Cestujeme Stará Boleslav - místo, kde je střeženo paladium země české

Ve Staré Boleslavi jsou asi 100 metrů od sebe dva poutní chrámy. Bazilika sv. Václava a chrám Nanebevzetí Panny Marie. Události dávných věků s oběma úzce souvisí. Nejdřív otevřeme dveře baziliky. Na jejím místě stál v dobách knížete Václava kostel sv. Kosmy a Damiána. A právě u dveří tohoto kostelíka byl sv. Václav zavražděn. Někteří historici uvádí, že to bylo v roce 929, jiní se domnívají, že to byl rok 935. Jak uvedla Nina Nováková, autentické místo vraždy je dnes vyzdobeno vzácným sousoším z dílny Matyáše Bernarda Brauna a znázorňuje jednu z možných variant zavraždění knížete Václava.

Sousoší Matyáše Bernarda Brauna "A sice, že se kníže Václav snaží zachránit svůj život v kostele Kosmy a Damiána, drží se dveřního kruhu, a jeho bratr Boleslav nad ním stojí a chystá se ho zavraždit. Proč mluvím o tom dveřním kruhu, protože turista, který přijde na Pražský hrad do chrámu sv. Víta, tak se ve dveřích Svatováclavské kaple dívá na kruh, který je podle tradice originálem kruhu z kostela Kosmy a Damiána."

Neví se, proč sv. Václav do Boleslavi jel. Jedna verze říká, že tam byl pozván svým bratrem Boleslavem na křtiny, podle jiné chtěl oslavit svátek Kosmy a Damiana. Když byl svatý Václav zavražděn, měl u sebe možná paladium země české, což je ochranný obraz, který má zajímavý příběh. Původně to byla klasická ikona malovaná na dřevě s kovovým rámem. Její historie začíná už v době svatého Cyrila a Metoděje, kteří přinesli na Velkou Moravu křesťanství a písmo. Prvním vlastníkem byla kněžna Ludmila.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie, foto: www.czechtourism.cz "Buď nechala z pohanských model ulít jakousi ikonku a nebo ji dostala přímo od Metoděje. Když byl potom pokřtěn malý Václav, tak mu ikonku darovala. Václav ji velmi ctil a měl ji nepochybně sebou i v Boleslavi. Když byl zavražděn, tak se podařilo jeho věrnému příteli Podivenovi ikonku zachránit a běžel s ní trasu od tehdejšího kostela sv. Kosmy a Damiána až na místo, kde dnes stojí chrám Nanebevzetí Panny Marie. Tam prý se mu podařilo ikonku ukrýt. Podle krásné staroboleslavské legendy po sto letech jakýsi oráč zbytky ikonky vyoral. Kov zůstal zachován, ale dřevo už vzalo za své. A tento kov má být podle tradice základem nově vytepaného reliéfu Madonky s dítětem."

Kovu se říká Korintská měď, což je slitina, která je typická pro zpracování v Byzanci, ale vůbec není typická pro střední Evropu a odtud tedy vazba na Cyrila a Metoděje. Poslední podoba ikonky vznikla kolem roku 1430. Paladiem, nebo-li ochranným obrazem se ikona stala v 17. století v době císaře Rudolfa. Tehdy se katolíci začali obávat, že v zemi převáží protestanté. Modlili se k Madoně a tehdy byl reliéf prohlášen za paladium země české.

Bazilika sv. Václava, foto: www.czechtourism.cz "Zajímavé je, že to věděli za třicetileté války i příslušníci armád, které tu tehdy plenili. Paladium nejdřív odvezli Sasové, potom Švédové a za obrovských finančních nákladů bylo zpět odkoupeno a slavnostně přeneseno do Staré Boleslavi. Od doby 30ti leté války už se nic neponechávalo náhodě. Jakmile byl nějaký kritický moment, tak bylo paladium odvezeno ze Staré Boleslavi a ukryto v Praze na Hradě nebo ve Vídni."

I dnes do Staré Boleslavi proudí poutníci. Došlo k obnovení Svatováclavské pouti, která je téměř mystická. Už třikrát dal pražský kardinál Miloslav Vlk souhlas s tím, aby naše nejcennější relikvie - lebka knížete Václava - byla přinesena na původní místo zavraždění. Den před poutí se u ní kněží a kardinálové modlí. Poutníci chodí i paladiu. Kdo by si však představoval velký obraz, byl by zklamán. Reliéf Madony s dítětem je malý - 13 na 19 centimetrů. Ve své době však jeho historicko-umělecká hodnota byla srovnatelná s korunovačními klenoty. Na poutní místa jezdí řada osobností. Nina Nováková například prováděla po staroboleslavských kostelích prezidenta Václava Klause i potomky Habsburků.

Stará Boleslav "Mě dělalo velkou radost, když v roce, kdy byl blahoslaven poslední císař Karel I., Brandýs a Starou Boleslav navštívil jeho pravnuk, to by byl arcivévoda Johannes. Tomu v té době bylo 22 let a studoval bankovnictví. Když jsme přišli do staroboleslavského chrámu Nanebevzetí Panny Marie a já jsem říkala, že mu ukážeme paladium, tak říkal: to musíte, u nás v rodině se traduje, že sem vždycky chodil pradědeček. Byla jsem až překvapená, jak tenhle mladý člověk z rodiny Habsburků, když viděl sousoší, jehož součástí byl sv. Václav a sv. Ludmila, tak poznal Ludmilu podle atributu šály a podle praporce knížete Václava. Pak chtěl uchopit paladium a kněží mu to dovolili. V té chvíli tam přicházeli polští poutníci a jejich kněz plácnul toho arcivévodu přes ruku, že na to nesmí sahat. Já jsem říkala: ale to je pravnuk blahoslaveného Karla. A v tu chvíli se poutníci změnili v obdivovatele a nechali se s ním vyfotit."

Nebyl však posledním Habsburkem, který do Staré Boleslavi přijel. V roce 2006 město i kostely navštívil Otto von Habsburk.