Cestujeme Šluknov - to jsou sochy, křížové cesty a zámek, který vstal z popela
Nejsevernější město v Česku se jmenuje Šluknov, po kterém je pojmenovaný i Šluknovský výběžek. V jeho dosahu je několik chráněných krajinných oblastí a národní park. Najdete tu rozhledny, křížové cesty, typickou architekturu a zámek, který vstal doslova z popela.
Šluknovsko patřilo k nejhustěji osídleným místům Česka, dařilo se
textilnímu průmyslu. Dnes tu žije v 18 obcích a městech jen 55 tisíc
obyvatel, polovina počtu z doby před rokem 1945. Spíše než průmysl tu
najdete neporušenou přírodu, architekturu od baroka až po modernu 20.
století, nebývalé množství křížů, Božích muk a soch.
"Na Šluknovsku se dochovalo 14 venkovních křížových cest z 18. až 20. století. Jednou z nich je i křížová cesta ve Šluknově, která byla postavena v letech 1738-1756. Součástí je 14 zastavení včetně kaplí, Getsemanská zahrada a pomník padlým a nezvěstným z 1. a 2. světové války. Celková rekonstrukce křížové cesty probíhala v letech 1998 až 2005, kdy byla rovněž vysvěcena,"
uvedla Jitka Soukupová, manažerka Regionálního informačního centra. Šluknov má díky své výhodné poloze blízko k hraničním přechodům do Saska a tak se tu rozvíjí přeshraniční turistika. Město totiž obklopují chráněné krajinné oblasti Lužické hory, Labské pískovce a nejmladší Národní park České Švýcarsko. A stejně jako je tu pohádková krajina, jsou pohádkové i názvy městských částí jako třeba Království, Císařský či Nové Hraběcí.
Na Šluknov se můžete podívat i z výšky, když budete putovat po
zdejších rozhlednách. V okolí jich najdete šest s celoročním
provozem a další hned za hranicemi v sousedním Sasku. Nejvýznamnější
památkou Šluknova je zámek, a kostel sv. Václava. Uvnitř je sarkofág
z roku 1548, který patří Arnoštu ze Šlejnic, tehdejšímu majiteli
Šluknovského panství. Ve městě se dochovala celá řada pískovcových
barokních soch svatých. Jsou umístěny po celém městě i podél
silnic. Jak ale připomněla Jitka Soukupová, typickým prvkem zdejšího
lidového stavitelství je přízemní nebo patrový podstávkový dům s bohatě zdobeným štítem.
"Ve městě se dochovala celá řada podstávkových tkalcovských domků. Jsou to charakteristické stavby pro nejsevernější Čechy a pro oblast Horní Lužice v Sasku. Na Šluknovsku se dochovalo asi 2500 těchto domků a řada z nich je památkově chráněná. Podstávka je opěrný systém na způsob arkád, obepínající roubenou světnici a nesoucí tíhu střechy nebo patra."
Zámek, foto: autorka
Největší památkou Šluknova je však zámek, který se veřejnosti
otevřel teprve nedávno po dvaceti letech chátrání a doslova vstal z popela. Zámek totiž zničil v osmdesátých letech velký požár, uvedla
naše průvodkyně Pavla Kratochvílová.
"Požár začal 2. dubna 1986 a to díky závadě na elektrickém topném zařízení. Vypukl na půdě a celý objekt byl nenávratně poškozen. V 90. letech bylo provedeno jen nejnutnější zabezpečení. Zámek stál a chátral. Dlouho se přemýšlelo, jestli se zbourá nebo se podaří sehnat peníze. V roce 2000 se vypracoval projekt a v roce 2005 se začalo s obrovskou rekonstrukcí. Ta vyšla město na téměř 47 milionů korun, přičemž 40 procent muselo uhradit z rozpočtu a 60 procent se podařilo získat z různých dotací."
Foto: autorka
Jako poslední přišly v roce 2009 na řadu půdní prostory. Park by
měl být dokončen letos v létě, v době konání Zámeckých
slavností. Letos začínají 24. června a budou ve stylu 30. let 20.
století. Slavnostmi, které jsou největší kulturní akcí města, žije
celý region. Přijedou kapely, lidé mohou zajít na dobové trhy nebo do
krčmy. V přízemí zámku vznikl i prostor pro mlsné jazýčky. Výrobky
zdejší cukrárny obdržely označení 'regionální produkt' a zákusky
jsou vyráběny podle starých rodinných receptů.
Šluknovský zámek leží mimo středověké jádro města. A jako správný zámek má i svoji Bílou paní. Hrabě prý před dávnými časy příliš žárlil na svoji manželku a zavíral ji proto v komoře, kde se jí stal společníkem kolovrat a jedinou zábavou předení. Nakonec hrabě začal žárlit i na kolovrat, který je prý pro jeho paní přednější než on. Odkopl ho a hraběnku pak svrhl na kamennou dlažbu dvora. Ještě téže noci uprchl a aby nikdo nepoznal kam jede, nechal koně překovat obráceně. Říká se, že se přidal k žoldnéřům a jeho život skončil při obléhání města Brém. Za jasných nocí se prý hraběnka zjevuje na Šluknovském zámku. V jeho zdech se v průběhu sedmi staletí vystřídala řada rodů - už vzpomínaní Šlejnicové, Lobkovicové, Mansfeldové či Harrachové. Od války patří zámek městu a o jeho stáří vypovídá na první pohled bezvýznamný obdélník.
Foto: autorka
"Jedná se o dataci kletované omítky se značkou času. Je zde
vyryto 1566, který označuje počátek budování tohoto renesančního
reprezentačního sídla a to Arnoštem ze Šlejnic. Stavba a její
budování probíhalo celých 7 let a bylo dokončeno jeho manželkou
Ludmilou Lobkovic."
Stropy zdobí malby ze 17. století. Najdete tady repliky obrazů především s tématem lovu a několik opravdu unikátních kousků nábytku. Při pohledu na obří truhlu na šaty jsem politovala ty, kdo jí sem stěhovali.
"Tato truhla je z období renesance. Je to krásná ukázka zručné práce truhlářů. Na čelní stěně je alegorie: víra, střídmost, moudrost a spravedlnost. Na bočních stěnách je vyřezaná nevěsta a ženich. Tato truhla byla šatní a byla darem místním novomanželům."
Foto: autorka
Cenným exponátem je i barokní sekretář a psací stůl, který přímo
láká k tomu, aby jste se k němu posadili a začali psát dopis. Jak
potvrdila Pavla Kratochvílová, je to opravdový unikát. Psací stůl z roku 1840 od firmy Danhouser.
"Tento psací stůl je pro ženu - to poznáte podle malé výstelky pod nohy. Stůl byl zdoben bohatou květinovou výzdobou. Květiny zřejmě měly rozptýlit toho pisatele. Ty stoly jsou dochovány pouze tři. My jsme patřičně hrdi, že jeden z nich je u nás na zámku. Druhý je ve Vídni a třetí v Praze v muzeu."
My jsem stoupali pořád výš a výš, až jsme se dostali na půdu zámku. Ta slouží jako výstavní prostor a pro pořádání kulturních akcí.
Foto: autorka
"Na tento prostor je použito sedm a čtvrt kilometru borovicového
dřeva se suky. Jinak se zde konají přes zimní, ne příliš turisticky
zajímavé období, zámecké večery. Zhruba sto lidí tu sedí na
židlích a měkkých polštářích. Je tady výborná akustika, která ke
koncertům přímo vybízí."
A jaké jsou další plány se zámkem? Mělo by tu vzniknout
česko-německé lesnické a myslivecké muzeum. Zatím se zde pořádají
výstavy. V době naší návštěvy tu byly větrné mlýny. A také
výstava kočárků Věry Čížkové. Mnozí jsme poznali ten svůj, ve
kterém nás před lety vozili.





