Cestujeme Zlatá ulička

I když je Zlatá ulička součástí areálu Pražsko hradu, její obyvatelé byli chudí. Své domečky si tu začali budovat hradní střelci. Později přišli zlatotepci a právě po nich nese ulička od konce 17. století své jméno Zlatnická později Zlatá. Řemeslníci do uličky utíkali před cechovními zákony, přísně uplatňovanými ve všech pražských městech. Ulička byla původně jen jeden metr široká a domečky stály po obou stranách. Část z nich stojících blízko Jiřského kláštera pak byla stržena na přání abatyše, protože hluk, nepořádek a kouř rušil život řádových sester. Kolik je dnes v uličce domečků a který je nejmenší, to je otázka pro Františka Kadlece - ředitele odboru turistického ruchu Správy Pražského hradu.

"Domečků je 24 a je tam skutečně jeden úplně nejmenší téměř na konci Zlaté uličky a je to opravdu nejmenší dům v celé Praze. Má jen jednu jedinou místnost, v podstatě jediný zazděný výklenek, který byl u zrodu toho domečku."

Jak vypadalo zařízení domečků?

"Zařízení samozřejmě odpovídalo možnostem nájemníků. Ty nejstarší domečky hlavně v období středověku měly opravdu jen to nejnutnější. To znamená stůl, židli a postel se slamníkem. Ale tak jak šel čas a obyvatelé se měnili, byli někteří i majetnější. Ti si zařizovali domečky podle svých možností, ale stále tam ty podmínky byly velmi skromné. Je třeba zajímavé, že ulička neměla dlouho zavedený vodovod - až v podstatě do 40. let 20. století. Na celou Zlatou uličku byl jenom jeden záchod a podobně. Počátkem 20. století byly domečky zařízeny poměrně velmi slušně a jejich nájemci si uvědomili, že právě tato doba velmi přeje poznávání historie a turismu, takže ač třeba v domcích běžně nežili, tak je upravili, zařídili, nazdobili. Každý den domeček otevřeli, posadili se před jeho dveře a lákali kolemjdoucí návštěvníky k nahlédnutí a za to samozřejmě inkasovali nějaký peníz, takže domečky se staly předmětem jejich skromné obživy."

Franz Kafka Každý domeček je svým způsobem nějak zajímavý. Pestrá byla i paleta obyvatel Zlaté uličky. Její první obyvatelé byli už vzpomínaní střelci a obránci bran Pražského hradu. Ti v roce 1597 požádali císaře Rudolfa II. o svolení, aby mohli v nově opravené zdi oblouky zazdít a zřídit si v nich komůrky, které by zabíraly jen hloubku výklenků. To vysvětluje miniaturní rozměry domečků. Během staletí se nájemníci domečků měnili, později v 19. a 20. století už existuje i přesný seznam obyvatel Zlaté uličky.

"V modrém domečku číslo 22 dokonce jeden rok svého života strávil Franz Kafka. Ten domeček patřil jeho sestře Otýlii Davidové a ona ho Franzovi poskytla jako klidné místo pro jeho literární tvorbu. Kromě Franze Kafky tam pobývali i další, například spisovatel Mařánek, Eduard Štrorch, dokonce Jaroslav Seifert. Ten bydlel v domku, který přiléhal ke Zlaté uličce, ale bohužel už dnes nestojí a pak je tady ještě jedna opravdu kuriozita pražská i hradní. Když budou posluchači procházet Zlatou uličkou, tak minou domeček, na jehož stěně je dnes už trošku omšelý vývěsní štít s motivem sovy, křišťálové koule, karet a kočky. A to nám napovídá, že v tomto domku žila věhlasná pražská věštkyně, kartářka a jasnovidka Matylda Průšová, uměleckým jménem madame de Théb. Je to velká zajímavost a zároveň smutný osud ženy, která v domečku žila před druhou světovou válkou a nakonec zahynula v důsledku mučení při výslechu gestapa."

Jak dlouho domečky patřily jejich obyvatelům?

"Do roku 1953, pak domečky od majitelů odkoupila kancelář prezidenta republiky, nechala je odborně opravit, restaurovat. Při restaurování se také velmi významně podílel známý výtvarník a loutkař Jiří Trnka. Ten v podstatě určil domečkům jejich dnešní barevnost. Nutno říci, že v minulosti takto barevné nebyly. Ale díky té barevnosti dostala ulička trošičku takový pohádkový a velmi malebný charakter."

I Zlatá ulička má jako každé místo na Hradě svoji mystiku. Mezi návštěvníky je hodně rozšířená pověst, že v uličce bydleli alchymisté pracující na dvoře Rudolfa II. Jak však uvedl František Kadlec, není to pravda, alchymisté ve Zlaté uličce nikdy nežili.

"Ale jeden z těch domečků je spojen s postavou tajemného profesora Ula, který podle legendy obcoval v domku s ďáblem a stihl ho podobný osud jako známého doktora Johanna Fausta, že právě ze Zlaté uličky byl odnesen do pekel."

Za tajemstvím Zlaté uličky míří i jedna z procházek, které pořádá již několik let odbor turistického ruchu.

"Chceme přiblížit Pražský hrad více, než nabízí běžná turistická prohlídka. Chceme návštěvníky seznámit se zajímavostmi Pražského hradu, se zajímavými zákoutími a historií některých budov."

Na své si přijdou ti, kteří chtějí poznat blíže historii Hradu, jeho stavební vývoj, Obrazárnu či vzácné vitráže oken katedrály sv. Víta. Správa Pražského hradu nabízí i témata, která uspokojí studenty historie - například dějiny správy v českých zemích. Pro rodiny je pak připravena vycházka Pražský hrad v legendách a pověstech či téma Opravdu na Pražském hradě strašívalo?, kdy návštěvníci hradní strašidla i potkají a mohou si popovídat o jejich osudu.