Pustevny vděčí za své jméno poustevníkům

Pustevny jsou nejvíc navštěvované horské středisko Beskyd. Za své jméno vděčí poustevníkům, kteří tu žili. Pustevnám dominují stavby známého architekta Jurkoviče. Po naučné stezce pak dojdete na Radhošť, kde se tyčí socha pohanského boha Radegasta.

Foto: CzechTourismFoto: CzechTourism Pustevny leží ve výšce 1018 metrů. Za své jméno vděčí poustevníkům, kteří tu žili v polovině 18. století. Poustevny zrušil císař Josef II. a poslední zdejší poustevník zemřel údajně roku 1874. Jméno Pustevny však tomuto místu zůstalo. Jejich hlavní dominantou jsou dřevěné stavby postavené v lidovém slohu známým slovenským architektem Dušanem Jurkovičem. Najdete tu Libušín, Maměnku, nebo při cestě na Radhošť rozhlednu Cyrilku.

"Jurkovič byl osloven českým turistickým spolkem Pohorská jednota Radhošť v 90. letech 19. století, aby realizoval dvě útulny pro vzrůstající počet tehdejších českých turistů v moravských Beskydech,"

uvedl Radek Hasalík z Valašského muzea v přírodě. Jurkovičovi bylo kolem třiceti a do staveb vložil veškerou energii.

Maměnka, foto: CzechTourismMaměnka, foto: CzechTourism "Stavby jsou postavené ze dřeva s kamennou podezdívkou a jsou kryté šindelem. Jsou to ukázky Jurkovičovy lidové secese, stavby hýřící mnoha architektonickými prvky jako skládaná okna, pavlače, zvoničky, vikýře, komíny, kamenná schodiště. Jsou to stavby velmi pěkné - ornamentálně i barevně."

Právě výrazná barevnost je pro stavby typická a po nedávné rekonstrukci barvami opět hýří. Najdete tu kombinaci zelené, modré, žluté a červené, jsou tu krásné dřevořezby. Zajímavé jsou i lidové moudrosti na stěnách jako třeba 'Často i v haleně chatrné najdeš rozumy jadrné' a nebo 'Voda žene mlýny, víno jazyky', přiblížil výzdobu historik Radek Hasalík.

Pustevny ve výtvarném návrhu Dušana JurkovičePustevny ve výtvarném návrhu Dušana Jurkoviče "Architekt Jurkovič v době, kdy projektoval tuto jídelnu, tak hýřil nápady svého ranného mládí a podařilo se mu realizovat architektonický unikát. Spolupracoval také s věhlasným malířem Mikolášem Alšem. Jsou tady čtyři nástěnné fresky, na kterých jsou velitel valašských portášů Stavinoha, zbojník Ondráš, Juráš a Bůh Radegast."

Kolem stolů v jídelně je sto vyřezávaných židlí. K unikátním patří i secesní lustry, nově vyrobené podle nikdy nerealizovaného návrhu Dušana Jurkoviče. Dřevěným domkům na Pustevnách hrozil už dvakrát zánik. Poprvé krátce po druhé světové válce, kdy turistický spolek zvažoval, zda má cenu začít s opravou zchátralých objektů. Tehdy zasáhl sám Jurkovič. Druhá hrozba přišla začátkem devadesátých let, kdy zůstaly Libušín a Maměnka opuštěné a jejich stav byl havarijní. Nakonec dostalo památky do správy Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a pustilo se do jejich obnovy. Do Maměnky nesměl ani moderní křížový šroubek, byla snaha, aby se renovované části přiblížily co nejvíc těm před sto lety.

Dalším unikátem na Pustevnách je zdejší lanovka, které bylo už 70 let, představil chloubu sportovního areálu jednatel klubu Ski Alpin Pustevny Jan Mikeska.

"Byla to první lanovka s pevným uchycením na světě, která se postavila. Postavil to pan Vízner z Chrudimi. Původně to obhlédnul někde v Kanadě, kde to používali jako lesní lanovku. Vykoumal tento systém a dovezl ho k nám do Čech. Historie tohoto typu lanovky začíná právě u nás na Pustevnách."

Současná dvoj sedačková lanovka na Pustevnách je už třetí. Měří 1637 metrů a překonává převýšení 400 metrů. Lyžaři tu najdou devět sjezdovek od nejlehčí po nejtěžší a více jak 46 kilometrů běžeckých tras. Východním směrem od Pusteven je jediné pleso v Beskydech. Dojdete i k Čertovu mlýnu s podivnými skalními útvary a odsud k Radhošti, což je posvátná hora Moravy a Beskyd, dodal historik Radek Hasalík.

RadegastRadegast "Je to hora, jejíž prokazatelná historie sahá do 16. století, je to hora opředená řadou mýtů, bájí a legend, je to hora, která ukrývá svého boha Radegasta. Víme, že podobného Radegasta měli polabští Slované už ve 12. století, ale ten původ Radegasta je ještě spletitější. Známe ještě jednoho Radegasta a to byl náčelník kmene Gótů z období stěhování národů v době, kdy Gótové dobývali Řím."

Slovanští předkové projevovali Radegastovi velkou úctu, přinášeli mu dary, na Radhoštu slavili letní slunovrat. Traduje se, že Radegastova modla bývala uložena v podzemním chrámu.

"Místní hornatina je protkána sítí tzv. pseudokrasových puklin. Jsou to podzemní prostory vzniklé horotvornou činností. Známe, co zmapovali jeskyňáři. Víme, že před dvěma sty lety byly podzemní prostory výrazně bohatší a větší, než jsou v současnosti."

Podzemím prý tehdy projel i vůz tažený koňmi a ještě v 18. století se údajně dalo projít z Pusteven až na Radhošť podzemím. Sochu pohanského boha Radegasta vytvořil na začátku 30. let 20. století místní rodák Albín Polášek. Byl profesorem na akademii krásného umění v Chicagu. Sochu vytvořil s býčí hlavou, rohem hojnosti, a s valašskými krpci. Každý z kronikářů si Radegasta představoval jinak - od švarného jinocha až po modlu se lví hlavou, na níž seděla kachna. Nejznámější Radegast se však zrodil ve fantazii Albína Poláška. Třímetrový kolos z betonu a žulové drti však ve výšce přes jedenáct set metrů špatně odolával počasí. Navíc do něj uhodil blesk. Vzácný originál tak nahradila dokonalá kopie z pravé jihočeské žuly, která vydrží několik staletí. Na Radhoštu je také kaple, jejíž vnější stěny byly obloženy impregnovaným šindelem, aby odolala počasí. Je totiž nejvýše položenou církevní stavbou v Česku. U kaple stojí sousoší Cyrila a Metoděje. Také toto sousoší vytvořil Albín Polášek a přispěli na něj i rodáci z Ameriky. Příchod věrozvěstů na Radhošť však není historicky prokázaný. To však nezabránilo vzniku legend. Údajně prý strhli modlu Radegasta a vztyčili křesťanský kříž. Dnes tu stojí spokojeně vedle sebe.