Cestujeme po Česku Zámeček Humprecht zdobí turecký půlměsíc

Jan Humprecht Černín z Chudenic Zakladatelem zámku je známý barokní kavalír hrabě Jan Humprecht Černín z Chudenic, jehož jméno zámeček s půdorysem elipsy nese. Na obraze od Karla Škréty tu mají antičtí hrdinové tváře hraběte a jeho italské manželky Diany Marie z Gazolda.

"Tato dáma byla ve své době považována za nejkrásnější ženu střední Evropy a vypráví se, že tento zámek byl postaven kvůli ní jako malý dárek paní hraběnce k svátku a proto zámek dostavěli za necelý rok. Musím ovšem spravedlivě přiznat, že Černínovi se dokonce i rozvedli, což bylo v 17. století naprosto mimořádné a bylo k tomu třeba souhlasu papeže."

Humprecht Jak uvedla moje průvodkyně Dagmar Faměrová, oba z portrétů shlíží na svého vnuka Františka a jeho belgickou manželku. Proslula tím, že si jako věno přivezla do Čech smečku 200 psů různých loveckých plemen, čímž u místní šlechty rozhodně zabodovala. Ostatně sám zámeček byl před třemi sty lety postaven jako letní romantické a lovecké sídlo se 27 pokoji. Po deseti letech však do něj čtyři krát udeřil blesk a vyhořel. Dočkal se opravy a dokonce byl zvýšen o jedno poschodí a v této podobě zůstal dodnes. A právě ve druhém patře se nachází unikátní akustická hudební síň, ve které se velice zvláštně rozléhal hlas a později i zpěv Dagmar Faměrové.

"Tato místnost je vysoká přes 16 metrů, má tvar elipsy a když tu promluvíme nebo zazpíváme, tak se náš hlas vrací zpátky šest až osm sekund."

Humprecht Hudební síň na Huprechtu často využívali filmaři a rozhlas. Ozvučili tu několik filmů, třeba střelbu ke Švejkovi nebo Strakonického dudáka. Na stěnách hudebního sálu jsou malby do suché omítky z roku 1937 od Richarda Víznera. Před návštěvníky se tu objevují výjevy ze stavby zámku. Muž s kružítkem v ruce má být sám architekt Carlo Lurago. Jsou tu i obrazy ze života Černínů. Za povšimnutí stojí vousatý pán s kloboukem v ruce. To má být prastrýc zakladatele zámku Heřman Černín z Chudenic, kteří řídil popravu 27 českých pánů na Staroměstském náměstí v roce 1621.

"Také byl dvakrát v Turecku. Zajistil mír s Turky v době třicetileté války a proto dali na jeho počest na špici Humprechtu turecký půlměsíc."

Zajímavé je, že s nápadem dát na věž zámečku půlměsíc přišel katolický děkan František Matějovič Vetešník. Do té doby byl na špici zámku dvouramenný železný kříž. V roce 1829 se však opravovaly střechy a kněz tehdejšího majitele panství požádal, aby kříž nahradil tureckým půlměsícem na paměť diplomatických úspěchů Černínů nad Turky. A opravdu se tak stalo.

Zámek Humprech nabízí řadu zajímavostí. Pokud návštěvníkům padne zrak na cestovní truhlu z počátku 18. století, uvědomí si, že cestování rozhodně nebylo v té době jednoduché. Prázdná totiž vážila 29 kilogramů. Nechybí ani šperkovnice, pokud totiž neměl šlechtit u sebe hotovost, mohl platit šperky, proto i muži nosili množství různých prstenů a řetězů. Černínové díky svým kontaktům podávali na zámku kávu a čokoládu ještě dříve než byla otevřena první veřejná kavárna v Praze.

Na zámku je i malá galerie - spíše jen náznak sbírky obrazů rodiny Černínů. Ta čítala desetitisíce děl a právě kvůli nim začali budovat v Praze Černínský palác, který se měl stát rodovým sídlem i obrazárnou. Na zámku je řada zátiší, která byla v době baroka byla velmi oblíbená. Maloval je i malíř Hamilton.

"O něm zlí jazykové tvrdily, že veškeré své modely snědl. Patrně jako jeden z mála umělců nikdy nehladověl, protože portrétoval také koně. Věřím, že ta krásná ušlechtilá zvířata nekonzumoval tak často jako ty ubohé králíky a slepice."

Černíny na zámku Humprecht vystřídali v roce 1738 Netoličtí. Václav Kazimír Netolický z Eisenberka byl šikovným ekonomem a jedním z poradců naší nejznámější panovnice Marie Terezie. Je tu i knihovna Netolických, která vznikala v průběhu 18. a 19. století.

"Obsahuje přes 2,5 tisíce různých svazků převážně odborné historické literatury. Jsou zde také jazykové slovníky, encyklopedie, z beletrie by jste tu našli německou klasiku v originále a v prvním vydání, francouzskou literaturu a anglické a italské knihy. V češtině tady knížek bylo velmi málo. Ta šlechta byla cizojazyčná, ale byla zemsky vlastenecká, takže tady máme třeba zakladatelská díla české jazykovědy a historiografie, což byl Dobrovský, nebo Topografie českého království. Ovšem tato díla byla poprvé vydána v němčině."

V knihovně nechybí ani globusy - dva s hvězdnou oblohou a jeden zeměpisný. Na něm by jste marně hledali Antarktidu, kterou v té době ještě neznali. Netoličtí vlastnili zámek celých 200 let až do první pozemkové reformy, kdy v roce 1926 přešel zámek do majetku města Sobotky. A Sobotce patří zámek s krásnými rozhledy dodnes.