Cestujeme Třebíčská židovská čtvrť

08-08-2003 | Zdeňka Kuchyňová

Třebíčská židovská čtvrť se nedávno dostala na prestižní seznam památek UNESCO. Jde o první vysloveně židovskou památku mimo území Izraele, která byla na seznam světového dědictví zapsána. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové

Stáhnout: RealAudio

Rozhodující pro zapsání třebíčského židovského ghetta na seznam UNESCO byl fakt, že bylo mimořádně zachovalé. Přitom hrozil jeho zánik. Čtvrť, která leží podél řeky, chátrala už od začátku 20. století. Tehdy přestalo platit rozdělení města na židovskou a křesťanskou část a v židovském ghettu bydleli spíše chudí křesťané, zatímco se bohatší Židé stěhovali do středu města. Takže zdejší hranice byla spíše majetková než náboženská.

"Pokud bychom vzali za výchozí ten stav zhruba před 30-ti, 40-ti lety, tak to byla víceméně čtvrť města, která byla velice zanedbaná a se kterou se výhledově počítalo i s demolicí."

Přední synagogaPřední synagoga říká místostarosta Třebíče Jan Karas. Místo klenotu, který je dnes v UNESCO, tu měly vyrůst paneláky, ale naštěstí se tak nestalo. Této čtvrti se dříve přezdívalo také Stínadla. Určitě si při této vzpomenete na Rychlé šípy Jaroslava Foglara a jeho tajemnou čtvrť, kterou ve svých knihách popisoval. Jak uvedl architekt města Lubor Herzán, sám si jako dítě v této ponuré části města hrával.

"Třebíčská židovská čtvrť skutešně tato Stínadla velice připomínala a mimochodem, když Jaroslav Foglar tady byl na návštěvě koncem 80-tých let, tak říkal, kdyby znal židovskou třebíčskou čtvrť, tak ty filmy by nafilmoval tady."

Dnes už je všechno jinak. Čtvrť se postupně opravuje a fasády domků svítí novotou. Stav se změnil zhruba v polovině minulého desetiletí, kdy došlo k zásadnímu obratu a byly zbudovány veškeré nové sítě.

"Rozhodující moment nastal v polovině 90. let, kdy se městu podařilo získat půjčku od americké strany, která byla určena na podporu rozvoje infrastruktury a v podstatě během dvou let byly opraveny inženýrské sítě, které z rozpočtu města by se jinak opravovaly deset let a bylo by to sociálně neúnosné pro obyvatele tehdejší čtvrti."

ZámostíZámostí Změnilo se i osvětlení, které dříve dodávalo této čtvrti pocit jakési stísněnosti. V úzkých uličkách teď svítí nádherné lampy. Při nedávném kulturním festivalu byly obaleny do modrého papíru, a právě toto osvětlení spolu s malými kavárničkami a obchůdky dalo čtvrti neopakovatelnou romantickou atmosféru. Základní oprava židovské čtvrti byla předpokladem pro to, aby se sem vrátil další život. 90 procent domů je dnes v soukromém vlastnictví a je na majitelích, aby si teď své domečky patřičně upravili. Já jsem zašla do starožitnictví a kavárničky paní Pavly Mikešové, a zeptala se, jak takový domeček vypadá.

"Každý ten dům je jinak velký. Židé to vlastně pořád přistavovali. Takže z venku to vypadá, že ten baráček je malinký a když tam vejdete, tak jakoby za sebou máte tři domy. Já bych řekla, že je to doopravdy ojedinělé. Málokde se to vidí. Třeba Telč je krásná tím, že vidíte celé průčelí, všechno si projdete, ale tady vlastně nikdy nevíte, kde vyjdete, jestli na té samé nebo už na druhé ulici."

Zadní synagogaZadní synagoga Domečky tak mají často několik vchodů a skutečně stojí za zhlédnutí. Turisty může lákat i další domeček s keramickou dílnou. Jeho raritou, kterou návštěvníkům ochotně ukáží, je zasklená studna, která je v chodně kousek od vchodu do domu. Pavel Kheg už v domku žije dva roky.

"Studna byla zakrytá betonovou deskou, ale jinak byla plně funkční."

Je to běžné, nebo zdejší výjimka, rarita?

"Úplně běžné to není, ale vím nejméně o čtyřech studnách, které se tu ještě vyskytují, ale tato je asi jako jediná plně zviditelněná."

Víte jak je hluboká?

"Čtyři a půl metru."

Pro soukromé majitele domů plynou kvůli záspisu památky na seznam UNESCO samozřejmě určitá omezení. Na druhé straně mohou na opravy památkově chráněných objektů čerpat různé dotace. Navíc má město i grantový systém. Celá čtvrť však leží v záplavové zóně a proto byla ze čtyřicetimiliónové půjčky vybudována i protipovodňová opatření. Povodeň tu zažil i architekt Herzán.

Židovský hřbitovŽidovský hřbitov "To můžu říct naprosto přesně 21. května 1985 byl v ulicích židovského města zhruba metr vody. Sám jsem tam projížděl na kajaku, byl to docela horor a vím, že loni, jak byla ta pětisetletá voda v Praze, tak nad Třebíčí byly problémy, pod Třebíčí byly problémy, ale ve vlastním městě v důsledku těch protipovodňových opatření se ta situace zvládla bez nějakých zásadních problémů."

V příštím roce bude docházet k dalším protipovodňovým opatřením, které by od velké vody ochránily nejen židovskou čtvrť, ale celé město. To má i několik významných židovských osobností. Žila zde řada významných rodin jako byli Grünbergovi, Taussigovi, či Subakovi. Jak uvedl Lubor Herzán, ti jsou dnes rozeseti po celém světě, ale každý rok zde mívají rodinné srazy.

"Jenom takovou malou perličku. Jak jsem se zmínil o té Subakově rodině, tak jedna z ulic v židovském městě se nazývala odjakživa Subakova, pak samozřejmě za komunistů se musela nazývat Tovární a v roce 1990 opět byla nazvanou Subakovou a když to pan Subak zjistil, tak dal drobný sponzorský dar městu jako zadostiučinění, že je na jeho rod pamatováno.

A pokud je už tady vzpomenuto toto jméno, tak tady ta bývalá Subakova továrna byla přestavěna v polovině minulého desetiletí na byty, takže tam vzniklo 29 nových bytů a i to vlastně přispělo k tomu, že se do této čtvrti vrátil život."

Jak dodal místostarosta Jan Karas, v Třebíči je i židovský hřbitov. Nejstarší náhrobky pocházejí už z první poloviny 17. století. Svou rozlohou - téměř 12 tisíc metrů čtverečních se řadí k největším židovským hřbitovům v České republice. V Třebíči jsou i dvě synagogy - Zadní byla vybudována na přelomu 17. století v barokním slohu. Svému účelu přestala sloužit už po první světové válce, zřejmě proto, že židovských obyvatel ubývalo. Nakonec zde měla rodina Subakova sklad kůží. Později tu byla zelenina. Po náročné opravě byla synagoga opět otevřena v září roku §1997 k 720. výročí první písemné zprávy o městě Třebíči. Dnes slouží především pro koncerty a výstavy.

Židovská čtvrť však není jedinou památkou Třebíče. Do seznamu UNESCO byla zapsána rovněž bazilika sv. Prokopa a právě tam, ale i za historií Třebíče se vypravíme příště.

Linkovací služby

Doporučujeme

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace