Cestujeme po Česku Priessnicz a Schroth - zakladatelé lázní na Jesenicku
Minulý týden jsme cestovali po Jesenicku. Možná jste si říkali, že tam něco podstatného chybí. Byly to lázně a tam se podíváme právě teď. Priessnitzovy lázně a Lázně Lipová proslavili dva ne příliš vzdělaní sedláci. Byli spolužáci a aplikovali zcela opačné metody, jeden nabízel vodu v obrovském množství, druhý ji zakazoval.
"Jesenicko se proslavilo hlavně jmény Johann Schroth a Vincenz Priessnitz. Hlavně jméno Priessnitzovo dosáhlo takové popularity, že za jeho života stačilo napsat Vincenc Priessnitz, Evropa a došel dopis až z Ameriky. Ten dopis se nachází v místním archivu,"
Vincenc Priessnitz
říká historik Tomáš Knopp. A my naši lázeňskou cestu začneme
právě u milovníka vody Vincenze Priessnitze, který na začátku 19.
století založil nedaleko Jeseníku první vodoléčebné lázně na
světě. Tehdy se osada jmenovala Gräfenberg, dnes je to místní část
Jeseníku. Priessnitz prosazoval léčbu prací, čerstvým vzduchem a čistou horskou vodou. Zpočátku ho měli lidé za šarlatána, ale on byl
přesvědčen o své pravdě a sice, že voda léčí. Vypráví se
legenda, že ho k tomu inspirovala zraněná srna, kterou pozoroval, jak si
v potoku léčila zranění. Léčbu vodou si vyzkoušel na vlastní
kůži, když jako 16tiletý mladík utrpěl vážný úraz.
Priessnitzův dům
"Splašil se kůň, který táhl jeho vůz a ten vůz mu přejel
hrudník. Místní ranhojič označil Priessnitzovo zranění za
nevyléčitelné a konstatoval, že pokud mladík tu příhodu přežije,
tak určitě bude nadosmrti mrzák. Ovšem Priessnitz se sám vyléčil,
jak praví legenda, studenými obklady, které namáčel do studené vody.
Všichni byli svědky toho, že nejenom přežil, ale potom dále pracoval.
Začalo se to považovat za zázrak a začali se sem trousit místní
lidé, kteří měli nějaký zdravotní problém. Později ta pověst
přeletěla i hory a začali přicházet lidé z celé tehdejší
habsburské monarchie."
Vincenz Priessnitz se v roce 1822 rozhodl přestavět svůj původně dřevěný rodný dům v prostornější kamenný se speciálními prostorami určenými pro léčení. Tento dům se tak stal prvním vodoléčebným ústavem na světě. Okolní lékaři však rozpoutali proti laickému a "nevědeckému" způsobu léčení kampaň. Neviděli rádi, že je Priessnitz připravoval o zisky a udali ho úřadům.
Priessnitzovy lázně
"Chtěli Priessnitzovi napařit veřejné pobuřování. On se však
neustále odvolával, až nakonec byla z Vídně vyslaná odborná komise
pod vedením respektovaného doktora Türkheima, která nakonec
konstatovala Priessnitzův postup jako značný objev v oblasti medicíny a povolila mu provozovat lázně bez lékařského dozoru."
Historik Tomáš Knopp, foto: autorka
Vrcholem lázeňského provozu Priessnitzovy éry byl rok 1839, když se
tu léčilo přes 1.500 pacientů. Přijelo i 120 lékařů z celé Evropy,
aby tu studovali Priessnitzovy léčebné metody a podle jejich vzoru pak
založili vodoléčebné lázně. Priessnitz měl i vynikající
pokračovatele, kteří jeho metodu doplňovali o vědecké poznatky. Dnes
navštěvuje lázně ročně asi 15 tisíc lidí z toho 20 procent ze
zahraničí. A Priessnitzova metoda se uplatňuje i dnes. Například tzv.
čapí chůze v bazénku s chladnou vodou či namáčení rukou do studené
vody zlepšuje srdce a cévy. Své dělá i zdejší mikroklima s unikátním léčebným efektem. Zaujímá třetí místo ve světě hned
za velikány jako rakouský Bad Gastein nebo americký Carlsbad.
A teď budeme mít žízeň. Přesunuli jsme se do Dolní Lipové, kde vodu při svých léčebných postupech odmítal druhý známý muž Jesenicka Johann Schroth.
Schrothova kůra
"Jeho zkušenosti se zvířaty se promítly i do léčitelských
schopností, na dnešní dobu bychom řekli velice drsných. On totiž
razil názor, že kůň, který míň pije, lépe táhne. A na tom založil
svou metodu. Spočívala v tom, že radikálním způsobem omezil u pacienta příjem tekutin, radikálně omezil jídlo. Jeho pacienti
dostávali jenom různé jahelné kaše a neslané nemastné žemle. Pak
tam byly i zábaly a pohyb v přírodním prostředí. Je zajímavé, že
někteří jeho pacienti toto všechno přežili a dokonce se i uzdravili.
Ovšem na druhé straně musíme konstatovat, že mnoho pacientů takový
postup nevydrželo. On totiž ve snaze omezit příjem vody, nedával
pacientům vůbec žádnou vodu, ale alkohol. Potom se v Dolní Lipové
aplikovala taková terapie, že probíhaly tzv. malé a velké pitné dny.
Voda nepřicházela vůbec v úvahu, pilo se zkrátka víno."
Johann Schroth
Metoda Johanna Schrotha vzbuzovala u Priessnitze smích, protože on
alkohol absolutně neuznával. Naopak doporučoval svým pacientům vodu a to v obrovském množství - až 10 litrů denně. Byly to dva extrémy,
které však oba léčily. V současnosti se v Lázních Lipová léčí
především obezita, lupénka či poruchy látkové výměny. Ročně sem
přijíždí asi 3000 pacientů, říká historik Tomáš Knopp.
"Je celkem jasné, že moderní doba se na Schrothovy postupy dívá
velice kriticky, protože pokud takovým radikálním způsobem odvodníte
organizmus, tak můžete pacientovi zlikvidovat játra, ledviny a podobně.
Ale přesto se v Dolní Lipové i v bavorském Oberstaufenu tzv. šrotovka
čili Schrothova kůra ještě aplikuje. Pacient, který se chce podrobit
Schrothově kůře, musí být důkladně vyšetřen. Pokud vím, tak kůru
může absolvovat zhruba asi každý 50. pacient. Nebo-li, kdo chce
absolvovat šrotovku, musí být zdravý jako ryba."






