodejcům nařizuje plastové tašky zpoplatnit. Cílem novinky je výrazně snížit spotřebu igelitek. Podle údajů Ministerstva životního prostředí připadá na osobu zhruba 300 kusů igelitových tašek ročně. Cílem je tyto počty snížit. Do roku 2019 by měl počet sáčků na jedno použití klesnout na 90 kusů na osobu ročně, do roku 2025 pak na 40 kusů. Plastová taška se přitom podle ministerstva rozkládá zhruba 25 let, lidé ji přitom použijí zpravidla pouze jednou - když nesou nákup domů.

Řada nákupních řetězců tašky zpoplatnila ještě před platností zákona. Podle ministra životního prostředí z Hnutí ANO, Richarda Brabce lidé opravdu se zpoplatněním spotřebu igelitek omezili: "Díky tomu, že obchodní řetězce zpoplatnily tašky, tak spotřeba klesla o 50, někde i o 60 procent."

Třeba ve Velké Británii klesla spotřeba igelitových tašek s jejich zpoplatněním o téměř 90 procent. Češi jsou ve většině obchodů zvyklí platit za tašky už teď - jejich ceny se pohybují většinou od 3 do 10ti korun.

 

Výběr mýta od kamionů loni stoupl na 10 miliard a 400 milionů korun

Foto: Tomáš Adamec, archiv ČRoFoto: Tomáš Adamec, archiv ČRo Kamiony zaplatily loni na mýtném v Česku téměř 10,5 miliardy korun. To je nejvíc za jedenáctiletou historii jeho fungování. Vyplývá to ze statistik správce elektronického mýtného systému společnosti Kapsch. Za zvýšením je hospodářský růst jak v tuzemsku, tak i v ostatních evropských zemích. Dosud nejsilnějším měsícem byl loňský listopad, kdy stát kamionům předepsal rekordních 960 milionů korun. Ministerstvo dopravy v minulém roce vypsalo tendr na správu mýtného systému po roce 2019. Do výběrového řízení se přihlásili čtyři uchazeči.

 

Domácnosti hodně měnily dodavatele elektřiny a plynu

Foto: Štěpánka BudkováFoto: Štěpánka Budková Počet domácností, které loni změnily dodavatele plynu nebo elektřiny, bude nejvyšší od roku 2013. Za loňský rok změnilo dodavatele plynu zhruba 200 tisíc domácností, což je o 16 procent více než předloni, uvádí portál Ušetřeno.cz. Kolik se dá změnou firmy ušetřit, říká analytik zmíněného portálu Ondřej Schmidt:

„Domácnost o třech až pěti členech, která obývá rodinný domek ve Středočeském kraji a topí plynem, může změnou dodavatele dosáhnout úspory okolo pěti tisíc korun ročně. Podobná domácnost, která používá k vytápění elektřinu, i přes deset tisíc korun ročně."

Jedná se ovšem o případ, kdy odběratelé přecházejí od nejdražších dodavatelů k těm nejlevnějším. Velkoobchodní ceny elektřiny však od začátku letošního roku rostou.