Příbram

Svatá Hora, foto: Jana Šustová, ČRo

V naší rubrice se již podruhé vydáme do Příbrami. O její slavné hornické minulosti jsme si už povídali a neubráníme se tomu ani dnes. Ale Příbram nejsou jen doly. Nedaleko je například slavné poutní místo Svatá Hora.

První písemná zmínka o existenci Příbrami je z počátku 13. století. Jedná se o kupní smlouvu mezi pražským biskupem Ondřejem a tepelským klášterem. Jak se z listiny dovídáme, stále zde osada a v jejím centru statek zvaný již tehdy Příbram. Jak uvedl ředitel zdejšího muzea Josef Velfl, vlastníky osady byla církev a její biskupové.

Příbramské muzeum,  foto: Hornické muzeum Příbram
"Tím nejznámějším a nejslavnějším arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic, který působil na dvoře Karla IV. Veřejnost ho zná mimo jiné i z filmu Noc na Karlštejně. A za panování Arnošta z Pardubic zde byla vybudována kamenná tvrz zvaná později Zámeček nebo Ernestinum, která se nachází v sousedství náměstí."

O tom, že Arnošt z Pardubic na Zámečku často pobýval, svědčí i některé listiny, které sám vydal. Později zde sídlila báňská akademie, dnes Galerie Františka Drtikola, Muzeum III. odboje a nově Zámeček připomíná i svého slavného zakladatele arcibiskupa Arnošta z Pardubic. A k Ernestinu se váže i pověst o vzniku dřevěné sošky Panny Marie.

Příbramské muzeum,  foto: Hornické muzeum Příbram
"Vypráví o tom, že tam existovala kaplička, pro kterou vyřezal právě známý arcibiskup Arnošt z Pardubic z hruškového dřeva Pannu Marii. Poté, co do Příbrami přišli horničtí kolonisté z Německa, kteří byli převážně protestanté, tak tato soška byla přenesena příbramskými katolíky na Svatou Horu a podle pověsti by to měla být ta známá svatohorská madonka."

Svatá Hora se ovšem dostala do povědomí lidí ani ne tak v době, kdy Příbram patřila pod správu arcibiskupa Arnošta z Pardubic, ale až po třicetileté válce, kdy přišli jezuité. Ti zpracovali rozsáhlé plány na výstavbu barokního klenotu, tak jak známe Svatou Horu dnes. Velkorysá přestavba probíhala od roku 1660 po řadu desetiletí. Svatá Hora se může pochlubit například skvostným oltářem.

"Je ze stříbra a část toho stříbra pravděpodobně pocházela ze zdejších dolů. Vedle již vzpomínané Panny Marie svatohorské, se Svatá Hora pyšní nádhernou štukovou výzdobou, ale také například krytým schodištěm, které spojuje svatohorský komplex s Příbramí. Na architektonickém zpracování se měl podílet Kilián Ignác Dientzenhofer. Na Svaté Hoře najdeme i obraz od známého Petra Brandla a před nedávnem zde byl objeven dokonce obraz svatohorské Panny Marie od Karla Škréty, což byl velikán českého barokního umění."

Svatá Hora,  foto: Jana Šustová,  ČRo
Svatá Hora je považována za jedno z nejvýznamnějších poutních míst a směřují sem tisíce poutníků nejen z Česka, ale především z Bavorska, Rakouska a Slovenska.

Ale vraťme se zpět do historie. Příbram se po husitských válkách stala městem panovníka. Bylo to ovšem město poddanské a jeho majitelé využívali svěřený majetek spíše ke svému prospěchu. Poslední paní Kateřina z Lokšan se chovala ke svým poddaným tak špatně, že obyvatelé Příbrami proti ní povstali a sídlo správců panství vyplenili. V 16. století pak povýšil císař Rudolf II. Příbram na královské horní město.

"Je trošku paradoxem, že většina té báňské činnosti, kvůli které Příbram ten titul získala, se odehrávala na teritoriu sousední satelitní osady Březové Hory, pozdějšího městečka. A Březové Hory tento titul získaly až v roce 1897 od císaře Františka Josefa I. a ještě větším paradoxem je, že ho získaly v době, kdy vlastně se ty doly už dostávaly do krize a křivka prosperity prudce klesala."

Svatá Hora,  foto: CzechTourism
Krizi předcházela rozsáhlá důlní katastrofa, k níž došlo v roce 1892. Vznikl požár, který se pak podzemím rozšířil do celého revíru a zahynulo při něm 319 horníků. Do té doby to byla největší důlní katastrofa na světě. I když bylo z březohorského revíru vytěženo 94 procent zásob, i kdes je možné nějaké stříbro objevit. A to v obrovských hromadách odvalu, kde mohou turisté hledat především minerály. Byl sem navezen z historického dolu Lil. Na jeho místě se totiž začala budovat továrna a odval s mineralogickým bohatstvím byl pro turisty zachráněn.

"Odval šachty Lil byl znám tím, že tam bylo ještě možné nalézt i s odstupem desítek a stovky let některé zajímavé minerály, které se na ten odval z podzemí dostaly spolu s hlušinou. No a my jsme se před vybudováním té továrny domluvili s tehdejšími rudnými doly Příbram a bylo sem navezeno asi 50 nákladních aut a turisté, kteří hledají kamínky, tak mohou s geologickým kladívkem ťukat a hledat ten svůj vysněný minerál."

Svatá Hora,  foto: Google Maps
O obnovu hornických a historických tradic se v Příbrami snaží především hornický spolek Prokop. Od roku 1990 se opět koná slavná Prokopská pouť a to ve stejném duchu jako před lety. Tehdy nastoupili v průvodu havíři ve slavnostních uniformách a vyrazili do areálu šachet, kde se konala polní mše. Hornické muzeum se v tuto dobu vždy snaží nabídnout turistům nějakou novou atrakci. Letos se bude zpřístupňovat evropský, možná i světový unikát.

"A sice vodní těžní kolo na dole Drkolnov. Je to monumentální dřevěné, zčásti kovem pobité vodní kolo, které má průměr asi 13 metrů. Nachází se v podzemí a tímto vodním kolem byla řešena jednak svislá důlní doprava, čerpání vody, ale i pohon úpravárenských strojů na dole Drkolnov před vynálezem páry. U nás nikde se podobné dřevěné monumentální kolo nedochovalo."

Jak uvedl Josef Velfl, některá vodní kola jsou v zahraničních muzeích, ale ne v takovémto stavu a velikosti. Lidé mohou navštívit i havířský domeček a podívat se, jak zde lidé před sto lety žili. Najdou v něm i specialitu zdejšího kraje. A tou byly modely dolů, které místní havíři vyráběli.

10
49.689780200000
14.010103400000
default
49.689780200000
14.010103400000
49.788527000000
14.292824000000