Ze života Karla Čapka se dodnes objevují nové dokumenty

Foto: autorka

Zajímavosti ze života Karla Čapka i jeho manželky Olgy Scheinpflugové se dozvíte ve Staré Huti u Dobříše. Právě v domě, ve kterém je dnes Čapkův památník spisovatel poslední tři roky svého života bydlel. Mimo jiné zjistíte, že Čapek měl velice čitelný rukopis a jsou tu i kostýmy z jeho her od mladých výtvarníků.

Foto: autorka
Karel Čapek byl sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu a jeho díla se vydávají i v Japonsku. Dům, kde je dnes ve Staré Huti zřízen památník, dostal Karel Čapek do užívání jako dar ke své svatbě s Olgou Scheinpflugovou a opravdu tady na Strži tři roky bydlel, uvedla Kristina Váňová.

"Dostal dům do doživotního užívání od svého příbuzného Václava Palivce. To byl místní podnikatel, statkář. Byl tam příbuzenský poměr, takový trošku kostrbatý, Palivcův bratr Josef měl za ženu Čapkovu sestru Helenu."

Čapek - spisovatel je dostatečně známý. A jak mohou vidět návštěvníci jeho památníku, čitelnost jeho rukopisu by mu mohl kdekdo závidět. Karel Čapek byl však i mimořádně dobrým amatérským fotografem. Svědčí o tom řada portrétů známých osobností. Byl také autorem nejprodávanější fotografické publikace období první republiky. Dášenka čili Život štěněte z roku 1933 vyšla v několika desítkách vydání. Málo se už ví, že měl zálibu v etnické hudbě. Čapkovu sbírku věnovali jeho dědicové v roce 1981 Náprstkovu muzeu. Po r. 1990 byly nahrávky s podporou UNESCO digitalizovány.

Foto: autorka
Ale vraťme se ke Strži a době, kdy sem Karel Čapek přišel. Psal se rok 1935, místo ho zaujalo. Praha 30. let se mu zdála rušná a hlučná. Ve zdejším tichém domě a zahradě napsal snad všechny velké práce z posledního období svého života. Relaxoval prací na zahradě, jezdila za ním řada přátel. Byli mezi nimi i židovští intelektuálové, kteří později zemřeli v koncentračních táborech. O tom, jak zde Čapek žil se dodnes objevují nové dokumenty.

"Třeba před lety jsme od jednoho návštěvníka dostali fotografie Čapka tady uvnitř domu, které do té doby nebyly vůbec známé. Našel je v pozůstalosti svého tatínka, který se sem zřejmě dostal s tou společností Ferdinanda Peroutky a Karla Čapka. Další věc, která existuje, je i filmový záběr Karla Čapka na zahradě. Ten se objevil v rodinném archivu rodiny Firtovy. Julius Firt byl Čapkův přítel a nakladatel. Jeho bratr byl lékařem, takže věděl o zdravotním stavu Karla Čapka, jezdil sem a pak byl ve druhé světové válce lékařem naší jednotky v Tobruku."

Foto: autorka
Přišel rok 1938 a s ním povodeň. Nedaleký rybník přetekl a voda zalila zahradu. Říká se, že se při lidvidaci škod Karel Čapek nachladil a před Vánoci dostal zápal plic. Na něj pak zemřel v Praze ve vile, kterou obýval se svým bratrem Josefem. Mimochodem, Josefu Čapkovi je připisováno autorství slova „robot", které souviselo s divadelní hrou R.U.R. a rozšířilo se do celého světa. Karel Čapek původně uvažoval o slově „laboř".

Po smrti Karla Čapka měl dům další dramatické osudy. Stále platilo právo doživotního užívání paní Olze Scheinpflugové a do toho přišla druhá světová válka.

"Nejdřív to chtěli zabrat němečtí vojáci, protože blízký zámek byl tehdy sídlem říšského protektora Daluegeho. Nedošlo k tomu a je kolem toho krásná historka. Údajně přišel s německými vojáky nějaký důstojník, který byl intelektuál a když mu bylo řečeno, že to byl Čapkův dům, tak řekl, že odejdou a prohlásil dům za neobyvatelný. Já si myslím, že neobyvatelný byl, protože tady je nádherně přes léto, ale ty zimní měsíce tady musely být velice tristní. Dům nebyl odvlhčen, vytápění bylo lokální, to obývání v zimních měsících bylo nemožné. Na konci druhé světové války tu byl štáb Rudé armády. Olga tady údajně ukrývala svoje a snad i Čapkovy rukopisy, a málem došlo ke katastrofě. Vojáci, když tady našli papíry, tak byly dobré do kamen, naštěstí se zase k tomu někdo připletl a řekl, že tohle by se dělat nemělo."

Foto: autorka
Fotografie Olgy Scheinpflugové a Karla Čapka v životní velikosti vítá návštěvníky hned na začátku expozice. Po válce Olga usilovala, aby tu bylo zřízeno Čapkovo muzeum. Přišel rok 1948 a dům Václava Palivce byl znárodněn. Postupně chátral, až tu vznikly byty a nájemníci tu bydleli až do 60. let 20. století. Impuls k tomu, že znovu začal zájem o Čapkovo dílo přišel paradoxně ze Sovětského svazu, uvedla Kristina Váňová.

"Profesor Nikolskij tehdy napsal takové pojednání o Čapkově protifašistické tvorbě a ocenil tam jeho kvality. Asi v roce 1961 začaly první přípravy na tvorbu expozice. V dubnu 2013, bude mít památník Karla Čapka přesně 50 let."

Autorem původní expozice byl známý architekt Zdeněk Rossman, scénář zpracoval dr. Miroslav Halík. To byl Čapkův vydavatel, obdivovatel a badatel, který věděl o Čapkovi zřejmě nejvíc. V expozici však nemohly být například Čapkovy kontakty se špičkovými osobnostmi tehdejší Evropy. Po revoluci se v rámci restitucí přihlásili dědicové Václava Palivce, kteří dnes dům muzeu pronajímají za symbolické dvě koruny ročně. Vznikla tu i nová expozice.

"Navíc jsme to stihli ještě v době, kdy byl velký zájem paní Slávky Peroutkové, aby i její manžel Ferdinand, který sem za Karlem Čapkem jezdil, tu měl připomínku svého díla, a dala nám spoustu autentických věcí, které v expozici máme. Udělali jsme i expozici Olze Scheinpflugové, zaslouží si to a je to nepřehlédnutelná osobnost, jak herečka, tak spisovatelka a obrovská propagátorka Karla Čapka po jeho smrti."

Foto: autorka
Památník není pietním místem. Na zahradě je pódium, kde se hraje divadlo, koncerty, pořádají se tu tvůrčí dílny a výstavy. Po jedné z nich expozici obohatily i kostýmy studentů umělecké školy z Trenčína.

"Měli rok na to, aby udělali kostýmy pro Čapkovy hry. Tohle je Ze života hmyzu. Výstava tady už proběhla a já jsem kostýmy už musela vrátit, ale tři jsme od nich koupili, protože mi to připadá jako úžasné doplnění expozice. Já si strašně vážím pohledu mladé generace, protože člověk si říká, že už trošku trpí provozní slepotou a tohle je príma."

Nově vznikl projekt Čapkova stezka. Je to trasa, která už existuje, její tvůrci se na ni ale podívali jinýma očima. Připomínají tu například, že Stará Huť byla proslavená zpracováním železa. Než přišly na řadu Ostrava, Kladno a další velké závody, zpracovávalo se ve středních Čechách na začátku 19. století až 80 procent železa v českých zemích.

10
49.779739940000
14.198799130000
default
49.779739940000
14.198799130000