Cestujeme po Česku Uhelné safari

Foto: autorka Uhlí se ve velkém začalo na Mostecku těžit na počátku 19. století. Těžbě ustoupilo mnoho obcí, zbourán byl i samotný starý Most. Okolí se proměnilo v měsíční krajinu. Uplynulo pár desítek let a Most je nositelem pojmu nejzelenější město v Česku. Doly nahradily zrekultivované plochy. Na hippodromu se konají dostihy, na autodromu závody, napuštěná jezera lákají ke koupání. Málokdo by dnes věřil, že tady všude byly před 50, 40 či 30 lety doly na hnědé uhlí.

"V podstatě není kolem města žádný prostor, který by byl původním terénem, vše je to modelováno a zrekultivováno."

říká primátor Mostu Vlastimil Vozka.

Foto: autorka "Jsou tu velké stavby, které stojí na dříve rekultivovaných územích, jako třeba rekreační plocha Matylda. Občané už je vzali za svoje. Jezdí sem ze širokého okolí třeba zájemci o inline bruslení. My můžeme klidně říct, že Most je město nejen zelené, ale i bruslařské, protože tady se vyřádí úplně každý."

Uhelné safari nabízí nejen zrekultivované plochy. Ale i doly, kde stojí obří stroje. A na ty se musím podívat. Beru si hornickou svačinu- chleba se sádlem a s cibulí, na nohy pořádné boty, na hlavu helmu a terénní auto nás veze do lomu Čs. armády. Tady na nás čeká náš průvodce Josef Gerthner.

"Nacházíme se na tzv. vyhlídce na lomu Čs. armády, který těží zdejší severočeské hnědé uhlí. V této lokalitě má výhřevnost okolo 18 megajoulů na kilogram. Zdejší hnědouhelná sloj je v panenské části přikrytá v průměru 140 metrů mocným nadložím. Sloj je potom prakticky v celém Podkrušnohoří mocná 30 metrů, takže je tady souvislá vrstva 30 metrů uhlí."

Foto: autorka Pohled z vyhlídky do lomu hlubokého 140 metrů je úchvatný. Obří stroje ještě vypadají jako malí plechoví broučci. I když jejich zvuk doléhá až sem. To se však brzy změní. Naproti nám za dolem stojí zámek Jezeří. Tahle dominanta Krušných hor se vypíná na skalním ostrohu nad obcí Černice. Jeho součástí byly i visutá zahrada, skleníky, oranžérie. Za působení Lobkoviců tu panoval čilý kulturní a hudební život. Boj o záchranu zámku začal od 70. let 20. století, neboť uhelná rypadla se do půdy zakusovala stále blíž a blíž. Zůstal na svém místě a probíhá jeho postupná obnova.

"Protože byly obavy, že by svah mohl ujet, tak tam byly vyhloubeny dvě kontrolní štoly, kde se dodnes provádí kontrolní měření a mohu všechny uklidnit, Jezeří se nehnulo ani o milimetr. Protože už dřív část arboreta u Jezeří ujela, tak byl pod zámkem ponechán takový oblouk, kde se z bezpečnostních důvodů nechalo 35 milionů tun uhlí, aby arboretum neujelo."

Foto: autorka My už sjíždíme do dolu. Jak se blížíme, uhelná rypadla se stávají větší a větší a taky hluk značně zesílil. Před námi jsou rypadla, dopravníky, na oblečení sedá množství prachu a botky už taky nejsou nejčistší. Přesto je to jedinečný zážitek. Jak dodal Josef Gerthner, nadložní zeminy se musí odtěžit a uskladnit. Lom totiž stále postupuje. Tento byl založen v roce 1901 a postupně se propracoval až sem. Zatímco na jednom konci se zemina skrývá, jinde už probíhají rekultivace. Úrodná půda proto musí být dobře uskladněna.

"Úrodné vrstvy tady mohou místy dosahovat až pěti metrů. Nemyslete si, že to je ornice, ale až do hloubky pěti metrů jsou úrodné spraše. A jsou natolik úrodné, že se dají přirovnat k černozemi. Je to vzácná věc a tak se s tím hospodaří velice šetrně."

V současnosti se na skrývání zeminy používají obří velkostroje. A její převoz se provádí pomocí pásových dopravníků. Důležité je také odvodňování lomu.

Foto: autorka "Letos v lednu, když nastalo prudké oteplení a hory byly zavalené sněhem, tak to během pár dnů povolilo a odteklo. Tady to vypadalo, že Niagarské vodopády jsou proti tomu drobeček. Musí se vždy na nejhlubším místě lomu udělat čerpací stanice, která zvládá i takové přívaly vod. Zde je čerpán kubík vody za jednu vteřinu. Vody obsahují hodně síranu, tak to jde rovnou do čističky vody."

Lom Čs. armády v roce 2010 vytěžil 4 miliony 628 tisíc tun uhlí. Turisté tady uvidí unikátní kolesové a korečkové rypadlo - v Podkrušnohoří jediné rypadlo tohoto typu. Tyto stroje jsou staré 35 let. Dnes se už nevyrábí, ale technici odhadují, že by jejich cena začínala na miliardě. Stroje umí i tzv. chodit, asi 3 metry za minutu, připomněl u korečkového rypadla Josef Gerthner.

Foto: autorka "Pohybuje se pomocí tzv. zvonu a přímé kulové dráhy, kterou si může otáčet směrem, kterým potřebuje odejít. Jedná se o žlab, ve kterém jsou koule velké jako lidská hlava. Opře se o kulovou dráhu, nadzvedne zvon a sveze se příslušným směrem. Váží to pět a půl tisíce tuny. Tuhle mašinu obsluhuje 6 lidí."

Uhelné safari nabízí pět výletních tras, nejen po dolech, ale také po zrekultivovaných plochách. Jednou z nich je i jezero Matylda, které bylo kdysi lomem. Zatímco tu ostatní odpočívají nebo se prohánějí na kolečkových bruslích, my smýváme uhelný prach a chystáme se vyměnit uhelný lom za dostihovou dráhu. A tam se podíváme někdy příště.